Přeskočit na obsah

Nezdravá výživa zvyšuje riziko potravinových alergií

Konference se konala v Glasgow ve Velké Británii, se zúčastnilo na 4 600 expertů z klíčových oborů ze stovky zemí Evropy a všech pěti kontinentů. Jednalo se tak o největší konferenci svého druhu na světě.


Jedna z nově prezentovaných studií, které vzbudily zájem odborné veřejnosti, poukazuje na vliv junk food, tedy nezdravých potravin s vysokým kalorickým obsahem a nízkou výživovou hodnotou, a rostoucí výskyt potravinových alergií. Podle závěrů studie vyšší koncentrace konečných produktů pokročilé glykace (advanced glycation end products – AGEs), kterých je v těchto nezdravých potravinách hojně dosahováno, významně souvisejí s potravinovou alergií u dětí a mohly by vysvětlovat nárůst prevalence potravinové alergie po celém světě.

Vědci z Neapolské univerzity Fridricha II. sledovali celkem 61 dětí rozdělených do tří skupin – s potravinovou alergií, s respirační alergií a zdravé děti. Studie odhalila významnou korelaci mezi subkutánními hodnotami AGEs a konzumací nezdravých potravin, děti s potravinovými alergiemi vykazovaly vyšší koncentrace subkutánních hodnot AGEs než děti s respiračními alergiemi nebo bez alergií. Kromě toho výzkumný tým předložil přesvědčivé důkazy o mechanismu účinku vyvolaném AGEs při stanovení potravinové alergie.

AGEs je heterogenní skupina látek schopných modifikovat biologické struktury. Jedná se o proteiny nebo lipidy, které se stávají glykovanými po vystavení cukrům a jsou přítomny ve vysokém množství v nezdravých potravinách pocházejících z cukrů, zpracovaných potravinách, potravinách z mikrovlnné trouby a pečeném nebo grilovaném mase. Je již známo, že koncentraci AGEs v organismu zvyšuje neenzymatická glykace, karbonylový stres či oxidační stres. AGEs hrají roli ve vývoji a progresi různých onemocnění, včetně diabetu, chronického renálního selhání, aterosklerózy (kde se plaky hromadí uvnitř tepen) a neurologických poruch. Poprvé ale byla nalezena spojitost mezi AGEs a alergiemi na potraviny.

„Dosud existující hypotézy a modely dostatečně nevysvětlovaly dramatický nárůst potravinových alergií pozorovaný v posledních letech, takže AGEs mohou být oním chybějícím článkem. Naše studie tuto hypotézu podporuje a nyní budeme pokrčovat ve výzkumu, abychom tyto závěry potvrdili. Budou‑li zjištěné poznatky potvrzeny, podpoří to argumenty národních vlád pro posílení zásahů v oblasti veřejného zdraví s cílem omezit spotřebu nezdravých potravin u dětí,“ uvedl vedoucí investigátor prof. Roberto Berni Canan.

I když zatím chybějí spolehlivé statistiky o celosvětové prevalenci potravinových alergií, stále více se ukazuje, že incidence je na vzestupu, zejména u malých dětí, a v některých zemích je prevalence vyšší než deset procent, aniž by byl znám důvod. Obdobně zároveň v posledních desetiletích dochází k dramatickému nárůstu spotřeby vysoce zpracovaných potravin (o nichž je známo, že obsahují vyšší hodnoty AGEs), zároveň tyto vysoce zpracované potraviny představují v evropských zemích až 50 procent celkového denního příjmu energie.

„Tyto nové poznatky ukazují, že stále existuje mnoho problémů v oblasti životního prostředí a výživy, které ovlivňují naše zdraví a pohodu. Zdravotníci a pacienti nemají všechny důležité informace, aby čelili nemoci, která výrazně ovlivňuje kvalitu jejich života, a zacelili mezery v industrializovaném zpracování a značení potravin. Proto vyzýváme orgány veřejného zdravotnictví, aby umožnily lepší prevenci a péči o pacienty s potravinovými alergiemi,“ vyzvala Isabel Proanová, ředitelka Policy and Communications, European Federation of Allergy and Airways Diseases Patients’ Associations (EFA).



Celiakie a výživa v těhotenství

Další z nových studií potvrdila, že příjem vyššího obsahu vlákniny během těhotenství snižuje riziko celiakie u dětí. Jak zjistili odborníci v norské studii, která zahrnovala přes 88 000 dětí narozených mezi lety 1999 až 2009, zvýšený příjem vlákniny během těhotenství o pouhých 10 g denně je spojen s osmiprocentním snížením rizika vzniku celiakie u dětí.

U žen, které konzumovaly více než 45 g vlákniny denně, bylo riziko o celých 34 procent nižší ve srovnání s ženami konzumujícími méně než 19 g vlákniny denně. S nižším rizikem byl spojen příjem vlákniny z ovoce a zeleniny spíše než z cereálií/obilovin.

„V současné době existují velmi omezené údaje o vztahu mezi příjmem mateřské vlákniny nebo lepku během těhotenství a rizikem celiakie u dětí. Vzhledem k tomu, že se jedná o první studii o příjmu vlákniny v těhotenství, nemůžeme zatím doporučit žádná specifická dietní opatření, aby se předešlo celiakii, problematiku je třeba nadále zkoumat. V současné době posuzujeme, zda příjem mateřské vlákniny může ovlivnit střevní mikroflóru dětí. To je jeden z možných způsobů, jak lze dosavadní zjištění vysvětlit,“ uvedl dr. Ketil Størdal, vedoucí studie.

Celiakie je častým a celoživotním autoimunitním onemocněním způsobeným abnormální reakcí na gluten – protein nalezený v pšenici, ječmeni a žitu. Postihuje jedno ze 100 dětí většinou z evropských zemí. Jedinou léčbou bou celiakie je přísné dodržování bezlepkové diety, díky čemuž lze dosáhnout remise symptomů.

Jak lékaři upozorňují, včasná diagnostika celiakie u dětí je velmi důležitá. Diagnostikované případy celiakie přesto představují jen malý zlomek celkového počtu lidí postižených tímto onemocněním. Většina dětí – v Evropě až 80 procent – zůstává nediagnostikována. Včasná diagnostika celiakie je nezbytná pro zajištění optimálního růstu, vývoje a zvládání symptomů. Nedojde‑li k včasné diagnostice, hrozí mnoho závažných zdravotních komplikací, včetně zhoršeného přibývání na váze, růstových problémů, opožděné puberty, anémie z nedostatku železa, chronické únavy a osteoporózy.

„Včasnou detekcí dětí můžeme dosáhnout dřívějšího stanovení diagnózy, včasnou léčbou snížit riziko budoucích souvisejících zdravotních komplikací a dát dětem příležitost prospívat. Větší povědomí veřejnosti a zavedení národních detekčních programů pro včasnou identifikaci dětské celiakie jsou dva kroky k dosažení dřívějších diagnóz,“ připomněla Tunde Koltaiová, předsedkyně Asociace evropských společností pro celiakii (AOECS).

Čtěte také

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Význam biomarkerů u karcinomu plic

17. 5. 2022

Více než polovina pacientů s diagnózou pokročilého nemalobuněčného karcinomu plic (NSCLC) podstupuje testování biomarkerů a toto číslo se podle RWE…