Nálezy plicní sonografie u onemocnění COVID-19

Postižení plic při onemocnění COVID 19 probíhá pod obrazem intersticiální pneumonie, která může v závažných případech progredovat do nálezu rozsáhlých konsolidací. Plicní sonografie v péči o pacienty se suspektní nebo potvrzenou COVID-19 může mimo jiné sloužit k triáži symptomatických pacientů, zda se u nich vyskytuje, nebo nevyskytuje pneumonie, a to doma i v nemocničním prostředí. Může také sloužit k monitoraci efektu terapie. Oproti jiným metodám nabízí redukci počtu zdravotníků exponovaných pacientovi. Při stratifikaci rizika u daného pacienta stačí přítomnost jednoho lékaře k provedení fyzikálního vyšetření i zobrazovacího vyšetření přímo u lůžka pacienta bez nutnosti transportu pacienta na další pracoviště a vystavení dalších zdravotníků expozici.

Podle České společnosti pro ultrazvuk v medicíně lze předpokládat, že ultrasonografii plic lze použít i k detekci pacientů se subklinickým průběhem intersticiální pneumonie způsobené SARS-CoV-2 . Ultrazvuk plic lze využít i ke klinické observaci nálezu na plicích, detekci komplikací, k pomoci v predikci úspěšnosti pronační polohy a event. jejich modifikací, teoreticky i k orientaci v recruitabilitě postiženého plicního parenchymu. Na webových stránkách ČSUM (www.csum.cz) se objevují i kazuistiky pacientů s COVID-19.

Typickými nálezy jsou:

Fokální intersticiální syndrom (IS) = přítomnost 3 anebo více B-linií v jednom mezižeberním prostoru (na cca 2 cm zobrazené pleurální linie v zobrazení kolmo na průběh žeber).

IS může být charakteru B7 (septální rakety).

Progresí je pak IS charakteru B3 (ground glass rakety).

(…)

Distribuce fokálního IS na povrchu plic není zcela gravitační, což je jedna ze základních charakteristik použitelných v DD od intersticiálního plicního otoku při levostranné kardiální dysfunkci. Typickými jsou tzv. spared areas – na postižené oblasti naléhají okrsky plíce s nepostiženým subpleurálním parenchymem.

Zdroj: MT