Přeskočit na obsah

Novinky ve světě dermatovenerologie na EADV 2021

EADV je neziskovou organizací s více než 7 000 členy ve 113 různých zemích světa a poskytuje cennou službu pro všechny typy dermatovenerologické péče.


EADV využila jarního sympozia mimo jiné i k zahájení sjednocování cílů různých zdravotnických skupin působících v oblasti prevence karcinomu kůže a melanomu v celé Evropě. Během jarního sympozia a v době, kdy probíhá měsíc povědomí o karcinomu kůže, poprvé spojila klíčové zúčastněné strany s cílem vyhodnotit účinnost plánu Evropské komise pro prevenci karcinomu kůže a melanomu a identifikovat společná doporučení, která zintenzivní opatření k dosažení tohoto cíle.

Boj proti malignitám patří mezi nejzávažnější výzvy naší společnosti, EADV jej proto pokládá za střed svého poslání. Otázka, jak zintenzivnit úsilí EU v oblasti prevence malignit kůže, představuje nový směr pro EADV, který vytváří propojení mezi vědeckým výzkumem a agendou zdravotní politiky EU. Toto setkání bylo prvním ze série diskusí u kulatého stolu, které akademie plánuje svolat, aby podpořila reakci mnoha zúčastněných stran na plán se silným zaměřením na pacienty.

První kulatý stůl moderoval prof. Alexander Stratigos, prezident EADV. „Plán EU na boj proti onkologickým onemocněním uznává zátěž těchto nemocí jako klíčovou společenskou výzvu vyžadující další výzkum. EADV věří, že výzkum prevence, včasné diagnostiky, léčby a následné péče o karcinom kůže jsou nezbytně nutné. Jsme pevně odhodláni spolupracovat s klíčovými zúčastněnými stranami, abychom pevně umístili problém do agendy EU v oblasti zdraví a přinesli do popředí důležité otázky týkající se naší specializace,“ říká profesor Stratigos s tím, že nastal čas stanovit si odvážné cíle v boji proti malignitám a využít příležitostí, které nabízejí výzkum, inovace a podpůrné politiky.

„Evropský plán boje proti onkologickým onemocněním je mezníkem v boji proti těmto chorobám a podporou pacientů ve všech fázích péče. Malignity kůže, jako jedna z nejběžnějších onkologických diagnóz v Evropě, stále více ovlivňují kvalitu života občanů. Zatímco zlepšení péče a přístupu k léčbě jsou klíčovými aspekty, je také nezbytné řešit hlavní příčiny tohoto onemocnění a primární a sekundární prevenci, aby se snížil výskyt těchto nemocí. Dosažení tohoto společného cíle vyžaduje společné úsilí a ve spolupráci s EADV je důležitá spolupráce s pacienty s touto diagnózou, evropskými tvůrci politik, dermatologickou komunitou a dalšími zúčastněnými stranami ze systému zdravotní péče,“ říká Antonella Cardoneová, ředitelka Evropské koalice onkologických pacientů.

V návaznosti na kulatý stůl bude EADV nadále hrát svoji roli zapojením do komplexních diskusí s tvůrci politik EU a zúčastněnými stranami v oblasti zdraví s cílem zlepšit a zdokonalit péči o malignity kůže v celé EU. Následujících kulatých stolů se má zúčastnit řada předních odborníků v oboru, např. dr. Paolo Guglielmetti, pracovní skupina pro evropský plán boje s onkologickými nemocemi, DG SANTE, Evropská komise, prof. Claus Garbe, prezident Evropské asociace dermatologické onkologie (EADO), prof. Marie‑Aleth Richardová, členka představenstva EADV a profesorka ve Fakultní nemocnici v La Timone v Marseille, nebo Antonella Cardoneová, ředitelka Evropské koalice onkologických pacientů (ECPC).

