Přeskočit na obsah

Očkování osob bez přístřeší pomáhá zvyšovat proočkovanost

19-BEZDOM R0002868. Foto MT

Zatím poslední akcí, v jejímž rámci očkování proběhlo, byl Piknik pro lidi bez domova, kde 13. září naočkoval 66 lidí, kteří by se jinak k vakcinaci zřejmě vůbec nedostali.

  • Jak jste se k této práci dostal?

O tomto projektu jsem se dozvěděl od MUDr. Koloucha, ředitele pražské záchranné služby, kde jako lékař ve volném čase pracuji. Ten mě a mého kolegu s tímto nápadem oslovil.

  • V čem vás tento projekt zaujal?

Je to základní pomoc. Na záchrance často vozíme osoby bez domova nebo ze sociálně slabších skupin. A neustálé převlékání do ochranných obleků práci komplikuje. Pokud budou tito lidé proočkovaní, znamená to pro nás i zjednodušení práce.

  • Pracujete jako praktický lékař na Praze 5, k tomu pomáháte na záchranné službě a nyní i v terénu očkujete. Jak to všechno zvládáte?

Očkování v terénu je práce navíc, člověk by ale měl dělat nějaké dobré skutky. Toto je asi jeden z nich…

  • Kromě této akce ještě chodíte přímo do vyloučených lokalit…

Ano, spolu s kolegou spolupracujeme se sociálními službami, jako je Sananim, Naděje, Drop In atd. A právě s organizací Drop In jsme před několika dny objížděli squaty, kde se nám podařilo proočkovat všechny členy navštívených komunit. Už nyní máme naplánovanou návštěvu dalšího squatu.

  • Jak konkrétně očkování v těchto lokalitách probíhá? Jaký je zájem těchto lidí o očkování?

Na místo nebo do jeho blízkosti přijedeme sanitkou a očkujeme. Zájem je kupodivu docela vysoký. Měl jsem k dispozici 150 vakcín a za tři dny, kdy jsme očkovali v terénu, jsme vyočkovali 145 dávek. Dneska v průběhu pikniku přišlo dalších 66 lidí. Zájem je překvapivě velký.

  • Jako praktický lékař očkujete i ve své ordinaci. Můžete porovnat očkování v ordinaci s tím venku „na ulici“?

V podstatě je to stejné. Jediná nevýhoda při očkování v terénu je, že lidé po očkování nepočkají půl hodiny, ale většinou se hned ztrácejí. Při očkování v ordinaci lidé většinou v čekárně počkají. Motivujeme je tedy tím, že jim certifikát o očkování vydáme až po půl hodině, a navíc se snažíme je motivovat nějakým benefitem, jako jsou sušenky, čokoláda, čaj atd.

Lidem žijícím ve squatech vakcinaci většinou přikáže jejich vedoucí s tím, že jestli tam chtějí přespávat, musejí být očkovaní. Vesměs u nich tedy není ani žádná vnitřní motivace, nechtějí se tím sami zatěžovat, nechají se naočkovat a zmizejí. Je tedy pro nás složitější odpozorovat nežádoucí účinky, nicméně zatím u nikoho žádné závažnější hlášeny nebyly.

  • Od pacientů, kteří na očkování přijdou do vaší ordinace, se ti, které očkujete v terénu, tedy asi liší i tím, že jim ani tak nejde o jejich zdraví, ale o to, aby splnili nějakou povinnost…

Myslím si, že části této populace je to opravdu jedno, o své zdraví se nebojí nebo vzhledem k tomu, jak žijí, se o své zdraví ani o očkování nezajímají. Druhá část, což jsou většinou starší lidé, ví, že kdyby onemocněli covidem, mohlo by to pro ně být bolestivé a komplikované. Obávají se horšího průběhu a očkováním se tomu snaží předejít. Je to ale opravdu složité, těch „uvědomělých“ je jen pár, a to ještě díky někomu, kdo danou skupinu vede. Pro ty ostatní je důležité, aby měli okamžitou možnost nechat se očkovat, jako dnes při pořádání pikniku. Že by se ale někdo cíleně rozhodl, že se nechá naočkovat, to čekat nelze. Lidé přijdou na piknik a vidí, že je tady možnost nechat se ostříhat, očkovat, ošetřit různá zranění atd., tak obejdou všechno…

Nedávno jsme v jedné firmě pořádali dny zdraví. Lidé si mohli nechat udělat veškerá vyšetření, motivací byla účast v soutěži při splnění všech vyšetření. Většina z nich tedy obcházela vyšetření jen proto, aby dostali potřebná razítka… A tady je to stejné, očkování je jednou ze služeb, které se v rámci pikniku nabízejí, ale že by sem přišel někdo konkrétně pouze na očkování, to je výjimka.

  • Jak pro tyto akce získáváte vakcíny?

