Nový pohled na probiotika: jejich přínos není paušální, mohou mít i negativní dopady

Odborníci z Weizmann Institute a Tel Aviv Medical Center v Izraeli se zaměřili na problematiku kolonizace gastrointestinálního traktu probiotickými bakteriemi, konkrétně na to, zda tento proces probíhá tak, jak se až dosud předpokládalo, a jaký dopad mohou mít probiotika na lidský organismus.

Přímé hodnocení střevního mikrobiomu přináší nové poznatky

První ze studií zvolila odlišný postup při hodnocení střevního mikrobiomu oproti zavedené praxi, která spočívá v analýze vzorků stolice. Izraelští odborníci hodnotili střevní bakterie přímo za pomoci endoskopických vyšetření. Skupina 15 osob byla rozdělena na dvě části – první užívala komerčně dostupná probiotika, druhá dostávala placebo. Analýza jejich střevních bakterií proběhla před užíváním přípravků, krátce po jejich podávání a následně po 2 měsících.

Odborníci zjistili, že u některých jedinců došlo k vyloučení probiotik z organismu, zatímco u jiných byla pozorována úspěšná kolonizace střeva. Analýza střevního mikrobiomu a některých genů správně předurčila, do které skupiny budou sledované osoby patřit. Dalším krokem v této studii bylo porovnání vzorků stolice s endoskopicky odebranými střevními vzorky, které odhalilo jen částečnou korelaci. Vzorky stolice tedy nemusí odpovídat skutečnému složení střevního mikrobiomu.

Z poznatků vyplývá, že užívání běžně dostupných probiotik nemusí mít shodné dopady na všechny pacienty. Účinek probiotik lze označit za značně individuální, neboť se na něm podílí konkrétní složení střevního mikrobiomu.

Efekt probiotik po antibiotické léčbě

Druhá izraelská studie se zabývala prospěšností užívání probiotik po antibiotické léčbě. Dvě desítky pacientů byly po terapii antibiotiky rozděleny do tří skupin – jedna z nich po léčbě užívala běžně dostupná probiotika, druhá skupina absolvovala autologní fekální mikrobiální transplantaci s cílem obnovit původní střevní mikrobiom a třetí kontrolní skupina nepodstoupila žádnou intervenci.

V první skupině byla pozorována rychlá rekolonizace střeva probiotickými bakteriemi, nicméně probiotika zabránila dalším bakteriím v opětovném osídlení střeva a plnohodnotná obnova střevního mikrobiomu tak trvala několik měsíců. U druhé skupiny, jež podstoupila fekální transplantaci, došlo k obnově mikrobiomu v řádu dnů.

Tyto poznatky ukazují, že navzdory zavedenému názoru, že probiotika jsou pro všechny osoby prospěšná a neškodná, přináší jejich užívání i potenciální rizika a dlouhodobé negativní dopady. Izraelští odborníci doporučují vyvarovat se paušalizaci s ohledem na prospěšnost probiotik a podporují naopak individuální přístup k jejich užívání.

Zdroj: https://www.medicalnewstoday.com/articles/322952.php

Zdroj: MT