Karin Bacmaňáková: Zaměstnáváme nejtalentovanější lidi na trhu

„Naším cílem je do roka od registrace Evropskou lékovou agenturou mít lék standardně dostupný pro české pacienty a v poslední době se to daří,“ říká PharmDr. Karin Bacmaňáková, generální ředitelka společnosti Bristol Myers Squibb v České republice.

• Jak těžké je v České republice dostat nový lék na trh? Je to těžší než jinde?

Nemyslím, že by to bylo nějak výrazně těžší. Jsem osobně velmi ráda za český systém, není jednoduchý, ale je transparentní a pochopitelnější než jiné. Když to srovnám se slovenským trhem, tak zde jsme mnohem dále. Mohu uvést příklad moderní imunoterapie v léčbě solidních nádorů. Na Slovensku donedávna vůbec nebyla hrazena. První inhibitor PD‑1 u melanomu získal úhradu nedávno a považuji to za velký průlom. V České republice přitom došlo ke stanovení ceny a úhrady nivolumabu u melanomu už v roce 2017 a pro druhou linii léčby karcinomu plic hned o rok později. Pocházím ze Slovenska, vnímám tyto rozdíly citlivě.

• A co rumunský trh, kde jste také působila? Tak nějak předpokládáme, že je tam zdravotnictví v jedné velké krizi, ale asi se zde uplatňují předsudky…

Je to do značné míry předsudek. Rumuni jsou draví, energičtí, vzdělaní. Mám s nimi výbornou pracovní zkušenost. Většina rumunských lékařů perfektně ovládá angličtinu a francouzštinu a mají zájem o mezinárodní spolupráci. Existuje tam například obrovské centrum pro provádění klinických studií s největším náborem na světě. Centralizace péče tam ale příliš nepokročila. Například mě překvapilo, že imunoterapii může předepsat každý rumunský ambulantní onkolog– což podle mého názoru ke kvalitě péče příliš nepřispívá. Jinak tam ale bylo všechno o poznání formálnější, někdy jak za monarchie. Na jednání se vždy chodilo s právníky a na každém dokumentu muselo být několik razítek. V Česku jsou procesy jasně nastavené, tam posun často závisí na podpisu nějakého konkrétního vysokého úředníka, a tak se snadno může i nadějné jednání na několik měsíců i let zastavit. Pravidla se měnila za pochodu. Stále před nimi máme zřetelný náskok, ale je pravda, že i oni se rychle zlepšují.

• Interval mezi schválením léčby Evropskou lékovou agenturou (EMA) a stanovením ceny a úhrady pro české pacienty se v poslední době výrazně zkrátil. Vnímáte to ve své práci?

Vnímáme. Všichni klíčoví hráči mají zájem dostat lék na trh co nejdříve a hledají řešení, i když ta jednání jsou někdy složitá. Naším cílem je do roka od registrace EMA mít lék standardně dostupný pro české pacienty a v poslední době se to daří. V dostupnosti například onkologických léků je Česká republika šestá v Evropě, v tomto směru jednoznačně patříme mezi vyspělé země.

• Jaké jsou z vašeho pohledu efektivní cesty, jak přístup nemocných k inovativní léčbě dále zrychlit? Co můžete udělat vy? Komunikujete s plátci třeba o risksharingových modelech?

Ano, to je cesta, v tom jsme byli dokonce první. U nivolumabu u karcinomu plic jsme na sebe vzali náklady na léčbu nemocných, kteří do určité doby na terapii neodpověděli. Tím jsme, myslím, velmi ulehčili přístup nemocných k této léčbě. Snažíme se, abychom využili veškeré možnosti, které systém veřejného pojištění má.

• Jak se z vašeho pohledu v České republice daří klinickému hodnocení inovativních léčiv? Co byste jako společnosti potřebovali, aby jich zde bylo více? Přece jen začíná docházet k odlivu studií do Asie…

My zatím nějaký negativní trend nepozorujeme. Naše společnost má v ČR otevřeno 72 studií, do kterých je zařazeno na 800 pacientů, což je podle mého názoru velmi dobré. Je to hlavně v onkologii, hematologii a imunologii. Některé limity ale vidíme. Při provádění studie jde o čas. Administrativní jednání s poskytovali péče a jejich právními odděleními někdy trvá ve srovnání s jinými zeměmi neúměrně dlouho. Zde určitě bariéra existuje. Studie také dominantně směřují do center, stává se, že na další hodnocení už centrum nemá volnou kapacitu anebo dost vhodných pacientů.

