Kožní nádory v době koronavirové
Na prevenci přichází včas asi 75 procent nemocných, u čtvrtiny je ovšem nádor odhalen v pokročilém stadiu. Právě včasná diagnostika je jedním z klíčových prvků toho, že se daří vyléčit stále více pacientů. Již čtrnáctým rokem se na ní podílí také osvětová preventivní akce Stan proti melanomu, která probíhá pod záštitou ministerstva zdravotnictví. Letos se zaměřila na kožní nádory v době COVID‑19.
Cílem akce, která se uskutečnila v Praze, Brně a Ostravě, bylo upozornit na skutečnost, že během pandemie nového typu koronaviru SARS‑CoV‑2 se pacienti vyhýbali preventivním vyšetřením u dermatovenerologů. Odložené návštěvy u některých z nich přitom znamenaly diagnózu pokročilého onemocnění s výrazně horší prognózou. Podle organizátorů kampaně by se taková situace na podzim už opakovat neměla. V pražském stanu, který během dvou dnů navštívilo 2 011 osob, se podařilo identifikovat 63 bazaliomů a 26 melanomů. Věkový průměr nemocných byl přitom výrazně nižší než v předchozích ročnících, a to 52 let. Loni bylo ve všech zapojených městech odhaleno 149 kožních nádorů (z toho 34 melanomů) u 4 421 vyšetřených zájemců.
Méně nádorů, více pokročilých stadií
„Na našem pracovišti jsme v průběhu letošního března až června diagnostikovali 199 melanomů a spinaliomů, což je o 35 procent méně, než tomu bylo ve stejném období uplynulého roku. Významně přitom vzrostl počet nemocných s rizikovými melanomy, tedy s tloušťkou větší než 4 mm, konkrétně z devíti na 21 procent. S tím souvisí i fakt, že se tito pacienti také přesunuli do skupiny s horší prognózou – desetileté přežití se u nich pohybuje na úrovni 62 procent, zatímco v časných stadiích je to 96 procent, “ uvedl 14. září na tiskové konferenci prof. MUDr. Petr Arenberger, DrSc., MBA, ředitel FN Královské Vinohrady, přednosta její Dermatovenerologické kliniky a předseda České dermatovenerologické společnosti ČLS JEP.
Ve svém vystoupení dále mj. upozornil na recentní práci Yanga et al., publikovanou v British Journal of Dermatology 2020, jejíž data byla prezentována na UK National Cancer Research Institute Cancer Conference 2018. Cílem bylo sledovat vývoj incidence melanomu a mortality v jeho důsledku v 31 státech světa (v Evropě, Izraeli a Austrálii) za období 1985–2015, a to na základě databáze Světové zdravotnické organizace. Ukázalo se, že naše republika byla jedinou zemí, kde se u mužů podařilo při stoupajícím výskytu melanomu snížit úmrtnost. U žen pak ČR spolu s Izraelem hlásily nejvýraznější pokles mortality, o 15,5, resp. 23,4 procenta. „Troufám si tvrdit, že tyto výsledky můžeme na jedné straně přisuzovat stále modernější a dostupnější léčbě, na straně druhé pak lepšímu povědomí veřejnosti o kožních nádorech, ke kterému přispívá i Stan proti melanomu,“ komentoval prof. Arenberger.
Celotělový skener pro přesnou diagnostiku
Jak doplnila doc. MUDr. Monika Arenbergerová, Ph.D., z Dermatovenerologické kliniky 3. LF UK a FNKV, novinkou letošní osvětové akce byla možnost vyšetření nejen pomocí digitálního dermatoskopu, ale i celotělového skeneru, který dokáže naskenovat 90 procent kožního povrchu. Přístroj pracuje s vysoce výkonným fotoaparátem (50 Mpx) a umělou inteligencí, jež zpracovává data v čase a je schopna sama rozpoznávat měnící se nebo nová znaménka. Podle doc. Arenbergerové se jedná zatím o jediný přistroj instalovaný v tuzemském nemocničním zařízení, druhý je dostupný v soukromé ambulanci v Praze. „S celotělovým skenerem teprve získáváme zkušenosti, neboť vyšetření je poměrně náročné, trvá zhruba 20–40 minut, a rozhodně nebude určeno pro každého. Využijeme ho především u nemocných, kteří mají opravdu stovky znamének a těžko se v takovém terénu orientujeme. Podobných pacientů máme v našich ordinacích asi sedm procent,“ vysvětlila doc. Arenbergerová s tím, že vyšetření skenerem zatím nebude hrazeno ze zdravotního pojištění.
Připomněla dále, že od roku 2020 je v ČR hrazena adjuvantní cílená léčba nebo imunoterapie pro jedince s pokročilým melanomem, bez metastáz, kteří jsou ovšem ve vysokém riziku generalizace onemocnění. Takových pacientů bylo na jejím pracovišti od začátku ledna léčeno 44 s věkovým průměrem 51 let. „Snažíme se inovativní přípravky, inhibitory BRAF či MEK, ale také protilátky anti‑PD‑1 posouvat do nižších linií, abychom oddálili relaps či návrat onemocnění a zabránili rozvoji metastáz,“ vysvětlila doc. Arenbergerová a dodala: „Efekt imunoterapie pomocí protilátek anti‑PD‑1 s poměrně příznivým bezpečnostním profilem odpovídá výsledkům z velkých klinických studií. Zkušenosti teď nabýváme s indikací kombinované léčby ipilimumabem plus nivolumabem, kdy se nežádoucí účinky vyskytují častěji a jsou závažnější.“
U COVID‑19 se imunoterapie není třeba bát
A jak pandemie nového koronaviru ovlivnila management onkologické péče o pacienty s kožními nádory? Podle doc. Arenbergerové byl dopad do praxe výrazný. „Snažili jsme se hodně využívat telemedicínu, telefonické a e‑mailové konzultace, ale také sociální sítě. Díky tomu jsme si nemocné primárně rozřadili podle toho, jak moc akutní u nich poskytnutí péče je, koho musíme hospitalizovat a u koho můžeme zákrok odložit,“ vysvětlila s tím, že na klinice se starali i o několik jedinců s nezávažným průběhem nákazou SARS‑CoV‑2, kteří byli léčeni imunoterapií. Ukázalo se, že tito pacienti zvládali léčbu svého primárního onemocnění dobře, a tuto zkušenost se lékařům z Dermatovenerologické kliniky podařilo i publikovat v prestižním zahraničním časopise Journal of Dermatological Treatment. „Obecně jsme byli v nasazování konkrétních imunoterapeutických přípravků opatrní, např. kombinaci protilátek anti‑PD‑1 s anti‑CTLA‑4 jsme nabízeli opravdu jen nejtěžším pacientům, třeba s mozkovými metastázami,“ dodala doc. Arenbergerová.
Upozornila také na skutečnost, že na evropské úrovni vznikala různá doporučení odborných společností pro management diagnostiky a léčby kožních nádorů v době koronavirové krize. „Osobně jsem předsedkyní Melanoma Task Force při European Academy of Dermatology and Venereology, skupiny odborníků z různých států, která vytvořila pro evropské dermatovenerology velmi podrobné guidelines. Týkají se jak primární diagnostiky a nutných bezpečnostních opatření, tak i systémové léčby. Z dosavadních poznatků vyplývá, že imunoterapie se u pacientů s metastazujícím melanomem obávat nemusíme, což je dobrá zpráva, protože s onemocněním COVID‑19 se budeme patrně ještě nějakou dobu setkávat,“ uzavřela doc. Arenbergerová.
Zdroj: MT