Přeskočit na obsah

Nástrahy zavádění telemedicínských projektů

„Každý týden za mnou někdo přichází s novou aplikací nebo jiným digitálním projektem,“ uvedla zdravotní ředitelka Oborové zdravotní pojišťovny MUDr. Jitka Vojtová, MBA, na setkání, které k tématu telemedicíny organizovala asociace výrobců zdravotnických prostředků CzechMed. „Rozhodnout, jestli do toho jít, není jednoduché. Ve vyhlášce to není a každý projekt, který podpoříme, proto podléhá podrobnému posouzení,“ myslí si.

OZP podpořila několik telemedicínských preventivních programů, monitoring žen s gestačním diabetem, sdílení záznamů EKG z chytrých hodinek a další. Do budoucna si slibuje od telemedicíny také pomoc se zajištěním časové a místní dostupnosti zdravotních služeb. A také centralizaci některých služeb. „Zdravotní pojišťovny jako plátci se musejí při svém rozhodování spoléhat na stanoviska odborníků. Někdy jsou stanoviska odborníků protichůdná, rozporná nebo ne zcela vyjasněná. Pak jsme v těžké situaci,“ upozorňuje Vojtová.

Brzd, které musejí překonávat telemedicínské projekty, je více. Někdy je to zdravotní pojišťovna, která chce určité řešení prosadit, ale těžko hledá partnery. „V telemedicíně vidíme budoucnost. Z praxe bych si přála, aby bylo více lékařů, kteří by byli akční a ochotní do nových projektů jít,“ uvedla Mgr. MUDr. Eva Misiačková z managementu Revírní bratrské pokladny (RBP). „Máme zkušenost, že lékaři z terénu mají obavy z větší časové náročnosti a větší odpovědnosti, když mohou získat data. A to i když jim za jejich čas nabídneme platbu,“ vysvětluje Misiačková. RBP podporuje mimo jiné projekt monitoringu hypertoniků.

Obavy lékařů ze zahlcení daty vycházejí ovšem mnohdy z reálných zkušeností. „Tolik dat, kolik sbírají přístroje dlouhodobého monitorování pacientů, by v běžném ambulantním provozu lékař nikdy nenasbíral,“ poznamenal doc. MUDr. Martin Fiala, Ph.D. „Telemedicína může být dobrým sluhou, ale i špatným pánem,“ uvedl. Nabízí se proto otázka centralizace služeb a strojového zpracování nasbíraných dat.

Mobilní aplikace a další soft warová řešení jsou z pohledu evropské regulace zdravotnickými prostředky a jako takové by měly být také registrovány. Zkušenosti s klinickými zkouškami takových řešení ale zatím chybějí. Prověřit je potřeba jak benefi ty, tak ekonomickou náročnost a dopad do systému.

Trend vstupu soft warových zdravotnických prostředků už není otázkou budoucnosti, ale je naprosto aktuální. Regulátoři, lékaři, průkopníci i fi rmy teď potřebují nabrat zkušenosti a formalizovat přístup k těmto řešením. „Asociace CzechMed dlouhodobě usiluje o vyšší dostupnost inovativních medicínských řešení pacientům. Z tohoto důvodu jsme iniciovali vznik komunikační platformy, kde se mohou pravidelně setkávat odborníci z různých medicínských specializací se zástupci ministerstva zdravotnictví a zdravotních pojišťoven a otevřeně sdílet zkušenosti z vývoje a implementace inovativních řešení,“ uvedl MUDr. Miroslav Palát, MBA, prezident asociace CzechMed. „Věříme, že otevřenou komunikací se podaří řešit praktické nástrahy efektivněji,“ dodal.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Zajímavosti z Lipidové akademie 2021

26. 11. 2021

V jihomoravském Mikulově se ve dnech 22. až 23. října už posedmé odehrálo setkání odborníků na metabolismus krevních lipidů, Česko‑slovenská lipidová…