• Společnost BMS stála u vstupu moderní imunoterapie do léčby solidních nádorů. Jak se vaše portfolio inhibitorů kontrolních bodů imunitní reakce rozšiřuje? Kam se tento příběh bude rozvíjet?

Ano, imunoterapie v onkologii je náš hlavní pilíř. Nyní máme v této oblasti dvacet hrazených indikací a podáváme žádosti o další, do dvou let by mělo přijít dalších deset. A kam to bude pokračovat? Snažíme se etablovat imunoterapii do časnějších stadií, a zvyšovat tak naději nemocných na úplné uzdravení. Dalším krokem je kombinace dvou checkpoint inhibitorů – konkrétně fixní kombinace nivolumabu a inhibitoru LAG‑3 relatlimabu. Zde už nyní usilujeme o získání úhrady.

• Jak se připravujete na nástup buněčných terapií, které pracují s vlastními leukocyty pacienta, a jejich zcela nové nároky na logistiku? I vaše společnost má program CAR‑T s dvěma schválenými látkami. V jakém horizontu se počítá s jejich příchodem do České republiky, pokud vůbec?

Ten horizont není vzdálený. Spouštíme klinický program CAR‑T pro mnohočetný myelom a folikulární lymfom a připravujeme se na vstup na český trh. Nyní pracujeme na certifikaci pracovišť, což je základní podmínka. Výrobní proces pro úpravu leukocytů je velice složitý, prozatím se materiál pacienta bude posílat na zpracování do USA, brzy však Bristol Myers Squibb otevře výrobní kapacitu v Evropě. I díky relativně nedávné akvizici společnosti Celgene je nám problematika nejen mnohočetného myelomu, ale i dalších oblastí hematoonkologie blízká.

• S příchodem jakých dalších molekul v dohledné době počítáte?

Pochopitelně diverzifikujeme portfolio a jedním z oborů, kam vstupujeme, je kardiologie. V tuto chvíli čekáme na schválení úhrady inhibitoru myosinu mavacamtenu u hypertrofické kardiomyopatie, kde dosud účinná farmakoterapie chybí. Zde ten trh budeme tvořit a na to se těšíme. Bude se specifikovat struktura center, chtěli bychom podpořit i nějaké edukační aktivity směrem k pacientům. Na prahu vstupu do praxe je inhibitor faktoru XIa, v současnosti s ním probíhá rozsáhlý klinický program u nemocných s fibrilací síní, cévní mozkovou příhodou a akutním koronárním syndromem.

• Společnost BMS aktivně vyhledává nadějné menší firmy, naposledy oznámila akvizici společnosti Mirati. Dovedete si představit, že byste takto koupili i českou biotechnologickou firmu?

Dovedu a aktivně se o to snažíme, takové příležitosti cíleně vyhledáváme.

• Napříč zdravotnictvím je dnes velmi živé téma sladění osobního a pracovního života, především u žen v souvislosti s mateřstvím (i když nejen u nich). Co se z pozice zaměstnavatele vašeho typu dá udělat pro to, aby ženy nemusely volit mezi kariérou a mateřstvím?

Vždy obdivuji matky, sama matka jsem a vím, jak je extrémně náročné zastat všechny role v osobním i pracovním životě. Strašně důležité je porozumění. Práce samozřejmě musí být hotová, ale nabízíme maximální flexibilitu, pokud jde o místo, kde lidé pracují, a čas, kdy pracují. To na jedné straně znamená velkou volnost, na druhé straně důvěru, která nesmí být zneužita. Tlak je obrovský, vše se zrychluje, nároky rostou, tomu čelíme všichni. Chceme proto vytvářet dlouhodobě udržitelné pracovní podmínky. Samozřejmě, že všichni máme tendenci dohánět po nocích, co jsme nestihli. To se ale nedá dělat trvale. Snažím se jít příkladem a nevyřizovat e‑maily večer a o víkendech. Kolegy také motivuji, aby si brali volno. Letos poprvé mám dovolenou zcela vyčerpanou.

• Farmaceutický bysnys je silně kompetitivní, i pokud jde o lidské zdroje. Jak těžké je získat ty nejlepší lidi na trhu práce – a pak si je udržet?

Jsem přesvědčena, že už teď v Bristol Myers Squibb zaměstnáváme nejtalentovanější lidi na trhu. Osobně si navíc vážím toho, že mohu vést stabilní profesionální tým, což nám umožnuje, aby byly zájmy pacienta vždy rozhodující pro vše, co děláme.