Přeskočit na obsah

Nemoci pohybového systému jako ekonomická hrozba 21. století

Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment (iHETA) pořádal za účasti lékařů, farmakoekonomů, zástupců pacientů, ministerstev a zdravotních pojišťoven seminář na téma Sociální a ekonomické dopady muskuloskeletálních onemocnění v České republice. Při té příležitosti byla představena iniciativa Fit For Work Europe (F4W) a plány jejích aktivit a projektů v České republice.

Přibližně dvě stovky diagnóz – tak široká je skupina nemocí pohybového systému, postihujících svaly, klouby, šlachy, úpony a periferní nervy. Nejčastěji se jedná o bolesti zad, krku, artrózu a záněty kloubů. Nemoci pohybového systému (NPS) postihují až 100 milionů pacientů ročně a jsou provázeny bolestí, omezenou funkcí a významným zhoršením kvality života. Odhaduje se, že až 80 % dospělé populace zaznamená nějakou formu NPS v průběhu svého života.

Nemoci pohybového systému a pracovní neschopnost

Více než 20 % ze všech invalidit celosvětově je z důvodu NPS a NPS jsou druhou nejčastější příčinou invalidity. Světové statistiky také ukazují, že NPS způsobují polovinu všech pracovních absencí a až 60 % všech dlouhodobých pracovních neschopností. V rámci Evropské unie má 44 milionů zaměstnanců NPS jako důsledek pracovní činnosti.

V České republice patří nemoci svalové a kosterní soustavy a pohybové tkáně mezi nejčastější příčinu invalidity a tvoří celkem 31 % všech invalidit. Počet invalidních pacientů s jednou z nemocí svalové a kosterní soustavy a pohybové tkáně se pohybuje kolem padesáti tisíc. Z celkového počtu 438 509 invalidních důchodců bylo v roce 2012 vyplaceno 125 321 invalidních důchodů pacientům s nemocemi svalové a kosterní soustavy a pohybové tkáně.

Nemoci svalové a kosterní soustavy a pohybové tkáně způsobují v České republice 19 % všech pracovních neschopností, celkem bylo v roce 2012 zaznamenáno 5 176 případů pracovní neschopnosti na 100 000 osob. Řemeslníci a opraváři (23 %) a pomocní a nekvalifikovaní pracovníci (21 %) jsou nejčastěji pracovně neschopní kvůli NPS. V průměru pacienti s nemocemi pohybového systému prostonají ročně 68 dní, což je o polovinu více než u ostatních onemocnění. Období pracovní neschopnosti se přitom v čase prodlužuje. Pracovníci s NPS vykonávající spíš manuální práci stonají kratší dobu v porovnání s ostatními povoláními.

Ekonomické dopady

Nemoci pohybového systému stojí evropskou ekonomiku, jak odhaduje EUROSTAT, 240 miliard eur ročně. Tato částka tvoří cca 2 % hrubého domácího produktu. Analýza z Německa ukazuje, že roční náklady na jednoho obyvatele kvůli NPS čítají 320 eur.

Výdaje na zdravotní péči pacientů s nemocemi svalové, kosterní a pojivové tkáně činily 12 122 milionů Kč v roce 2012, což přestavuje 5 % všech výdajů zdravotních pojišťoven. Za posledních dvanáct let došlo k jejich dvojnásobnému nárůstu.

Iniciativa Fit For Work

Evropská iniciativa Fit For Work byla založena v roce 2007 jako reakce na výsledky zásadních studií z více než třiceti zemí EU týkajících se této problematiky. Iniciativa sdružuje odbornou veřejnost a pacientské organizace napříč EU. Klade si za cíl informovat širokou laickou i odbornou veřejnost a regulační autority o této problematice a navrhovat způsoby jejího řešení (více informací na www.fitforworkeurope. eu).

Význam včasné intervence

„Jako účinné řešení se ukázal být program včasné intervence sledovaný v několika klinických studiích. Jeho principem je komplexní časná rehabilitace, edukace pacientů a medikamentózní léčba příznaků,“ uvádí prof. MUDr. Karel Pavelka, DrSc. (Revmatologický ústav). Program podporuje fyzickou aktivitu a klade důraz na prevenci. Pacienti jsou léčeni dle určeného harmonogramu, nedojde‑li ke zlepšení jejich stavu, jsou dále vyšetřováni dle specifických protokolů. Program prokázal přínosnost u pacientů s NPS, nákladovou efektivitu, významně snížil počet epizod i dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti a zredukoval počty pacientů, jejichž stav se zhoršoval až do trvalé invalidity.

Parametr „zdravá délka života“

Češi se dožívají vysokého věku, ale v nepříliš dobrém zdraví. Rámcovým souhrnem opatření pro rozvoj veřejného zdraví v ČR je „Zdraví 2020“, národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí. Je rovněž nástrojem pro implementaci programu WHO Zdraví 2020, který byl schválen 62. zasedáním Regionálního výboru Světové zdravotnické organizace pro Evropu v září 2012.

Práceschopnost jako relevantní cíl terapie

Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment se snaží zvýšit povědomí o problematice muskuloskeletálních onemocnění a jejich socioekonomických dopadech v České republice, doručovat čísla a statistiky na „správná místa“, podporovat výzkum v oblasti ekonomiky zdravotnictví zaměřený na revmatická a muskuloskeletální onemocnění a navrhnout systémové a legislativní kroky, které ve svém důsledku sníží socioekonomické dopady muskuloskeletálních onemocnění (např. zvýšení pružnosti pracovního trhu, zvýšení dostupnosti časné léčby apod.). „Je třeba začít přemýšlet o práceschopnosti jako o jednom z relevantních cílů terapie,“ uzavírá farmakoekonom MUDr. Tomáš Doležal, Ph.D., z Ústavu farmakologie 3. LF UK (Česká farmakoekonomická společnost).

Zdroj: Medical Tribune

Doporučené