Na 48 místech VZP hledá praktika, na 72 praktika pro děti

Čtvrtina dětí je registrována u praktických dětských lékařů v důchodovém věku. V patnácti obvodech obcí s rozšířenou působností je dostupnost dětských praktiků závislá pouze na kapacitě lékařů ve věku 60 let a starších. Aktuální analýza VZP pojmenovala riziková místa, kde je dostupnost primární péče ohrožena stárnutím lékařů nejvíc.

Všeobecná zdravotní pojišťovna aktualizovala metodiku hodnocení dostupnosti ambulantních zdravotních služeb a vymezila oblasti s omezenou dostupností. Novou analýzu dostupnosti projednala správní rada pojišťovny. Analýza se zaměřila na všeobecné praktické lékařství, praktické lékařství pro děti a dorost a na ambulantní gynekologii a stomatologii.

Jak uvedla Michaela Matoušková, místopředsedkyně správní rady a náměstkyně hejtmana Pardubického kraje za STAN, demografie lékařů primární péče je v různých regionech různá. „Pro nás je důležité sledovat nejen aktuální místní dostupnost, ale také věkové složení lékařů. Co se týká dostupnosti, nejstabilnější jsou velká sídla. V odlehlejších oblastech začíná být dostupnost trošku problém. To je jeden z důvodů, proč jsme stanovili kritéria přísnější a zaměřili se na místa s potenciálně omezenou dostupností,“ říká Matoušková. Jako problematické regiony jmenovala v případě všeobecného praktického lékařství především severozápadní Čechy a Kraj Vysočina. U praktického lékařství pro děti a dorost pak uvedla západní Čechy, Středočeský kraj, Kraj Vysočina a pásy okolo Prahy a Brna.

Na řešení problému chce VZP spolupracovat s vládou i s kraji, například na zlepšení systému vzdělávání. „Také bychom chtěli, aby se přijaly motivační programy pro mladé lékaře absolventy. Některé kraje je už mají, ale byli bychom rádi, kdyby se to propsalo do celé republiky,“ uvedla Matoušková.

Na vzájemné podpoře s kraji pojišťovna pracuje už delší dobu. „Chceme při řešení dostupnosti více spolupracovat s kraji. Spolupracujeme už s Jihočeským krajem, jednali jsme i s dalšími hejtmany. Snažíme se sladit a motivovat lékaře v regionu, kde ho potřebujeme, nejen úhradami a smlouvou,“ uvedl ředitel VZP Zdeněk Kabátek.

VZP také chystá změny bonifikačních programů pro smluvní poskytovatele zdravotních služeb. Programy VZP Plus celkově přehodnotí. Bonifikačního programu VZP Plus Dostupnost, ve kterém se bonifikuje mimo jiné ordinační doba, se podle analýzy účastnila necelá desetina těch, kteří se zúčastnit mohli. VZP chce tento program vylepšit.

Mapy vyznačující oblasti s ohroženou nebo zhoršenou dostupností ambulantních zdravotních služeb zpracovává jako takzvanou zónaci VZP od roku 2019. Podle platné metodiky při tom hodnotí aktuální místní dostupnost, věkové složení lékařů, skutečné čerpání péče pojištěnci VZP a podněty od pojištěnců i od zástupců poskytovatelů. „Aktuálně upravená kritéria zónace kladou nově větší důraz na demografickou strukturu lékařů a podněty pojištěnců,“ vysvětluje se v analýze dostupnosti.

Neznamená to ovšem, že by v rizikových oblastech, jak je pojišťovna identifikuje v zónaci, nebylo dodrženo vládní nařízení o časové a místní dostupnosti. To předpokládá dojezdovou dobu k praktickému lékaři 35 minut. To je splněno na všech trvalých adresách v Česku. Při hodnocení aktuální místní dostupnosti si VZP interně vytyčila lepší dostupnost primární péče, a to dojezdovou dobu 10 minut. I ta je po celém území Česka podle analýzy VZP dodržena.

