Přeskočit na obsah

Neúčinnost antibiotik by mohla vyřešit bakteriofágová terapie

Podle Světové zdravotnické organizace je dnes antibiotická rezistence jednou z největších globálních hrozeb pro zdraví. Užívání antibiotik ale ohrožuje zdraví i svými nežádoucími účinky. Kromě patogenních bakterií totiž antibiotika mohou ničit také kolonie prospěšných bakterií. Příkladem je narušení střevního mikrobiomu, které má negativní dopady na celý organismus.

Vědci z americké George Mason University, kteří zkoumají potenciální antibakteriální účinky bakteriofágů, zveřejnili nyní povzbudivé výsledky své práce na vědeckém kongresu Nutrition 2018 v Bostonu.

Bakteriofág je strašákem bakterií

Bakteriofágy byly poprvé využity jako antibakteriální agens už ve 20. a 30. letech minulého století v Georgii ve Spojených státech amerických. Důvodem, proč se v jejich vývoji nepokračovalo byl objev antibiotik, jejichž výroba, skladování i předepisování bylo mnohem snadnější.

Bakteriofág je virus, který napadá a ničí bakterie. Bakteriofágy se vyskytují v místech, které jsou osídleny bakteriemi a jsou považovány za jedny z nejrozšířenějších organismů na Zemi. Ačkoliv se strategie imunitního systému využívat virus k boji proti bakteriím přímo uvnitř organismu může zdát riskantní, bakteriofágy napadají pouze bakterie bez kontaktu s jinými buňkami těla. Navíc jsou velmi specifické a napadají jen určité typy bakterií.

Ve studii žádné nežádoucí účinky

Účinek bakteriofágů sledovali američtí vědci na 31 dobrovolnících, kteří trpěli nespecifickými gastrointestinálními obtížemi. Polovina účastníků užívala čtyři týdny experimentální přípravek obsahující čtyři typy bakteriofágů, které infikují patogenní kmeny Escherichia coli. Druhé polovině bylo podáváno placebo. Po dvoutýdenní wash-out periodě se obě skupiny vyměnily, takže původní kontrolní skupina užívala další čtyři týdny experimentální přípravek s bakteriofágy a druhá skupina naopak placebo.

V léčebné skupině došlo k signifikantnímu snížení interleukinů 4 – zánětlivých markerů alergických reakcí. Byly rovněž naměřeny vyšší počty prospěšných bakteriálních kolonií. Například u lidí se známkami metabolického syndromu se zvýšil počet buněk druhu Bifidobacterium spp. Zároveň se snížil počet bakterií Clostridium perfringens, které jsou častou příčinou otrav z jídel.

A rozhodně nelze opomenout, že nebyly zaznamenány žádné nežádoucí účinky. „Poprvé jsme prokázali, že léčba pomocí bakteriofágů nemá žádné zjevné nežádoucí účinky, alespoň ne při krátkodobém podávání,” podotýká spoluautorka studie Taylor C. Wallace PhD.

Využití bakteriofágů může být široké

Léčebný efekt bakteriofágů není zdaleka omezen pouze na mírnění gastrointestinálních obtíží. Wallace ve spolupráci s laboratoří Tiffany Weir nyní zkoumají využití bakteriofágů jako doplňků stravy při narušení mikrobiomu u metabolickém syndromu. Další cílovou skupinou mohou být lidé s malnutricemi v důsledku chronického průjmu v rozvojových zemích.

Jisté je, že s narůstajícími problémy s účinností antibiotik se budou vědci výzkumem bakteriofágů zabývat mnohem intenzivněji.

Zdroj: https://www.medicalnewstoday.com/articles/322084.php

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Máme se bát chřipky?

29. 11. 2021

Máme se bát chřipky? Pod tímto názvem se 22. listopadu 2021 konal seminář organizovaný Medical Tribune v pražském ILF. Tématy byly onemocnění…