Nedodržují opatření, na covid-19 nevěří. Proč?

Skupina expertů za účasti České lékařské společnosti JEP prezentovala průzkum Behaviorální souvislosti epidemie covid-19 v ČR, který spolu organizovaly Světová zdravotnická organizace WHO, Univerzita Erfurt, Ústav veřejného zdravotnictví a medicínského práva 1. LF UK a Ústav pro zdravotní gramotnost s podporou ministerstva zdravotnictví. Průzkum veřejného mínění proběhl formou online dotazování ve třech vlnách, 18. srpna, 24. listopadu a 19. ledna. Sběr dat na vzorku 1000 lidí podle kvótního výběru provedla agentura IPSOS.

Výzkumníci se občanů ptali na šest hlavních okruhů ohledně covidu-19, na znalost a vnímání problémů, na individuální chování, podporu ekonomických rozhodnutí, ekonomickou situaci a spokojenost respondenta, dále na využívání médií a důvěru v ně a také na postoj k testování a vakcinaci.

„Pozoruhodný výsledek je, jak rozdělené jsou názory české populace co se týká rizik, opatření, důvěry v instituce a ve většině ostatních parametrů,“ uvedl dr. Srđan Matić, ředitel české kanceláře Světové zdravotnické organizace.

Zatímco 44 procent dotázaných nemá strach z covidu-19, naopak u 33 procent vyvolává covid-19 strach. U zbylých 23 procent vyvolává strach částečně.

„Opatření jsou zbytečná, je to jen humbuk“

„Dodržování zásad prevence není docela běžné. Nejdůležitějším zjištěním je, že velká část respondentů nezůstává doma, ani když na sobě pozorují příznaky covidu,“ uvedl PhDr. Zdeněk Kučera z Ústavu pro zdravotní gramotnost. Podpora opatření je vysoce polarizovaná, významná menšina respondentů považuje omezení za přehnaná. Vnímání spravedlnosti opatření pokleslo o 12 procent, upozornil Kučera.

S výrokem: „Většina opatření zbytečně omezuje mou svobodu“ souhlasilo v průzkumu 40 procent dotázaných, 43 procent s ním nesouhlasilo, ostatní se nemohli rozhodnout.

Důvěra v instituce v průběhu času podle průzkumu klesá. Důvěra ve zdravotnictví je nižší než v listopadu 2020. Nicméně zůstává poměrně vysoká. Důvěra v praktické lékaře je nejvyšší ze všech zkoumaných institucí.

Při hodnocení důvěry v instituce na škále od 1 (nejnižší důvěra) po 7 (velmi silná důvěra) přesáhli hodnotu 5 jen nemocnice a praktičtí lékaři. Důvěra v policii dosahovala v lednu hodnoty 4,17, školy a školky 4,09, v zaměstnavatele 4,32. Důvěra v hygienické stanice a SZÚ klesla v měřeních ze srpnových 4,8 přes 4,53 v listopadu až na 4,35. Ještě méně lidé důvěřují ministerstvu zdravotnictví, důvěra v něj spadla z podzimních 4,28 na lednových 3,94.

Čtvrtina dotázaných souhlasí s tvrzením, že komunikace vlády a ministerstva zdravotnictví je jasná a srozumitelná. 34 procent respondentů věří, že ministerská data o epidemii jsou spolehlivá.

Ministerstvu zdravotnictví jako informačnímu zdroji důvěřuje 44 procent dotázaných, naopak 36 procent má k ministerstvu jen malou důvěru. V této otázce dopadl o něco lépe ÚZIS, kterému důvěřuje 45 procent a hygienické stanice, které za důvěryhodný informační zdorj považuje podle průzkumu 53 procent lidí. Zdravotníci mají jako informační zdroj nejsilnější důvěru, a to 68 procent lidí. Z médií se nejvýše umístila Česká televize, které důvěřuje 44 procent lidí, 33 procent k ní má naopak nízkou důvěru.

„Lékaři jsou ve výzkumu považováni za nejdůvěryhodnější mezi všemi osobami a institucemi, které se snaží problém řešit, to je významné zjištění,“ uvedl předseda České lékařské společnosti JEP prof. Štěpán Svačina.

Podle průzkumu sice postupem času klesá přesvědčení, že je pandemie jen mediálním humbukem, ale stále je o tom přesvědčeno velký podíl lidí. 45 procent populace uvádí, že je koronavirus pro ně silný mediální humbuk, dalších 21 procent, že je to „tak trochu“ mediální humbuk. Výzkumníky zajímalo, co mají společného lidé, kteří si myslí, že je pandemie jen bublina. Zjistili, že mají největší tendenci vynikat v dalších ukazatelích – nerespektují doporučení, vnímají covid-19 jako menší riziko, mají problém s jejich pochopením a přijetím. Mají také větší tendenci odmítat očkování než ostatní.

