Přeskočit na obsah

Novinky v kardiologii v roce 2017: Počítačová tomografie

Využití počítačové tomografie (CT) bylo v recentních studiích zaměřeno na její prognostický význam.

Přítomnost kalcia v koronárních cévách na CT svědčí o subklinické ateroskleróze a může pomoci identifikovat jedince s vyšším rizikem budoucích kardiovaskulárních příhod.

Ve studii PROMISE vědci srovnali 4 602 nízkorizikových pacientů s bolestí na hrudníku, kteří podstoupili CT koronarografii se zobrazením kalcia v koronárních cévách, se stejným počtem pacientů podstupujících funkční testování. Během 26 měsíců sledování byly obě metody srovnatelné v predikci příhod (mortalita, hospitalizace pro infarkt myokardu nebo nestabilní angina pectoris). Ve výsledku však samotná CT koronarografie s kvantifikací koronární stenózy a hodnocením charakteristiky plátu měla výrazně lepší prediktivní hodnotu než hodnocení kalcia v koronárních cévách či funkční testování.

Několik studií se věnovalo prognostickému významu CT koronarografie. V dánské studii se 16 949 pacienty byl v období pěti let po vyšetření sledován kompozitní endpoint (pozdní revaskularizace myokardu, infarkt myokardu a celková mortalita). Riziko kompozitního endpointu bylo 1,5 % ve skupině bez identifikace koronární aterosklerózy, 3,3 % u pacientů s neobstruktivní aterosklerózou, 6,8 % u obstruktivních lézí (p < 0,001 pro všechny), v případě onemocnění tří tepen nebo stenózy kmene levé věnčité tepny bylo riziko 15%. Prediktivní schopnost CT koronarografie byla zachována ve všech věkových skupinách i u obou pohlaví.

Prediktivní schopnost CT koronarografie byla potvrzena i v rozsáhlém registru CONFIRM s 15 219 pacienty. Na základě výsledků bylo vědci vytvořeno tzv. CONFIRM skóre, které kombinuje National Cholesterol Education Program Adult Treatment Panel (NCEP ATP) III skóre, přítomnost aterosklerotických plátů v proximálním úseku koronární tepny a přítomnost > 50% stenózy v proximálním úseku koronární tepny. Toto nové skóre má větší prognostickou hodnotu než běžně zavedené skórovací systémy (NCEP ATP III, Framingham, Morise).

Zcela nový přístup v rizikové stratifikaci založené na CT koronarografie popsal Motowani et al. Na základě 10 030 pacientů z registru CONFIRM byl vytvořen model z klinických dat a CT koronarografie pomocí machine learningu. Tento model měl vyšší AUC k predikci celkové mortality ve srovnání s Framinghamským skóre či jinými skórovacími systémy založenými na CT koronarografii.

Několik metod v CT vyšetření se snaží sloučit detekci myokardiální ischemie s koronární CT angiografii. Jedním z přístupů je využití frakční průtokové rezervy (FFR)-CT. Jensena et al. sledoval 774 pacientů s anginou pectoris, kteří byli vyšetřeni kombinací CT koronarografie a FFR-CT. Analýza dat prokázala, že na základě negativního výsledku těchto vyšetření lze bezpečně odstoupit od provedení invazivní koronarografie. Stejně tak ve studii RIPCORD vedly výsledky FFR-CT ke změně dalšího postupu diagnostiky u 36 % pacientů.

Druhý přístup k CT detekci ischemie myokardu představuje CT zobrazení myokardiální perfuze. Ve studii sledující diagnostickou přesnost metody byla CT myokardiální perfuze v kombinaci s CTAG lepší u žen nikoliv však u mužů.

CT vyšetření srdce se netýká pouze koronárních tepen. V současné době se pozornost obrací k diagnostice ztluštění a omezení pohybu cípů, tzv. hypo-attenuated leaflet thickening (HALT) u transkatetrově i operačně zavedených biologických náhrad aortální chlopně. Klinický význam tohoto fenoménu není zcela jasný. Někteří autoři zvýšené riziko neprokázali, jiní však zjistili vyšší výskyt ischemických mozkových příhod u HALT. Navíc je dynamika procesu nevyzpytatelná, jelikož může progredovat do tzv. hypo-attenuation affecting motion (HAM) nebo částečně i zcela regredovat. V registru SAVORY byly provedeny dvě CT vyšetření v časových odstupech po implantaci biologické chlopně. HALT a HAM se vyskytly v 38,1 % resp. 20,2 % pacientů při prvním vyšetření, přičemž progrese byla zaznamenána u 15,5 % a regrese u 10,7 % pacientů. Progrese procesu byla méně častá při antikoagulační léčbě (OR 0,014, p = 0,036), ale regrese probíhala nezávisle na užívání antikoagulancií. Otázkou zůstává, zda výsledky ovlivní doporučení pro antitrombotickou léčbu při biologické protéze, a další výzkum této problematiky bude jistě nezbytný.

Zdroj: Delgado V, Knuuti J, Plein S, Achenbach S, Bax JJ. The year in cardiology 2017: imaging.

Eur Heart J. 2018 Jan 21;39(4):275-285. doi: 10.1093/eurheartj/ehx759.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Máme se bát chřipky?

29. 11. 2021

Máme se bát chřipky? Pod tímto názvem se 22. listopadu 2021 konal seminář organizovaný Medical Tribune v pražském ILF. Tématy byly onemocnění…