Léčba podaná včas je u pacientů s RS efektivní
ANKETA
MUDr. Dana Horáková, Ph.D.,
Centrum pro demyelinizační choroby Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN, Praha
Jak biologická léčba změnila váš obor?
Biologická léčba změnila terapii roztroušené sklerózy zcela zásadním způsobem. Do 80. let minulého století jsme neměli prostředek, který by uměl účinně ovlivnit průběh tohoto onemocnění. Od druhé poloviny devadesátých let máme první dva injekční přípravky. Ty však jsou účinné zhruba u 30 až 50 procent nemocných, kteří začali být léčeni včas. Od roku 2008 jsme svědky boomu nových přípravků a předpokládáme, že s těmi, které nyní přicházejí, budeme schopni ovlivnit průběh u 70 až 80 procent pacientů při včasném zahájení terapie.
V čem vidíte limity biologické léčby roztroušené sklerózy?
Limitem je cena, biologická léčba je drahá. Je nutné ji podávat především těm, u nichž je předpoklad, že bude nejlépe fungovat, tedy v počátku onemocnění. Začneme‑li léčit po pěti až deseti letech průběhu, účinek je podstatně nižší a naše léčba se stává neefektivní. Druhým limitem je bezpečnost léčby. V medicíně často platí, že vyšší účinnost je vykoupena vyšším výskytem nežádoucích účinků. Roztroušená skleróza je velmi vážné onemocnění a k jejímu zvládnutí je nutné použít léky s vysokou účinností, kde jsou i určitá rizika. To musíme vždy zvážit při posuzování léčebného postupu u každého konkrétního pacienta.
Co očekáváte v budoucnosti managementu RS?
Roztroušenou sklerózu asi nikdy nebudeme umět vyléčit, ale když ji včas diagnostikujeme a dobře poznáme faktory, které nemoc spouštějí, budeme umět progresi choroby zastavit. Líbí se mi příměr s poliomyelitidou, tu také neumíme vyléčit, ale eradikovali jsme ji vakcinací. V prevenci může zásadně pomoci právě registr roztroušené sklerózy, jako jediný totiž může určit skutečnou epidemiologickou situaci, kolik pacientů máme a kolik je nově diagnostikovaných, jak se mění trendy v čase a které faktory vnějšího prostředí skutečně přispívají. Skandinávské registry, vedené již od 50. let minulého století, jasně ukazují na negativní vliv nedostatku vitaminu D či kouření, nadějné jsou i práce cílené na poznání a ovlivnění mikrobiálního osídlení našeho střeva či ovlivnění různých virů.
Zdroj: Medical Tribune
