Mikrochimérismus a preeklampsie

Během gravidity dochází k migraci buněk přes placentu. Do organismu plodu se tak dostávají buňky matky, a naopak, do organismu matky pronikají buňky plodu. Tyto buňky následně přežívají v organismu poměrně dlouhou dobu a dá se předpokládat, že mikrochomérismus je celoživotní záležitost. Tým vedený Hilary Gammillovou z Fred Hutchinson Cancer Research Center v americkém Seattlu se pokusil nahlédnout do neprozkoumaných vztahů mikrochimérismu a preeklampsie. Vzorky krve zdravých těhotných žen a vzorky krve těhotných žen s diagnostikovanou preeklampsií byly analyzovány na přítomnost buněk pocházejících od matek těhotných žen. Tento typ mikrochimérismu byl detekován na základě genotypových analýz polymorfismu HLA lokusů u pacientek a jejich rodin. U každé pacientky byl vybrán takový HLA polymorfismus, jejž bylo možné využít k jednoznačné identifikaci buněk pocházejících od její matky. Zároveň byla pomocí reakce polymerázových řetězců provedena i kvantifikace buněk, jejichž přítomnost je projevem mikrochimérismu.

Pro ženy s graviditou bez komplikací bylo typické, že se v periferní krvi vyskytovaly buňky jejich matky. Koncentrace těchto buněk narůstala a maxima dosáhla v třetím trimestru. S každým trimestrem byl nárůst pravděpodobnosti detekce mikrochimérismu 12,7krát vyšší. U žen s diagnostikovanou preeklampsií nebyl mikrochimérismus v periferní krvi detekován ani v jednom případě. Nelze vyloučit, že se mikrochimérismus manifestuje aspoň u některých žen s diagnostikovanou preeklampsií, ale je téměř jisté, že u zdravých žen je manifestace mikrochimérismu během těhotenství podstatně četnější.

Vysvětlení tohoto fenoménu je zatím v rovině spekulací. Je známo, že během těhotenství dochází v organismu matky k mobilizaci kmenových buněk. Mezi nimi mohou být mobilizovány i buňky, které pocházejí z organismu matky těhotné ženy. K mobilizaci kmenových buněk dochází pod vlivem antigenů plodu, které se dostávají do organismu těhotné ženy ve zvýšené míře v třetím trimestru. To by mohlo vyvolat zvýšenou manifestaci mikrochimérismu právě v třetím trimestru. Dalším spouštěcím mechanismem pro zvýšení počtu buněk pocházejících od matky těhotné ženy může být zvýšená potřeba krvetvorby nebo potřeba množení endoteliálních progenitorových buněk.

Důvody absence mikrochimérismu u žen s preeklampsií jsou rovněž na současné úrovni poznání mikrochimérismu jen obtížně vysvětlitelné. Dá se například předpokládat, že tyto ženy v průběhu vývoje imunitního systému zabudovaly do příslušných tkání méně buněk pocházejících z organismu jejich matky. Je možné, že ženy postižené preeklampsií mají stejnou zásobu buněk své matky jako ženy s normálním průběhem těhotenství, ale z nějakého důvodu u nich nedochází k mobilizaci těchto buněk nebo jsou mobilizované buňky z krevního oběhu zvýšenou měrou odstraňovány. Podle Hilary Gammillové může manifestace mikrochimérismu posloužit jako marker pro správnou adaptaci mateřského organismu na těhotenství.

Zdroj: Medical Tribune