Nejprve jsme je dostávali přes klasického distributora Avenier, kdy jsem do ordinace nafasoval určitý počet vakcín, pro něž jsme uvedli, že budou aplikovány v rámci tohoto pilotního projektu. V současné době je distribuce zajišťována přes krajského koordinátora, kdy jsme domluveni s Magistrátem HMP, že si můžeme podle odhadovaného počtu zájemců před konkrétní akcí očkovací látku vyzvednout.

  • Očkujete jednodávkovou vakcínou Johnson & Johnson…

Ano, z logického důvodu. Na druhou dávku by asi nikdo nepřišel. I když, jak se i dnes několikrát stalo, přicházejí i lidé, kteří už v minulých měsících někde dostali první dávku dvoudávkové vakcíny, např. ve vězení nebo v nemocnici, kde je naočkovali. Když se podívám do systému, vidím, že rozestupy jsou třeba i půl roku, snaha o to dostat druhou dávku tady není. Ke mně přicházejí jen proto, že mají okamžitou možnost. Samozřejmě je touto vakcínou doočkovat ale nemůžeme, ale aspoň jim poradíme, kde mohou doočkování získat. Posíláme je např. na Hlavní nádraží, kde se očkuje, a ze zákona musejí u rozočkovaných lidí očkování dokončit.

  • Při vyplňování dotazníků před vakcinací bylo zřejmé, že řada lidí, kteří o očkování měli zájem, neměla potřebné doklady, nemají zdravotní pojištění atd. Na základě čeho je tedy očkujete?

Vyhledám je v systému podle jména a rodného čísla.

  • Jste schopen říct, kolik z těch, které jste již očkovali, má zdravotní pojištění a kolik je mezi nimi cizinců?

Pojištěných je asi tak pět procent, jestli vůbec. Zbytek těchto lidí zdravotní pojištění nemá. Čechů je zhruba 70 procent. Zbytek je nejčastěji ze Slovenska, někdo z Maďarska, Litvy, Bulharska, spíše se jedná o manuálně pracující lidi. Ve squatech je většinou kontroluje policie, cizinci jsou tedy ihned deportováni, takže tak velké procento netvoří.

  • Poskytujete tedy očkování lidem, kteří by se normálně, i kdyby chtěli, k vakcinaci nedostali…

Přesně tak. Proto bylo potřeba na ministerstvu zdravotnictví zařídit, že pro to, abychom je mohli očkovat, nemusíme tyto lidi ztotožňovat. Nemusíme tedy zjišťovat, zda jsou to opravdu ti, kdo to mají být, protože spousta lidí nemá občanky ani jiné doklady totožnosti. Sice vědí své rodné číslo, ale to za normálních okolností nestačí. Druhá výjimka je, že můžeme očkovat i cizince. Ty musím do systému na základě jimi uvedených údajů zadat s tím, že vakcíny jsou na základě dohody mezi magistrátem a MZ ČR pro tento případ hrazeny, takže je mohou dostat zdarma.

  • Jak tato činnost doplňuje vaši běžnou praxi praktického lékaře?

Samozřejmě všude se setkáváte s osobami z nižších sociálních skupin a s lidmi bez domova. Když něco potřebují, chodí nám také do ordinace. Proto si myslím že nejen pro nás lékaře, ale i pro ostatní pacienty je lepší, když tito lidé budou očkováni. Člověk jim tedy na jedné straně pomáhá, ale zároveň zajišťuje pro celou společnost vyšší proočkovanost. Lidé bez domova se pohybují všude, a proto je vysoká proočkovanost v této populaci důležitá.

  • Kolik z vašich kolegů v Praze takovouto práci dělá?

Kolegů praktiků, kteří očkují např. v domovech sociálních služeb atd., je víc, ale výjimku, že můžeme očkovat „na ulici“, tedy v terénu, máme v Praze jen dva. Můžeme tedy očkovat i neztotožněné klienty, avšak jen v rámci této kampaně.

  • Jak dlouho bude spolupráce trvat?

Zatím šlo o pilotní projekt, teď byla akce prodloužena až do října. Pokud bude potřeba, budu se účastnit i nadále. Uvidíme, jaký zájem mezi touto populací bude, ale zatím zájem je.

  • Co byste vzkázal svým kolegům praktickým lékařům?

Asi aby se očkování nebáli. Očkovat je potřeba nejen „normální“, „klasické“ pacienty, ale všechny. Vakcín je dost a je lepší promořenost zařídit a očkovat než vakcínami šetřit. Nyní nám už bohužel vakcíny přicházejí v rozmraženém stavu, takže už neplatí, že např. zmrazený Johnson má trvanlivost tři měsíce, ale musíme ho vyočkovat do šesti týdnů. Je tedy rozhodně lepší vakcíny vyočkovat, než abychom je nevyužité vylévali.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Zajímavosti z Lipidové akademie 2021

26. 11. 2021

V jihomoravském Mikulově se ve dnech 22. až 23. října už posedmé odehrálo setkání odborníků na metabolismus krevních lipidů, Česko‑slovenská lipidová…