Přeskočit na obsah

Nové poznatky z Finska prohlubují znalosti o příčinách diabetu

Nový rozměr výzkumu

Předchozí výzkumy na zvířecích a buněčných modelech sice rozkrývaly molekulární mechanismy dysfunkce pankreatických beta buněk, aktuální finský výzkum ovšem postoupil dále a pracuje s lidskými pluripotentními kmenovými buňkami. Tyto buňky představují obnovitelný zdroj beta buněk produkujících inzulín. Řízenou diferenciací se generují beta buňky derivované z kmenových buněk a ty mohou být využity jako model ke studiu vývoje pankreatických beta buněk in vitro.

Dřívější výzkum má limity, nový přístup je krokem kupředu

Tradiční výzkumné metody využívají zvířecí modely, které mají řadu omezení ovlivňujících způsob využití poznatků v praxi při boji s diabetem u lidí. Příkladem může být odlišný vývoj a fyziologie Langerhansových ostrůvků u hlodavců. Aktuální výzkum prokazuje, že lidské pluripotentní kmenové buňky lze využít jako nástroj ke zkoumání mechanismu monogenního diabetu. Buňky mohou být transplantovány na imunokompromitované myši a jejich funkce tak může být vyhodnocována in vivo a v systémovém kontextu.

Odborníci z lékařské fakulty helsinské univerzity přicházejí také s novou technikou editace genových informací, kterou lze uplatnit při modelových situacích v rámci výzkumu monogenního diabetu.

Zdroj: https://www.news-medical.net/news/20180914/New-research-sheds-light-on-the-causes-of-diabetes.aspx

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Máme se bát chřipky?

29. 11. 2021

Máme se bát chřipky? Pod tímto názvem se 22. listopadu 2021 konal seminář organizovaný Medical Tribune v pražském ILF. Tématy byly onemocnění…