Přeskočit na obsah

Odborníci zkoumají mezinárodní rozdíly v přežití u karcinomu plic

plíce shutterstock_1683329143
Ilustrační foto: Shutterstock

Konsensus dosažený odbornou pneumologickou komunitou v rámci International Cancer Benchmarking Partnership (ICBP) prezentovaný na Evropském kongresu o karcinomu plic (ELCC) (30. března–2. dubna 2022) zdůraznil mezinárodní rozdíly v řízení a výsledcích léčby pacientů s karcinomem plic v zemích s vysokými příjmy. Zároveň poskytl plán klíčových opatření, která by měla být přijata k homogenizaci postupů, možnosti dřívější diagnózy a rovného přístupu k péči.

ICBP sdružuje klinické lékaře, tvůrce koncepcí, výzkumné pracovníky a odborníky na data za účelem měření a pochopení mezinárodních rozdílů v incidenci a výsledcích léčby onkologických onemocnění. Pokud jde o karcinom plic, projekt ICBP SURVMARK‑2 zadaný Mezinárodní agenturou pro onkologický výzkum (IARC) ke srovnání přežití zhoubného onemocnění již dříve odhalil, že největší rozdíly v přežití byly v raném stadiu onemocnění.

Výzkumné úsilí následně vedené interním týmem ICBP mělo za cíl získat přehled o rozdílech v klinické praxi a léčbě, které by mohly tyto rozdíly mezi zeměmi pomoci vysvětlit. „Získali jsme data z devíti klíčových zdrojů z multidisciplinárních týmů v zemích ICBP. S využitím silné sítě lékařů s klinickými odbornými znalostmi a zkušenostmi např. v oblasti auditů jsme zahájili práci na konsensu s cílem vyvinout plán pro optimalizaci péče o karcinom plic z mezinárodního hlediska,“ uvedla autorka Charlotte Lynchová, Cancer Research v Londýně, s tím, že bylo definováno pět výzev k akci a 13 bodů postupů, na nichž se odborníci stoprocentně shodli.

Podle vedoucího klinického lékaře projektu dr. Christiana Finleyho ze St ­Joseph’s Healthcare Hamilton v kanadském Ontariu zůstává opožděná diagnóza i nadále rozšířeným problémem v prostředí onemocnění, kde je snadno překročena hranice mezi kurativní a non‑kurativní léčbou. „Navzdory zlepšením v jiných oblastech, jako je prevence prostřednictvím iniciativ pro odvykání kouření a osvětových kampaní, a dokonce i léčba díky příchodu účinnějších léků, jsme neviděli, že by se přežití u karcinomu plic zlepšilo ve stejné míře,“ vysvětlil dr. Finley. Zásadní podle něho je, aby pacienti byli diagnostikováni co nejdříve a byla jim poskytnuta nejlepší šance na získání kurativní léčby.

Další doporučení se mimo jiné zabývají potřebou center excelence. „Specializovaná centra, která jsou schopna koordinovat multidisciplinární péči na jednom místě a zefektivnit cestu péče o pacienty, podporují zlepšení výsledků v zemích, kde byla zřízena,“ je přesvědčen dr. Finley.

Důležitou výzvou definovanou konsensem je uznat potřebu zlepšení v péči o karcinom plic jako prioritu v onkologické politice, což dr. Lynchová zdůraznila jako nezbytnost ve světle nerovností, kterým pacienti s karcinomem plic stále čelí, a to v přístupu k péči, včetně sociálně‑ekonomických nerovností, fatalistických postojů a stigmatizace onemocnění. „Vzhledem k trvale nízkému přežití této nemoci je i v zemích s vysokými příjmy čas zaměřit se na koncepce specifické pro karcinom plic, které usnadní spolupráci, podpoří rozvoj služeb a zlepší výsledky ve stejném rozsahu, jaký jsme viděli u jiných onkologických diagnóz,“ řekla dr. Lynchová. Jak zároveň varuje, nastíněný přístup byl navržen v prostředí s vysokými příjmy, a proto nemůže být univerzálně použitelný, nicméně doufá, že poslouží jako základ pro rozhovory s advokačními orgány a tvůrci koncepcí a pomůže klíčovým zúčastněným stranám v jednotlivých zemích lépe koordinovat jejich úsilí na mezinárodní úrovni v budoucnu.

Podle dr. Antonia Passara, odborníka na karcinom plic z Evropského onkologického institutu v Miláně v Itálii, zůstává karcinom plic nejagresivnějším solidním nádorem, a proto musí být upřednostněna primární i sekundární prevence prostřednictvím screeningu. Ačkoli se v posledních letech jedná o velmi diskutované téma, silný výzkum nyní ukázal, že screening karcinomu plic prostřednictvím každoročních počítačových tomografických (CT) skenů u jedinců s anamnézou kouření může zlepšit míru detekce. Zaměření se na správnou populaci pomocí těchto intervencí bude mít zásadní význam pro zavedení screeningových přístupů, které jsou účinné a nákladově efektivní na vnitrostátní úrovni. „Budoucí aktivity v oblasti onkologické prevence se budou také muset soustředit na sdělení, že karcinom plic není výhradně spojen s kouřením, aby se snížilo stigma obklopující tuto nemoc a zajistilo se, že nebude bránit lidem ve vyhledání včasné péče,“ doplnil dr. Passaro. 

Sdílejte článek

Doporučené

Spánkové poruchy spojené s covidem‑19

20. 9. 2022

Výzkumníci z Centra výzkumu spánku a chronobiologie Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) realizují rozsáhlý výzkum vlivu onemocnění covid‑19 na…

Využití telemedicíny v diabetologii

19. 9. 2022

Na největším letošním setkání diabetologů, 58. diabetologických dnech v Luhačovicích, v bloku věnovaném technologiím představil předseda ČDS prof.…