O zdravý trávicí trakt je potřeba usilovat hned od prvního dne

Světový den zdravého zažívacího traktu vyhlásila Světová gastroenterologická společnost (WGO) na 29. květen. Cílem kampaně je zvýšit povědomí o zdraví tím, že se každý rok zaměří na jiné téma této problematiky. Pro letošní rok bylo zvoleno téma zabývající se významem zdravého GIT hned od narození: Vaše digestivní zdraví – zdravá střeva hned od začátku. Odborníci se zaměřují především na zvyšování povědomí o onemocněních zažívacího traktu a nádorových onemocněních v celé Evropě a pozornost věnují i zátěži, ekonomickým dopadům a mezerám ve výzkumu.

V rámci kampaně publikovala Světová gastroenterologická společnost článek o prevenci a včasném zásahu onemocnění GIT, jehož autorem je prof. Raanan Shamir, člen výzkumného výboru Evropské gastroenterologické společnosti (UEG) a zástupce ESPGHAN (Evropská společnost pro dětskou gastroenterologii, hepatologii a výživu). Zmiňuje se v něm o důležitosti zavádění postupů zdravé výživy od dětství až po dospívání a zdůrazňuje, jaká opatření je třeba podniknout pro optimální zdraví GIT. Článek také upozorňuje na znepokojivá data z nejnovější celoevropské studie UEG o zátěži zažívacích a nádorových onemocnění.

Jak prof. Shamir zdůrazňuje, zavedení zdravých výživových postupů od dětství je nezbytné pro zajištění zdravého trávicího systému po celý život. Několik studií zjistilo, že změny provedené během těchto prvních let mohou mít významně pozitivní vliv později v životě, včetně prevence nepřenosných nemocí, jako je obezita, diabetes, zánětlivá onemocnění a některé typy onkologických diagnóz.

Nedávná celoevropská studie o zátěži nemocí trávicího ústrojí a nádorových onemocnění iniciovaná UEG odhalila významnou zdravotní a ekonomickou daň, kterou za tyto nemoci společnost platí, pokud jde o zdravotní postižení a předčasnou úmrtnost, jakož i výdaje na systém zdravotní péče a ztrátu produktivity. Jen v roce 2019 bylo v celé Evropě zaznamenáno odhadem 72 milionů případů onemocnění trávicího ústrojí s přidruženými přímými náklady ve výši 25,3 miliardy eur. Účinná prevence těchto nemocí a jejich zátěže přitom začíná již v raném věku, a proto je důležité zaměřit se na opatření, která lze přijmout hned od začátku, aby došlo ke zvrácení tohoto znepokojivého trendu a bylo ochráněno zdraví budoucích generací.

Prvních tisíc dnů

Jak odborníci připomínají, zdraví střev a vývoj onemocnění trávicího ústrojí jsou úzce spjaty s lidským mikrobiomem. Zatímco genetická variabilita je významným přispěvatelem ke složení lidského mikrobiomu, faktory prostředí, jako je strava, léky a stres, jej ovlivňují silně negativně a potenciálně zvyšují riziko vzniku určitých onemocnění nejen trávicího ústrojí. Jeden z těchto klíčových faktorů, strava, vstupuje do hry již od prvních dnů dítěte. Četné studie prokázaly klíčovou roli výlučného kojení a věk zavedení různých potravin během dětství pro vytváření dobře vyvinutého mikrobiomu dospělých.

ESPGHAN a Světová zdravotnická organizace (WHO) proto doporučují výlučné kojení v prvních šesti měsících života a následné pokračování v kojení tak dlouho, jak si to matka i dítě přejí. Mateřské mléko je v tomto mladém věku považováno za optimální zdroj výživy, protože obsahuje směs bioaktivních peptidů, živin, vitaminů a minerálů, které jsou nezbytné pro zdravý vývoj. Výhody kojení sahají daleko za dětství a jsou spojeny s různými dlouhodobými zdravotními dopady, včetně nižšího výskytu zánětlivých a autoimunitních onemocnění, astmatu, některých typů nádorů, diabetu 1. typu a jedné z nejnaléhavějších krizí veřejného zdraví, jíž v současné době čelí celý svět, kterou je obezita.

Při zkoumání tohoto problému bylo kojení také zdůrazněno jako jeden z nákladově nejefektivnějších zásahů na ochranu dětí před podvýživou, přičemž kojené děti mají prospěch z nižší infekční morbidity a mortality. Navzdory těmto důkazům však míra kojení zůstává hluboko pod doporučeními WHO v zemích s vysokými i nízkými příjmy. To ukazuje naléhavou potřebu vzdělávacích a propagačních strategií po celém světě, které podporují a motivují úspěšný vztah mezi matkou a dítětem při kojení.

Dalším hlediskem v dlouhodobé prevenci nemocí GIT je podle odborníků zavedení alergenních potravin, jako jsou arašídy, vejce a měkkýši, již v raném věku. V posledních letech se stoupající výskyt potravinových alergií stal rostoucím zdravotním problémem, který postihuje až deset procent jedinců v západních zemích. Metaanalýza a systematický přehled z roku 2023 ukázaly, že včasné zavedení více alergenních potravin bylo spojeno s nižším rizikem vzniku potravinových alergií později v životě. Již poziční dokument ESPGHAN z roku 2017 to podporuje a doporučuje zavedení alergenních potravin již ve věku čtyř měsíců zároveň s podporou pokračujícího kojení.

Zatímco příkrmy (pevné a tekuté potraviny jiné než mateřské mléko nebo počáteční kojenecká výživa) by měly být zavedeny po čtyřech měsících, plnotučné kravské mléko by nemělo být používáno jako hlavní nápoj, dokud dítě nedosáhne věku 12 měsíců. Výzkum totiž naznačuje, že kojenci, kteří konzumují velký objem kravského mléka, čelí zvýšenému riziku nedostatku železa a anémie z nedostatku železa. Toto zvýšené riziko je pravděpodobně způsobeno nízkým obsahem železa a biologickou dostupností železa z kravského mléka, stejně jako vytěsněním jiných potravin bohatých na železo ze stravy.

Znepokojivý nedostatek pokroku, k němuž došlo v posledních desetiletích při řešení zátěže způsobené onemocněními trávicího traktu a nádorovými onemocněními, poukazuje podle předních představitelů UEG a WGO na větší potřebu přijetí preventivních metod založených na důkazech. V souladu s tématem vybraným Světovou gastroenterologickou organizací pro Světový den trávicího zdraví jsou zkoumány způsoby, jak zajistit, aby byla opatření přijata již v rané fázi života. Pro urychlení pokroku proto musejí být preventivní opatření upřednostněna a začleněna do vnitrostátních programů v oblasti zdraví, aby se zajistilo, že zdraví trávicího ústrojí bude účinně řešeno a zohledněno již na samém počátku. Předpokládá se, že tato včasná opatření přinesou hmatatelné výhody pro nadcházející desetiletí.