Na chřipku se umírá – opravdu!

Problémem žalostně nízké proočkovanosti české populace se pravidelně zabývá Česká vakcinologická společnost ČLS JEP, která spolupracuje s European Scientific Working group on Influenza (ESWI).

„Ve většině případů sice probíhá chřipka jako poměrně lehké onemocnění bez nutnosti specifické terapie, nicméně ročně postihne 5 až 15 % populace a každý rok způsobí vážné onemocnění u tří až pěti milionů osob na celém světě, z nichž 350 000 až 500 000 v důsledku této infekce umírá,“ varuje hlavní hygienik ČR MUDr. Michael Vít, Ph.D. V České republice je ročně chřipka zodpovědná průměrně za 2 661 úmrtí, z toho 1 752 úmrtí připadá na komplikace chronického kardiovaskulárního onemocnění.

Vakcíny proti sezónní chřipce jsou dostupné již více než 60 let a je známo, že u zdravých dospělých osob zabrání očkování nemocnosti v 70 až 90 % případů, zatímco u starších lidí snižuje očkování potřebu hospitalizace pro pneumonii a chřipku o 30 až 70 % a riziko úmrtí až o 80 procent. Účinnost vakcíny závisí na antigenní podobnosti kmene viru ve vakcíně s aktuálně cirkulujícími viry. Pokud antigenita viru způsobujícího infekci není shodná s vakcínou, nemusí očkování zabránit vzniku onemocnění, sníží však závažnost infekce a zmenší procento komplikací a úmrtí.

Přesto je v České republice v současnosti proočkováno zhruba sedm procent populace (65 osob z 1 000), což se velmi výrazně liší od ideálního stavu, podle kterého by to v roce 2010 mělo být 75 % všech osob (doporučení World Health Assembly – WHA, z roku 2003). Jednoznačné benefity jak z hlediska kvality a délky života, tak z hlediska ekonomického přináší očkování především pro rizikové skupiny obyvatel. Mezi ně patří osoby starší 65 let a pacienti s jiným základním onemocněním (chronická kardiovaskulární a respirační onemocnění, choroby ledvin či jater, metabolická onemocnění a dále imunokompromitovaní pacienti a nemocní s konvulzí v anamnéze).

Vakcinace je obecně doporučována osobám vystaveným zvýšenému riziku infekce v zaměstnání, především pak pracovníkům ve zdravotnictví a dále osobám, které mohou chřipku přenést na vysoce rizikové skupiny obyvatel. Bezplatně se podle vyhlášky MZ ČR č. 537/2006 Sb. pravidelné očkování proti chřipce a pneumokokovým nákazám provádí u osob umístěných v léčebnách pro dlouhodobě nemocné, v domovech pro seniory, v domovech pro osoby se zdravotním postižením nebo v domovech se zvláštním režimem, pokud tyto osoby trpí chronickým nespecifickým onemocněním dýchacích cest, chronickým onemocněním srdce, cév nebo ledvin nebo diabetem léčeným inzulinem; dále u fyzických osob pracujících na pracovištích s vyšším rizikem vzplanutí chřipky, tj. v léčebnách dlouhodobě nemocných, domech s pečovatelskou službou, domovech pro seniory, domovech pro osoby se zdravotním postižením a domovech se zvláštním režimem. Očkování proti chřipce u osob starších 65 let a dalších rizikových skupin je možné též realizovat z prostředků veřejného zdravotního pojištění, a to se spoluúčastí pacienta podle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČR č. 63/2007 Sb.

ESWI radí, jak zvýšit proočkovanost

Nízká míra proočkovanosti není problémem jen České republiky, ale týká se mnoha dalších států Evropy. V polovině tohoto roku představila ESWI program, který má za úkol pomoci evropským zemím zlepšit proočkovanost jejich obyvatel. Pilotní projekt programu s názvem Country Influenza Stakeholder Network (CISN) proběhl v letech 2003 až 2005 v Polsku, Německu a Švédsku, od roku 2008 pokračuje v České republice, Portugalsku a Finsku. Mezi klíčové faktory hrající roli při zlepšení proočkovanosti patří:

 - existence specifických guidelines pro prevenci;

 - bezplatné očkování pro rizikové skupiny obyvatelstva;

 - speciální pozvánky pro pacienty, očkování mimo ordinační hodiny, bez čekání, i večer, vše bezplatně;

 - existence jednoho styčného praktického lékaře, který bude správcem seznamu pacientů a vakcín;

 - státní kontrakt pro objednávky vakcín; 

 - zpětná vazba pro praktické lékaře.