Jsou tu ale potenciálně problematické oblasti, a to zejména vlivem věkové struktury lékařů. „Na úrovni celého Česka dochází částečně ke generační obměně lékařů, při které narůstají úvazkové kapacity v nižších věkových kategoriích lékařů. Nicméně obměna neprobíhá v takovém rozsahu, aby plně saturovala odchody do penze silných kohort v předdůchodovém věku (60–64 let),“ konstatuje VZP. Podíl lékařů, kteří jsou už v důchodovém věku, na celkových kapacitách primární péče tak dál výrazně narůstá. Zejména u praktiků pro děti je zajištění péče stále více závislé na starších lékařích. „Na začátku roku 2022 je dostupnost péče v 15 správních obvodech obcí s rozšířenu působností závislá pouze na kapacitě lékařů ve věku 60 a více let. Napříč územím Česka je přibližně jedna čtvrtina pojištěnců ve věku do 18 let registrována u pediatrů ve věku 65 a více let,“ vypočítává VZP.

Věková struktura není v rámci republiky rovnoměrná, naopak, odchody do důchodu prohlubují rozdíly v dostupnosti zdravotních služeb. Nejvíce dopadá nedostatečná generační obměna na regiony, kam se obecně lidé příliš nestěhují. „Závislost na regresivní věkové struktuře se jeví jako významné riziko pro budoucí zajištění dostupnosti zdravotních služeb,“ uvádí analýza VZP.

Tato zónace je základem pro nabídkové listy, které po dohodě se sdruženími praktických lékařů a s využitím dalších pomocných kritérií publikuje VZP na svém webu. Mezi místy, kde by VZP vysloveně uvítala uzavření nové smlouvy s praktickým lékařem, jsou dvě obce s rozšířenou působností v Olomouckém kraji (Hranice, Šternberk), tři obce ve Středočeském kraji (Vlašim, Dobříš a Rakovník), čtyři obce ve Zlínském kraji (Bystřice pod Hostýnem, Holešov, Kroměříž a Vizovice), čtyři také v Libereckém kraji (Liberec, Jilemnice, Frýdlant a Železný Brod), pět obcí v Karlovarském kraji, sedm obcí v Moravskoslezském kraji, osm v Kraji Vysočina, deset v Ústeckém a po jedné obci v Jihomoravském, Pardubickém, Královéhradeckém, Jihočeském a Plzeňském kraji. Celkem je to 48 míst, kde by VZP potřebovala pro zajištění stabilní dostupnosti novou smlouvu s praktickým lékařem pro dospělé.

V případě praktických lékařů pro děti a dorost je takových míst dokonce 72, nejvíce z toho je ve Středočeském kraji.

Pojišťovna ve své analýze dostupnosti ambulantní péče konstatuje, že možností, jak může sama zlepšit situaci, není mnoho. Další úkoly leží na politicích, ať už vládních, nebo regionálních. „Dalšího pozitivního vlivu na dostupnost zdravotních služeb by mohlo být dosaženo prostřednictvím revize systému vzdělávání ve zdravotnictví, motivačních programů pro mladé lékaře (absolventy), podpory návratu mladých lékařů do rodných regionů nebo mobilních ordinací v oblastech se zhoršenou dostupností,“ píše se závěrem analýzy.

Kromě toho VZP deklaruje, že je připravena pro zvýšení kapacit stávajících lékařů podpořit koncept sdružených praxí. Jejich parametry by měla definovat pracovní skupina pro podporu primární péče. „Vzhledem k tomu, že moderní praxe vyžaduje spolupráci více praktických lékařů s větším počtem zdravotních sester a ostatním nelékařským zdravotnickým personálem, zajistí tento koncept nejen lepší kvalitu, časovou dostupnost péče a vzájemnou zastupitelnost lékařů, ale také zjednodušení generační obměny a zachování kontinuity péče,“ konstatuje VZP.