Přeskočit na obsah

Na antibiotickou rezistenci se pozapomnělo, ale nezmizela

14-A05 sak konference foto sak
Foto Spojená akreditační komise ČR

Práce se sledováním a zvyšováním kvality v nemocnicích je čím dál úžeji spojena s prací s daty: získáváním kvalitních srovnatelných dat o procesech a výsledcích, jejich analýzou a reakcí na ně.

Antibiotická rezistence, agrese ve zdravotnictví, práce s daty, personální kapacity, telemedicína, ale i požární bezpečnost. To jsou aktuální palčivá rizika v oblasti kvality a bezpečí ve zdravotnictví v letošním roce, jak je vidí ředitel Spojené akreditační komise ČR (SAK) David Marx. Zaznělo to na výroční konferenci SAK s tématem Kvalita a bezpečí zdravotní péče – globální přesah.

Problematika infekcí a antibiotik

Během pandemie se do popředí dostalo téma kvality v telemedicíně a rizik při práci a uchovávání citlivých dat (Čtěte též rozhovor s MUDr. Marxem v rubrice Digital Tribune). Naopak menší pozornosti se během covidu dostávalo tématu antibiotické rezistence. To ale nikam nezmizelo. „Co trochu spalo, ale jen kvůli překrytí covidovou pandemií, je prevence antibiotické rezistence a prevence infekcí obecně. To riziko je globální, nikam neodešlo, jen se po stránce ekonomické i klinické stalo méně palčivým,“ uvedl MUDr. Marx. Každá nemocnice by měla mít antibiotickou politiku a sledovat místní data, nenahraditelná je v tom role klinických farmaceutů. „Pro každé zdravotnické zařízení a třeba i pro region to znamená nutnost vypracování antibiotické politiky na úrovni zařízení s využitím místních dat surveillance a provázanost do klinických standardů. Začít se může od nejčastějších nebo od klinicky nejzávažnějších stavů,“ uvádí Marx.

Upozorňuje, že podle výzkumů je jen menšina rozhodnutí při zahájení antibiotické léčby založena na důkazech. „Mezinárodní data ukazují, že jen mezi 25 až 50 procenty rozhodnutí při zahájení antibiotické léčby je evidence‑based. To znamená, že většinou se rozhodujeme podle tradic, kultury nebo podle toho, co máme v lékárně,“ poznamenal Marx.

Agrese roste mezi pacienty i návštěvníky

Často podceňována je podle něj v českých nemocnicích fyzická bezpečnost pacientů i personálu proti agresorům. Přitom agrese ve zdravotnictví je globálně nastupující riziko, na které je potřeba se předem připravovat. „Narostl počet vražd v souvislosti s poskytováním zdravotní péče. Je dobré předem naučit personál komunikovat s identifikovanými agresory, ale být připraven i na anonymní agresory, zejména tam, kde je urgentní příjem nebo kde je větší areál,“ poznamenal Marx.

Jenom školení personálu v tom, jak se v případě agrese zachovat, pochopitelně nestačí. Kromě toho je potřeba zavádět organizační a provozní opatření. „Pro někoho se to může zdát zbytečné, ale já na to budu apelovat. Personální složení týmů ostrahy je v drtivé většině českých, moravských a slezských nemocnic negativně ovlivněno protikorupční hysterií, která nutí zdravotnická zařízení kupovat nejlevnější možnou službu. Podle toho hlídky security vypadají. Navštěvuji nemocnice v České republice i v zahraničí, často hned u brány vidím, jak vážně dané zařízení bere ochranu majetku, života a zdraví personálu a pacientů. Kladu si otázku, jestli to vůbec stojí za to, mít na tom místě pár křehkých seniorů,“ apeluje Marx na kvalitní zajištění ostrahy.