Umýt ruce a přivítat návštěvy

Dr. Helena Hnilicová, z Ústavu veřejného zdravotnictví a medicínského práva 1. LF UK upozornila na to, že celkové vnímání rizika covid-19 nesouvisí s aktuální epidemickou situací. 18 procent lidí považuje riziko za velmi vysoké, 26 procent jej považuje za velmi nízké a 56 procent respondentů připouští střední riziko. Průzkum byl postavený tak, že se celkové vnímání rizika počítalo z odpovědí na pravděpodobnost nákazy, vnímanou vlastní náchylnost k infekci, a předpokládaný průběh nemoci. Zatímco vnímaná pravděpodobnost nákazy se zvýšila, pocit náchylnosti k onemocnění se naopak snížil.

Menší riziko covidu-19 vnímají jednak ti, co věří, že je koronavirus mediální humbuk, ale také ti, kteří silně věří zdravotníkům.

Hnilicová zdůraznila, jaká preventivní opatření lidí tvrdí, že dodržují, a jaká jim naopak dělá potíže dodržovat. Nejvíce se dodržují 3R – nošení roušky, fyzický odstup a důkladné mytí rukou. I tak 15 procent lidí nošení roušky úplně nedodržuje a 19 procent lidí se ne zcela vyhýbá společenským akcím. Naopak nejméně se dodržuje omezení návštěv členů rodiny a přátel, k tomu se silně hlásí jen 41 procent lidí, a zůstat doma s příznaky covidu-19. Jen 46 procent respondentů uvedlo, že toto opatření velmi dodržovali, dalších sedm procent to dodržovalo „středně“ a 25 procent přiznalo, že to nedodržovalo vůbec. Dalších 23 procent lidí uvedlo, že se jich toto opatření netýká.

„Vnímání rizika souvisí s dodržováním preventivních opatření,“ podotkla PhDr. Hnilicová. Výzkumníci se podrobně podívali, kdo jsou lidí, kteří uvádějí nedodržení principu zůstat doma s příznaky onemocnění. „Častěji jsou to lidé, kteří se sice domnívají, že jsou k infekci náchylní, ale očekávají u sebe mírný průběh. Takzvaní chřipečkáři, jestli to tak můžu říct,“ uvedla Hnilicová. Celkově se míra dodržování opatření zvýšila v porovnání se srpnem, mezi listopadem a lednem ale už nerostla. „Mezi listopadem a lednem se míra dodržování preventivních opatření prakticky nezměnila, nedošlo k významné změně, ačkoli epidemiologická situace se zhoršila. Ani tato z mého pohledu hrozivá čísla nemotivovala lidi dodržovat opatření, naopak v periodě listopad leden je ochota dodržovat opatření spíše klesající. Nezvýšil se ani podíl těch, kteří zůstávají doma s příznaky covidu-19,“ dodala.

K nedodržování opatření také podle dr. Hnilicové přispívá nedostatečné sdílení prosociálních hodnot ve společnosti a silné individualistické hodnoty.

Ochota se očkovat vzrostla

Jak prezentovala bývalá náměstkyně ministra zdravotnictví MUDr. Alena Šteflová, ochota nechat se očkovat, pokud bude vakcína k dispozici, mezi prvním a třetím průzkumem významně vzrostla. Podíl lidí, kteří o očkování stojí, narostl o třetinu a přesáhl 50 procent. Nadále je 15 procent lidí nerozhodnutých. „Při druhé vlně studie jsme byli znepokojeni, že jen 38 procent lidí bylo ochotno podstoupit vakcinaci. Lednový výsledek je určitě pozitivní. Můžeme spekulovat, proč se tak stalo. Studie to neuvádí, ale možná i současný nedostatek vakcín motivuje k větší ochotě se očkovat,“ míní Šteflová. Pro rozhodnutí, zda se nechat očkovat, je pro lidi důležité, zda vakcína nemá vážnější vedlejší účinky, zda by očkování umožnilo bezpečně se setkávat s rodinou a příteli, zda by vedlo očkování velkého počtu lidí ke zrušení omezení pohybu a shromažďování. Významné je mimo jiné také doporučení praktického lékaře. Důvěra v lékaře pozitivně koreluje s ochotou nechat se očkovat, uvedla MUDr. Šteflová.

Podle dr. Srđana Matiće bychom měli být opatrní v interpretacích tohoto průzkumu. Některé z hypotéz, které na tiskové konferenci padly, považuje za pouhé spekulace.

Zdroj: MT