Kontinuální monitorace glykemie
V současnosti jsou již k dispozici systémy, které umějí vyhodnocovat glykemii kontinuálně. Jejich historie sahá do sedmdesátých let dvacátého století, kdy ovšem nešlo o přístroje přenosné. Osobní glukometry se objevily v osmdesátých letech a kolem roku 2 000 pak systémy pro kontinuální měření (CGM), které ukazují pacientovi, jaká je jeho aktuální glykemie. Svatým grálem diabetologie je uzavřený systém, který by podle aktuální glykemie a jejího trendu uměl dávkovat (pumpou) správnou dávku inzulínu. V roce 2017 spatřil světlo světa první uzavřený systém: v podkoží je senzor, který měří koncentraci glukózy v intersticiální tekutině na stejném enzymatickém principu jako testovací proužky. Výstupem je pak elektrický proud vedený do transmiteru, kde jsou data uchována, nebo jsou posílána do přijímače a pacient je může sledovat.
Průmysl nyní investuje značný objem prostředků do vývoje transdermálních senzorů, které na různých principech stanovují výši glykemie. Příkladem je třeba Google-lens, což je kontaktní čočka se snímačem, čipem a wireless vysílačem, který předává data do přijímače. Principem je měření glykemie v slzách, ale zatím není zcela zřejmé, jak ovlivňuje koncentraci glukózy v slzách pláč či povětrnostní podmínky. V současnosti klinicky používané CGM vycházejí z invazivního měření, senzor je zapíchnutý do podkoží. Otázkou je také přesnost měření. Před třemi lety byly za přesné považovány glukometry, které měřily v rozmezí 20 %, současné nejpřesnější CGM mají odchylku pod 10 %, jsou tedy přesnější než klasická glukometry. V Česku se používají CGM v dvojím režimu. První je professional glycemic monitoring (PGM), kdy se pacient „zaslepeně“ měří po určitou dobu, při následné kontrole jsou data převedena do počítače a lékař vidí, jak je diabetes v čase kompenzovaný. Tato fáze slouží k zjištění výchozí situace, jak nemocný zvládá korigovat svou glykemii. Podle křivky kolísání glykemie pak lze doporučit pacientovi úpravu dávkování inzulínu v běžném denním režimu.
Při použití systému real-time glycemic monitoring pacient může sledovat svou aktuální hodnotu glykemie. Senzor je spojen s přijímačem, který může upozornit na nebezpečný trend ve vývoji glykemie, na překročení předem definovaných hodnot. Po zácviku, jak glykemie vyhodnocovat a jak přizpůsobit inzulínový bolus, v řádu několika měsíců zpravidla dochází k významně lepší kompenzaci diabetu. Nové systémy již propojují senzory s pumpou: pro management nízké glykemie je zastavena aplikace inzulínu v prevenci hypoglykemie. Nejnovější systémy umějí vyhodnotit trend a řešit aplikaci inzulínu s předstihem, než dojde k překročení nastavené hraniční koncentrace glukózy. Mnohé systémy využívají propojení senzoru s chytrým telefonem (chytrými hodinkami) a v důsledku sdílení dat může hodnotu glykemie vidět lékař nebo rodiče pacienta a reagovat na ni, a to i na velkou vzdálenost, v různých situacích pacienta, ve škole, při spánku nemocného apod.
Zdroj: Prezentace doc. Prázného, sympo Novartis
Zdroj: MT