EADV plně podporuje silný přístup EU k řešení onkologických onemocnění, ve všech fázích zaměřený na pacienta, přičemž zdůrazňuje úlohu prevence jako pilíře evropské politiky veřejného zdraví. Karcinom kůže je nejběžnějším a nejčastějším typem onkologických nemocí v Evropě, pokud je ale odhalen včas, lze mu snadno předcházet a také ho léčit. Pokud je diagnostikován pozdě, způsobí větší postižení a úmrtnost než jakýkoli jiný dermatologický stav.


Dieta 5 : 2 pomáhá snižovat kožní příznaky u pacientů s psoriázou

Nový výzkum, který poprvé zkoumá účinky modifikovaného přerušovaného hladovění (MIF) na kůži lidí s psoriázou, přinesl slibné výsledky. Předběžná zjištění studie, která byla prezentována na jarním sympoziu EADV, ukazují významné snížení rozsahu i tloušťky kožních projevů u pacientů s mírnou psoriázou po dodržení stravy MIF 5 : 2 (normální stravování po dobu pěti dnů a omezení příjmu kalorií na dva po sobě následující dny).

Psoriáza je chronické systémové zánětlivé onemocnění zprostředkované imunitním systémem, které způsobuje zvýšené plaky a šupiny na povrchu kůže. Toto onemocnění postihuje dvě až tři procenta dospělé populace a necelé procento dětí. Doposud byl účinek dietních intervencí na závažnost psoriázy zkoumán jen zřídka, a to přesto, že je známo, že existuje souvislost mezi obezitou a závažností psoriázy. Mechanismus působení této souvislosti je ale stále nejasný. Tato studie se snažila poskytnout mechanistické důkazy, které by informovaly, zda existuje souvislost mezi zdravím střev a psoriatickými lézemi, její snahou bylo také odhalit všechny výhody MIF při léčbě psoriázy.

„Pozorovali jsme pozitivní výsledky u myší se zánětem střev a psoriázou, se zánětem ve střevě způsobujícím kožní příznaky. Prostřednictvím vědecké zvědavosti a mých vlastních zkušeností s půstem, které mám jako muslimka, jsem chtěla zjistit, zda bude mít dietní intervence stejný účinek i na lidské pacienty s psoriázou,“ uvedla dr. Lynda Grineová, výzkumnice z dermatologické kliniky, Ghent University v Belgii.

MIF je forma přerušovaného půstu, který vyžaduje, aby účastníci po určitou dobu omezili příjem kalorií. Často se na něj pohlíží jako na zvládnutelnější formu půstu, která účastníkům umožňuje upravit pravidla tak, aby vyhovovala jejich osobnímu životu. Mezi oblíbené diety MIF patří dieta 16 : 8 (půst po dobu 16 hodin a konzumace jídla po dobu 8 hodin) a dieta 5 : 2, přičemž tato dietní intervence byla použita v této studii.

Do studie bylo zařazeno celkem 24 pacientů, přičemž jedna skupina 12 účastníků byla instruována, aby účastníci upravili svoji stravu pomocí MIF po dobu 12 týdnů, a dalších 12 účastníků pokračovalo ve své pravidelné stravě. Při replikaci stravy v poměru 5 : 2 byli účastníci požádáni, aby dvakrát týdně ve dvou po sobě jdoucích dnech konzumovali celkem 500 kcal, po zbývajících 5 dní v týdnu konzumovali obvyklý denní příjem kalorií. Během studie byli vyloučeni dva pacienti: jeden z důvodu zahájení užívání antibiotik a druhý z důvodu ztráty následného sledování.

Objektivně se index PASI (nástroj používaný k měření závažnosti a rozsahu psoriázy) a plocha povrchu těla (BSA) mezi oběma skupinami významně nelišily, ačkoli index PASI se v lačnící skupině snížil (p < 0,05). Obvod pasu a hmotnost byly po šesti týdnech srovnatelné, ale významně se tyto parametry snížily ve skupině nalačno ve 12. týdnu ve srovnání s kontrolní skupinou (p < 0,05, respektive < 0,001). Subjekty nalačno hlásily významné zlepšení častěji v 6. a 12. týdnu (p < 0,0001), přičemž zmínily menší rozsah i tloušťku postižené kůže a 30 procent pacientů také hlásilo snížení svědění. Studie bude dokončena na konci června 2021.