Kvalita v telemedicíně a práce s daty

Jak nemocnice stále častěji poskytují i telemedicínské služby, nabývá na významu téma kvality telemedicíny. České standardy nebo ukazatele kvality v telemedicíně zatím chybějí, dá se ale inspirovat v mezinárodních guidelines. I u telemedicíny platí, že by nově zaváděné postupy a metody měly přinášet vyšší kvalitu nebo být při zachování kvality významně méně nákladné. A rozhodně by měly být bezpečné. „Existují mezinárodní guidelines pro poskytování telemedicíny, pravidla, která vyžadují zpracovávání klinických doporučených postupů, včetně kompetencí. Ne každý člověk, který umí telefonovat, může poskytovat telemedicínské služby. Především to vyžaduje sběr dat o efektivitě a výsledcích péče a řádnou supervizi. Jinak se můžeme dostat do problémů s dopady do kvality a bezpečí,“ upozorňuje MUDr. Marx.

S postupem digitalizace mají i kvalitáři v nemocnicích k dispozici stále více přesných dat. S tím souvisí potřeba využívat je efektivně a získávat z nich hodnotné informace ke zpětné vazbě a tvorbě kultury bezpečí.

Na sdílení konkrétních zkušeností z různých zdravotnických zařízení, jak pracují s daty, bylo zaměřeno několik dalších sdělení na konferenci SAK. Mluvilo se o jejich využívání pro řízení rizik a zdrojů, využívání dat ze strany nejvyššího managementu i o benchmarkingu.

Evergreeny mezi riziky

Kromě rizik, jejichž význam vzhledem k celkovému vývoji ve zdravotnictví a společnosti stoupá, jsou tu také taková, která se v praxi auditorů kvality objevují znovu a znovu v nepříliš změněné podobě. Mezi nimi je dlouhodobě problematická otázka řádného personálního zabezpečení. „Pořád ještě musíme bohužel mluvit o tom, že v řadě zařízení není konzistentně zajištěn dohled a dozor nad lékaři, kteří nemají specializovanou způsobilost. Je potřeba zdůraznit, že v případě jakékoli komplikace není polehčující okolnost, že je k dispozici málo lékařů, kteří specializovanou způsobilost mají,“ upozornil MUDr. Marx.

Tím, že se na nějakém pracovišti dostatečně nevěnují mladým doktorům, přitom může spustit spirálu dalších problémů se sháněním nového personálu. Pro absolventy je totiž to, v jakých podmínkách budou nabírat první zkušenosti po dostudování medicíny, velmi důležité a tyto informace spolu sdílejí. „Absolventi lékařských i ošetřovatelských fakult sdílejí informace o potenciálních zaměstnavatelích. Zdaleka pro ně nehraje tak velkou roli finanční otázka jako to, jakým způsobem je na pracovišti zajištěn dozor nad těmi, kteří ještě nemají plnou kompetenci,“ tvrdí MUDr. Marx.

Dalším „evergreenem“ v nedostatečném řízení kvality a bezpečí ve zdravotnických zařízeních je podle jeho slov podcenění rizika požáru a zakouření, tedy podcenění nutnosti moci zajistit 24 hodin denně 365 dní v roce evakuaci zdravotnického zařízení. Ještě důležitější je to na pracovištích, kde se vyskytují pacienti v takovém stavu, že se nejsou schopni o sebe sami postarat.

Podceňováno je ale podle doktora Marxe i dodržování resortních bezpečnostních cílů, a to přesto, že jsou povinné pro všechny poskytovatele zdravotních služeb, nejen ty, kteří usilují o akreditaci. Výslovně jmenoval zavedení prevence záměny pacienta, výkonu a strany při chirurgických výkonech. „V provozu se někdy nedoceňuje, že resortní bezpečnostní cíle jsou závazné pro všechna zařízení a že se berou velmi vážně při jakémkoli forenzním posuzování nebo stížnostní agendě,“ uvádí MUDr. Marx.

Sdílejte článek

Doporučené

Poruch příjmu potravy přibylo

18. 8. 2022

Letošní sedmý ročník Světového dne poruch příjmu potravy (World Eating Disorders Action Day – WEDAD) se zaměřil na zvýšení dostupnosti odborné péče.…