Nejdůležitějším momentem však stále zůstává změna nastavení vnímání společnosti, a to nejen laické, ale především odborné. Je známo, že velká část terénních lékařů považuje chřipku za banální onemocnění a očkování za neúčinné, zbytečné, zatížené velkým množstvím nežádoucích účinků. Argumentace erudovaných lékařů je stejná jako jejich pacientů.

Pandemie – a co dál?

„Jsme uprostřed pandemie a stále na ni nejsme připraveni,“ říká prof. MUDr. Albert Osterhaus, přednosta Virologické kliniky Univerzity v Rotterdamu a člen ESWI. V minulém století zažil svět tři pandemie chřipky: v roce 1918 usmrtila španělská chřipka kolem 50 milionů lidí na celém světě; asijská z roku 1957 a hongkongská chřipka v roce 1968 byly celosvětově příčinou úmrtí až čtyř milionů obyvatel. Je jasné, že i současná pandemie si vyžádá miliony životů, neboť obranyschopnost obyvatel je velmi nízká; typicky se týká především mladých zdravých jedinců.

Vakcína proti mexické chřipce je nyní ve stadiu klinických výzkumů, bude k dispozici pro miliardu lidí z celkového počtu 6,7 miliardy obyvatel planety. Současně s pandemickou proběhnou samozřejmě i sezónní chřipky, jejichž výskyt je vázaný na zimní období. To znamená, že na druhé polokouli jsou nyní sezónní chřipky v plném proudu, současně lidé umírají v Asii i Egyptě na chřipku genotypu H5N1, který naštěstí není přenosný z člověka na člověka, proto nedochází k pandemii.

Existují tři typy chřipkových virů: A, B a C. Virus chřipky typu A se dále dělí do podtypů na základě dvou hlavních povrchových glykoproteinů hemaglutininu (HA) a neuraminidázy (NA). Je známo 16 podtypů HA a devět podtypů NA, může vzniknout mnoho různých kombinací HA s NA. V populaci v současnosti kolují pouze některé podtypy lidské chřipky typu A (H1N1, H1N2 a H3N2). Přirozeným hostitelem je divoké ptactvo, infikovat se může člověk, domácí ptactvo, dobytek a jiná zvířata. Virus chřipky A neustále prochází antigenním driftem a shiftem.

Antigenní drift jsou bodové mutace jak hemaglutininu, tak neuraminidázy. Jsou náhodné a výsledkem jsou drobné změny v povrchových proteinech. Antigenní drift vytváří nové druhy viru, které se mohou značně lišit a nereagují s protilátkami proti ostatním druhům. Antigenní shift se týká náhlé velké změny vedoucí ke vzniku nového podtypu viru chřipky typu A, který se v té době v populaci nevyskytuje. Antigenní shift se může objevit při přímém přenosu ze zvířat na člověka nebo pomícháním genů lidského viru chřipky typu A se zvířecím a vede ke vzniku nového podtypu lidského viru chřipky typu A. Proces se nazývá genetické přeskupení.

Celosvětová chřipková pandemie se může objevit, pokud jsou splněny tyto tři podmínky:

  - v populaci se objevil nový podtyp viru chřipky typu A,

  - virus způsobuje u lidí vážné onemocnění,

  - virus se snadno šíří z osoby na osobu.

Současný virus způsobující pandemii vznikl kombinací čtyř subtypů viru chřipky H1N1. Zatím nevykazuje vysokou patogenitu, nicméně to se může během pandemie změnit. Existují v zásadě tři možnosti, jak se bude virus chovat dál. Spontánně vymizí, což se dá ovšem stěží očekávat, nebo způsobí mírnou pandemii (považováno za nejpravděpodobnější variantu) anebo způsobí těžkou pandemii, pokud dojde k jeho dalším mutacím. Opatření, která je třeba přijmout jako prevenci masivního rozšíření chřipky, se dělí na nemedicínská, kam patří např. zavření škol apod., a medicínská. Mezi medicínská se řadí důsledná izolace chřipkového viru, následná antivirální terapie a vakcinace. Jako antivirální léčba přichází v úvahu terapie oseltamivirem, v případě vzniku rezistence zanamivirem, eventuálně kombinací obou.

Během pandemie je zcela vyloučeno zavádět nové postupy hlášení nových případů onemocnění. V současné chvíli naštěstí funguje v České republice poměrně spolehlivý systém hlášení, nastavený roku 1993, spolupracující lékaři mohou hlášení o chřipkových onemocněních vyplňovat i elektronicky. Bohužel poměrně zastaralá, tím pádem nevyhovující je centrální databáze SZÚ EPIDAT, jednání o její náhradě probíhají.

Zdroj: Medical Tribune