„Účinek dietních intervencí na zdraví pokožky je stimulující oblastí výzkumu v dermatologii. Výsledky této studie přispívají k rostoucímu množství důkazů, které jsou prováděny k pochopení vztahu mezi zažívacím ústrojím a kůží, s některými slibnými výsledky pro pacienty s psoriázou,“ říká profesorka Marie‑Aleth Richardová.


Nový biomarker spojený s vypadáváním vlasů může určit závažnost onemocnění COVID‑19 u mužů

Vědci objevili nový biomarker k identifikaci mužských pacientů s COVID‑19, kteří jsou nejvíce ohroženi nutností přijetí na JIP. Zjištění prezentovaná na jarním sympoziu EADV 2021 naznačují, že u mužů s genetickými charakteristikami (fenotypy) citlivými na mužský pohlavní hormon androgen se pravděpodobně vyskytne závažné onemocnění COVID‑19. Výzkumníci byli vedeni ke studiu asociace mezi genem androgenního receptoru (AR) a onemocněním COVID‑19 poté, co pozorovali nepřiměřený počet mužů hospitalizovaných s COVID‑19 s androgenetickou alopecií (běžná forma vypadávání vlasů) ve srovnání s očekávaným počtem v podobné populaci odpovídající věku (79 % vs. 31–53 %). Je známo, že androgenetická alopecie je řízena změnami v genu AR, které ovlivňují citlivost těla na androgeny (hormony, jako je testosteron). Kromě toho je enzym podílející se na infekci COVID‑19 (TMPRSS2) regulován prvkem androgenní odpovědi, což znamená, že i on může být ovlivněn variacemi v genu AR. Protože oblast polyglutaminové repetice (CAG repetice) lokalizovaná v genu AR je spojena jak s androgenní senzitivitou, tak s androgenetickou alopecií; tento výzkum se snažil identifikovat souvislost mezi délkou oblasti CAG opakování a predispozicí ke zvýšené závažnosti onemocnění COVID‑19.

Prospektivní studie se 65 hospitalizovanými muži pozitivními na COVID‑19 měřila délku opakování AR CAG u každého z nich. Vědci zjistili, že u pacientů mužského pohlaví s CAG opakováním pod 22 nukleotidů (CAG < 22) byla významně nižší pravděpodobnost přijetí na JIP než u pacientů s počtem CAG 22 nebo více nukleotidů (CAG ≥ 22; p = 0,05).

„Naše data ukazují, že delší skóre AR CAG je spojeno se závažnějším onemocněním COVID‑19, a naznačují, že délka opakování AR CAG může být používána jako biomarker k identifikaci mužských pacientů s COVID‑19, kteří jsou nejvíce ohroženi přijímáním na JIP. Identifikace biomarkeru spojeného s androgenním receptorem je dalším důkazem, který zdůrazňuje důležitou roli androgenů při závažnosti onemocnění COVID‑19,“ vysvětluje dr. Andy Goren, hlavní lékař, Applied Biology, Inc., Irvine, Kalifornie, USA.

Další výzkum prováděný dr. Andym Gorenem a jeho týmem, který byl publikován na jarním sympoziu EADV, zkoumá slibnou novou terapii pro COVID‑19 s použitím nového antagonisty androgenového receptoru k regulaci exprese TMPRSS2 a případně k léčbě pacientů s COVID‑19. Výsledky této studie byly předloženy ke zveřejnění v recenzovaném časopise. „Tento výzkum demonstruje vědeckou hodnotu dermatologie tím, že nabízí klíčové poznatky o úloze genetiky a jejím vztahu k nemoci COVID‑19. Je to vynikající příklad některých průkopnických abstrakt, která byla letos představena na jarním sympoziu EADV,“ říká prof. Lidia Rudnicka, členka představenstva EADV a profesorka na lékařské univerzitě ve Varšavě.


