Přeskočit na obsah

Okamžité úmrtí na infarkt u lidí bez cvičení

Srdeční choroby jsou celosvětově hlavní příčinou úmrtí. Prevence tudíž patří k hlavním prioritám v oblasti veřejného zdraví. Příznivý dopad fyzické aktivity na zastavení srdečních chorob a náhlé smrti na populační úrovni je dobře zdokumentován. Tato studie se zaměřila na oblast, kde dosud mnoho dat nebylo, konkrétně zkoumala, jaký má účinek aktivní versus sedavý životní styl na okamžitý průběh infarktu myokardu.

Vědci použili údaje z deseti evropských observačních kohort (účastníci měli v době sledování infarkt myokardu), součástí byla i skupina zdravých jedinců (celkem n = 28 140). Účastníci byli podle týdenní úrovně pohybové aktivity ve volném čase rozděleni do kategorií sedavý styl, nízká, střední nebo vysoká úroveň fyzické aktivity. Asociace mezi úrovní aktivity a rizikem úmrtí v důsledku infarktu (okamžitě a do 28 dnů) byla analyzována v každé kohortě samostatně a poté byly shromážděny výsledky. Analýzy byly upraveny podle věku, pohlaví, diabetu, krevního tlaku, rodinné anamnézy srdečních onemocnění, kouření, indexu tělesné hmotnosti, cholesterolu v krvi, konzumace alkoholu a socioekonomického stavu.

Celkem 4 976 (17,7 %) účastníků zemřelo do 28 dnů po infarktu myokardu – z nich 3 101 (62,3 %) zemřelo okamžitě. Celkově byla, v odpovídajícím poměru k množství pohybu, vyšší úroveň fyzické aktivity spojena s nižším rizikem okamžitého a 28denního smrtelného infarktu. Pacienti, kteří se ve volném čase věnovali střední a vysoké úrovni fyzické aktivity, měli o 33 procent, resp. 45 procent nižší riziko okamžité smrti ve srovnání s jedinci se sedavým životním stylem. Po 28 dnech to bylo 36 procent, respektive 28 procent. Vztah s nízkou fyzickou aktivitou nedosáhl statistické významnosti.

„Téměř 18 procent pacientů s infarktem myokardu zemřelo do 28 dnů, což potvrzuje závažnost tohoto stavu. Zjistili jsme okamžitou výhodu cvičení pro přežití u pacientů s předchozí fyzickou aktivitou, která se zdála zachována i po 28 dnech,“ uvedl autor studie dr. Kim Wadt Hansen z nemocnice Bispebjerg v Kodani, Dánsko. Podle něho je zřejmé, že na základě provedených analýz již malé množství fyzické aktivity ve volném čase může být ve skutečnosti prospěšné proti smrtelným infarktům, ale statistická nejistota znemožňuje vyvodit v tomto bodě jakékoli pevné závěry.

Podle autorů studie poskytuje tato souhrnná analýza silnou podporu pro doporučení týkající se týdenní fyzické aktivity u zdravých dospělých, která jsou uvedena v Evropských pokynech pro prevenci kardiovaskulárních onemocnění v klinické praxi z roku 2016, a to i proto, že pro fyzickou aktivitu byly použity mezní hodnoty srovnatelné s těmi, které jsou použity v guidelines.

Tyto pokyny doporučují, aby zdraví dospělí všech věkových skupin prováděli týdně alespoň 150 minut cvičení střední intenzity nebo 75 minut intenzivní aerobní fyzické aktivity nebo jejich ekvivalentní kombinaci. „Existuje mnoho způsobů, jak být fyzicky aktivní za nízké nebo žádné náklady. Naše studie poskytuje ještě více důkazů o výhodách cvičení,“ uzavřel dr. Hansen.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Máme se bát chřipky?

29. 11. 2021

Máme se bát chřipky? Pod tímto názvem se 22. listopadu 2021 konal seminář organizovaný Medical Tribune v pražském ILF. Tématy byly onemocnění…

Zajímavosti z Lipidové akademie 2021

26. 11. 2021

V jihomoravském Mikulově se ve dnech 22. až 23. října už posedmé odehrálo setkání odborníků na metabolismus krevních lipidů, Česko‑slovenská lipidová…