Nárůst nárazového pití – další dopad COVID‑19

Češi patří mezi největší konzumenty alkoholických nápojů na světě a dlouhé období karanténních opatření a sociální izolace situaci vůbec neulehčuje. Během pandemie COVID‑19 výrazně vzrostlo nárazové pití. Vztah k alkoholu opět prověří kampaň Suchej únor.

Podle studie týmu dr. Petra Winklera z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) se také v době pandemie o 60 procent zvýšil počet těch, kteří pili pravidelně každý týden a častěji nadměrné dávky alkoholu. Svůj vztah k alkoholu může každý revidovat právě díky kampani Suchej únor, jejímž je NUDZ dlouhodobým partnerem. Cílem kampaně, organizované již podeváté Ligou otevřených mužů, je pomoci všem zapojeným prověřit jejich vztah k alkoholu a zamyslet se, nakolik mají konzumaci alkoholu pod kontrolou.

Alkohol v karanténě

Tým vedený doktorem Winklerem z Národního ústavu duševního zdraví porovnal výskyt poruch duševního zdraví před vznikem pandemie a v době jejího vrcholu během roku 2020. Výsledky potvrdily, že se výskyt úzkostných poruch zvýšil na dvojnásobek a výskyt depresí se ztrojnásobil. Bohužel výrazně vzrostlo také riziko sebevražedného jednání. „Na chronickou zátěž lidé reagují pestrým a individuálně odlišným repertoárem zvládacích strategií, z nichž mnohé jsou nevhodné, neúčinné, nebo dokonce škodlivé. Zaznamenáváme nárůst užívání antidepresiv, léků proti úzkosti a léků na spaní. Mnozí lidé se také obracejí k alkoholu. Studie Winklerova týmu na skupině 3 300 lidí, reprezentativní pro českou dospělou populaci, poukázala na skutečnost, že v době pandemie vzrostl ze 4,07 procenta na 6,39 procenta počet osob, které pily nadměrné dávky alkoholu pravidelně každý týden nebo častěji. Nárůst byl v podstatě stejný pro pivo, víno i destiláty,“ popisuje výsledky průzkumu PhDr. Ladislav Csémy z Národního ústavu duševního zdraví.

I podle jarního průzkumu, který si nechala po první vlně koronaviru v dubnu 2020 vypracovat ZP MV ČR, která je již několik let generálním partnerem akce Suchej únor, pili Češi během nouzového stavu ještě víc než obvykle. Příjem alkoholu zvýšilo až 18 procent Čechů. Jeho spotřeba vzrostla nejvíce u lidí ve věkové skupině od 27 do 35 let (22 %). Celkový účet za spotřebu alkoholu ale karanténa Čechům teprve vystaví. Zatímco ti, kteří byli zvyklí chodit za skleničkou či půllitrem do barů a restaurací, svou spotřebu pravděpodobně sníží, u řady dalších, kteří se do té doby pohybovali v rizikové skupině, by naopak mohla konzumace alkoholu vzrůst. K tomu ostatně přispívá i faktor sociální izolace a splynutí rodinného života s pracovním v rámci home office.

„V čase lockdownu, kdy jsme často pod velkým a dlouhodobým tlakem, se kvůli zvýšené konzumaci alkoholu mohou horšit osobní vztahy, celková kondice a také pracovní výkonnost. Pomocnou ruku by proto měli kromě odborníků podat například i zaměstnavatelé,“ doporučuje MUDr. Zdeňka Salcman Kučerová, ředitelka zdravotnického úseku ZP MV ČR. Podle jejích slov by letošní ročník Suchýho února mohl přispět i k tomu, aby se lidé lépe naučili kontrolovat příjem alkoholu i v nestandardních podmínkách. Sociální izolace, kdy z domova často pracují nejen oba partneři, ale distanční výuku mají i jejich děti, může být mnohdy nápor na psychiku. A odtud už je pak jen krůček ke každodenní skleničce.

Změny v konzumaci alkoholu během pandemie potvrdila i studie Národního monitorovacího střediska. „Zásadním poznatkem tohoto výzkumu je, že se spotřeba alkoholu mění v závislosti na původním způsobu konzumace. Spotřeba alkoholu vzrostla zejména u těch, kdo byli před pandemií intenzivními konzumenty, zatímco umírnění konzumenti svou spotřebu v době covidu ještě snížili. Alkohol však není dobré řešení stresu. Nadměrný příjem alkoholu má negativní účinek na zdraví, výrazně ovlivňuje psychiku, zhoršuje úsudek, snižuje kontrolu chování. Můžeme se tak setkat s tím, že krátkodobou euforii a pocit zapomenutí na starosti střídá deprese nebo agresivní chování, často zaměřené na partnera,“ vysvětluje dr. Csémy.

Alarmující čísla již před pandemií

Česká republika se dlouhodobě drží v první pětce zemí s nejvyšší spotřebou čistého lihu na hlavu. Za hranicí rizikového pití se u nás pohybuje přes 1 000 000 lidí. Jak PhDr. Csémy připomíná, poslední srovnávací studie Světové zdravotnické organizace (2018) nás ve spotřebě alkoholu na hlavu již v období před pandemií zařadila na třetí místo na světě. Průměrný Čech podle této studie vypil 14,4 litru čistého lihu za rok. Poměr ve spotřebě mezi muži a ženami zůstává zhruba 4 : 1, to je 23,2 litru u mužů a 6,1 litru u žen. Společenské náklady nadměrného pití se u nás odhadují na více než 56 miliard Kč ročně.

Nadměrné pití alkoholických nápojů, bez ohledu na to, zda se jedná o pivo, víno, či lihoviny, nese mnohá zdravotní rizika. Užívání alkoholu je spojeno se zvýšeným rizikem nádorového onemocnění rtů, jazyka, hltanu, hrtanu a jícnu, karcinomu jater, prsu nebo kolorekta. Alkohol způsobuje rovněž cirhózu jater, řídnutí kostí, alkoholovou demenci a podílí se na vzniku kardiovaskulárních onemocnění.

Škodlivost alkoholu se ovšem promítá také do osobního, potažmo pracovního života člověka. Nadměrné pití má negativní vliv na myšlení, úsudek, chování a zvyšuje agresivitu. Zhoršuje také psychické obtíže, a přestože může krátkodobě zlepšit náladu, z dlouhodobého hlediska se projevuje přesně naopak. Zesiluje projevy úzkosti, což může v aktuální situaci, kdy je nutná práce z domova a společenská izolace, depresivní stavy ještě více umocnit.

Hranice mezi pitím a závislostí je přitom velmi tenká. A právě měsíc bez alkoholu může mnohým napovědět, jak na tom doopravdy jsou. „Pokud někdo nedokáže měsíc abstinovat, je zcela namístě, aby svůj stav prodiskutoval s odborníkem. Závislost na alkoholu se pro něj může stát v budoucnu nejen zdravotním, ale také osobním problémem,“ radí MUDr. Zdeňka Salcman Kučerová. Podle zahraničních výzkumů pak díky tomuto poznatku sníží konzumaci alkoholu až 60 procent lidí. Do loňského ročníku se zapojilo na 600 000 účastníků, včetně desítek známých osobností, a nejinak tomu bude i letos, kdy se akce poprvé uskuteční výhradně online, a to ve dnech 5.–7. února.

Zdroj: MT