Úloha střevní mikroflóry při zánětlivých kožních onemocněních

Prezentována byla i další zjištění naznačují, že nerovnováha ve střevní mikroflóře (dysbióza) může hrát významnou roli v progresi hidradenitis suppurativa (HS), zánětlivého onemocnění kůže.

HS je bolestivé, dlouhodobé onemocnění kůže s chronickou a recidivující povahou, které významně ovlivňuje kvalitu života pacientů. Odhadovaná prevalence je celosvětově jedno až čtyři procenta a HS je třikrát častější u žen než u mužů. Prezentace onemocnění je odlišná, přesto mimo dermatologické kliniky není HS dobře známa.

Vědci z Hacettepe University shromáždili vzorky stolice od 15 pacientů s HS a 15 zdravých jedinců odpovídajících věkem a pohlavím a analyzovali oblasti bakteriálního genu 16S rRNA, aby zkoumali rozdíly v jejich střevní mikroflóře. Zjistili, že relativní množství tří rodů bakterií (souhrnně označovaných jako Firmicutes), neklasifikovaných Clostridiales, neklasifikovaných Firmicutes a Fusicatenibacter u pacientů s HS bylo významně nižší než u kontrol (p = 0,005, p = 0,029 a p = 0,046, v uvedeném pořadí).

Je známo, že snížené množství těchto bakterií narušuje regulační rovnováhu ve střevě a stimuluje zánětlivou reakci. Lidský gastrointestinální trakt je obýván širokou škálou bakteriálních organismů, které se souhrnně nazývají střevní mikrobiom. Studie stále častěji ukazují, že střevní mikrobiom a pokožka jsou vnitřně propojeny a nabízejí ochranu proti patogenům v životním prostředí. Tento vztah je znám jako „osa střeva–kůže“ a je spojován s mnoha zánětlivými a autoimunitními kožními poruchami, jako je akné a psoriáza. Toto spojení inspirovalo vědce k charakterizaci složení střevního mikrobiomu pacientů s HS, přičemž lékaři předpokládali, že nerovnováha může hrát roli ve vysoké zánětlivé zátěži tohoto stavu. HS je totiž multifaktoriální onemocnění způsobené genetickými i environmentálními faktory. Obezita a kouření mohou výrazně zhoršit příznaky a oba tyto rizikové faktory mají dopad na střevní mikrobiom.

Jak vysvětluje dr. Neslihan Demirel Ogut z Uşak University Training and Research Hospital, tento výzkum poskytuje důkazy, že „osa střeva–kůže“ se podílí na progresi této chronické zánětlivé kožní poruchy. „I když jsou zapotřebí další důkazy, náš výzkum naznačuje, že úprava stravy a přizpůsobená probiotická suplementace mohou být pro pacienty s HS také prospěšné, zejména proto, že u těchto jedinců jsou možnosti léčby omezené,“ dodává.

Střevní mikrobiota hraje klíčovou roli v lidském zdraví prostřednictvím rozvoje imunitní odpovědi, která je řízena specifickými cestami a produkty metabolismu, známými jako mastné kyseliny s krátkým řetězcem (SCFA). Bakterie ve střevě (například Firmicutes) produkují tyto SCFA, které zajišťují udržení rovnováhy mezi imunitními buňkami, které stimulují nebo potlačují zánětlivou reakci. Jak se ukazuje, jakékoli narušení této rovnováhy sníženým množstvím těchto organismů ve střevním mikrobiomu pacientů s HS může vyvolat nežádoucí zánětlivou reakci.

Je zapotřebí dalšího výzkumu k dalšímu pochopení a vysvětlení souvislostí mezi střevní mikroflórou a nadměrným zánětlivým stavem u pacientů s HS. „Jako jedna z předběžných studií zkoumajících HS představuje tento průkopnický výzkum základ pro budoucí výzkum řízení tohoto oslabujícího stavu. Jedná se o vzrušující průlom v tématu, které je aktuálně v popředí vědeckého výzkumu,“ říká Marie‑Aleth Richardová.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené