Přeskočit na obsah

Matky nedonošených dětí mají vyšší riziko časných srdečních chorob

Složená incidence srdečního selhání, atriální nebo ventrikulární dysrytmie nebo mortalita z jakékoli příčiny byla pro tyto matky 11,3 na 10 000 osobo-roků (person-years) oproti incidenci 4,1 na 100 000, která byla spočítána pro skupinu matek, jejichž porod nebyl předčasný a dítě nemělo výrazně nízkou porodní hmotnost, uvedl Oril Silverberg z Univerzity Toronto.

Předchozí výzkum ukázal, že u žen, které v minulosti předčasně porodily, nebo mělo jejich dítě výrazně nízkou porodní hmotnost, bylo vyšší riziko předčasných kardiovaskulárních onemocnění (KVO) a s nimi spojeného úmrtí. Vědci ve stručné zprávě v JAMA Cardiology uvedli předpoklad, že mateřský metabolický syndrom může být jedním z vysvětlení spojujících cévní onemocnění placenty s budoucím matčiným KVO.

Byly vyhodnoceny elektronické zdravotní záznamy živých plodů (nikoli dvojčat) porozených mezi 23. a 42. gestačním týdnem v kanadském Ontariu v období od dubna 2002 do března 2016. Matky byly prvorodičky ve věku 16 až 50 let, bez předchozích KVO. Průměrný věk žen byl všech skupinách 28–29 let, medián sledování 7,5 let.

Předčasný porod byl definován jako narození mezi 23. a 36. gestačním týdnem. Výrazně nízká porodní hmotnost byla definována jako hmotnost pod 5. percentilem pro dané pohlaví a gestační věk. Autoři poznamenali, že šlo spíše o „patologickou“ hranici, oproti běžně udávanému 10. percentilu.

Celkem bylo zahrnuto přes 710 000 živě narozených dětí (nikoli dvojčat), z toho 6,1 % byly narozeno v termínu s výrazně nízkou porodní hmotností, 6,3 % bylo narozeno předčasně s odpovídající porodní hmotností a 0,4 % bylo narozeno předčasně a s výrazně nízkou porodní hmotností.

Matky, jejichž děti byly narozeny předčasně a zároveň s výrazně nízkou porodní hmotností častěji trpěly chronickou hypertenzí a preeklampsií. I po vyloučení plodů s vrozenými a chromozomovými anomáliemi byly tyto ženy náchylnější k hospitalizaci kvůli srdečnímu selhání, atriální nebo ventrikulární dysrytmii nebo úmrtí (upravený poměr rizik HR 1,66; 95% CI 1,05–2,62), i když CI byl poněkud široký. Při vyšetřování složeného kardiologického výstupu srdečního selhání nebo atriální nebo ventrikulární dysrytmie autoři poznamenali, že tato asociace byla značně zeslabena po upravení rizikových faktorů před porodem a po něm. „Přímé posouzení funkce myokardu před těhotenstvím a po něm a její změny v průběhu by mohlo zlepšit porozumění zjevným asociacím mezi cévním onemocněním placenty, (předčasnému porodu s výrazně nízkou porodní hmotností), a budoucímu rizika KVO u matky, obzvláště v případě s opakovanými předčasnými porody hypotrofických plodů,“ napsali autoři.

Zdroj: Molly Walker pro MedPage Today, dostupné na https://www.medpagetoday.com/obgyn/pregnancy/70876.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Máme se bát chřipky?

29. 11. 2021

Máme se bát chřipky? Pod tímto názvem se 22. listopadu 2021 konal seminář organizovaný Medical Tribune v pražském ILF. Tématy byly onemocnění…

Zajímavosti z Lipidové akademie 2021

26. 11. 2021

V jihomoravském Mikulově se ve dnech 22. až 23. října už posedmé odehrálo setkání odborníků na metabolismus krevních lipidů, Česko‑slovenská lipidová…