Patnáct etických otázek ze života lékaře

1. Podali byste udržovací terapii pacientovi, u kterého jste přesvědčeni, že je již zbytečná?

Ano- 23,6 %

Ne- 37,0 %

Nevím, záleží na okolnostech-39,4 %

Komentáře:

„Měl jsem pacienta v terminální fázi onemocnění, který chtěl vidět svoji vnučku předtím, než zemře. Prodloužil jsem mu intravenózní terapii o tři dny, kdy jeho vnučka přijela. Zemřel třetí den v noci.“

„Některé rodiny mají naprosto nerealistická očekávání, na kterých nic nezmění ani moje profesionální argumenty. V tomto případě, i když nerad, terapii prodlužuji.“

„Nemám právo hodnotit terapii jako zbytečnou, pakliže se nejedná o mozkovou smrt. Zbytečnost je otázkou úhlu pohledu, každý jednou zemře.“

„Nedoporučil bych udržovací terapii, pokud bych si myslel, že je zbytečná, ale udělal bych to, bylo-li by to přání pacienta a/nebo jeho rodiny.“

„Proč plýtvat penězi a časem, když výsledek je stejně nula?“

„Udělal bych to, pokud bych cítil, že mohu rodině dát čas smířit se s nevyhnutelností smrti.“

2. Ukončili byste udržovací terapii na přání rodiny, i když byste si mysleli, že je to předčasné?

Ano – 16,3 %

Ne – 54,5 %

Nevím, záleží na okolnostech – 29,2 %

Komentáře:

„Na takováto vyjednávání vůbec nepřistupuji. Pakliže to rodina cítí jako nezbytné, doporučím jí vyhledat jiného lékaře.“

„Záleží, co si pod pojmem „předčasný“ představíme. Jiná je situace, pokud není žádná naděje a kvalita života je bídná, jiná pokud sice naděje není, ale kvalita života je dostatečná a jiná pokud naděje je, ale kvalita života je špatná. Vždy se snažím si představit, co by si pacient nejvíce přál.“

„Nikoli rodiny, ale pokud by to bylo přání pacienta, terapii bych ukončil.“

„Podobný případ bych nechal nemocničním expertům zabývajícím se etickými otázkami.“

3. Předepsali byste placebo jen proto, že pacient vyžaduje „nějakou“terapii?

Ano – 23,5 %

Ne – 58,3 %

Nevím, záleží na okolnostech – 18,2 %

Komentáře:

„Myslím, že to děláme každou chvíli v případě pacienta s virovou infekcí močových cest, který vyžaduje antibiotika, protože je přesvědčen, že to je to jediné, co mu může pomoci.“

„Lhát pacientovi v otázkách terapie není nikdy správné.“

„Mám dostatek zkušeností, abych věděl, že nemohu každému pomoci a jsem srozuměn s tím, že občas mohu být pro svoje pacienty zklamáním.“

„V některých studiích přináší placebo zlepšení stavu pacienta až o 30 %.“

„Proč neušetřit peníze a nepředejít nežádoucím účinkům tím, že předepíšeme placebo v případech, kdy medikace není jasně indikovaná?“

4. Zatajili byste pacientovi jeho preterminální či terminální diagnózu proto, abyste jej psychicky podrželi?

Ano, neříkám pravdu na tvrdo, vždy nechám určitou naději, i když je ve skutečnosti jen minimální - 14,6 %

Ano, pokud pacient bezprostředně neumírá, neříkám, jak špatné to je – 1,7 %

Ne, říkám to přesně tak, jak to je – 59,8 %

Nevím, záleží na okolnostech – 23,8 %

Komentáře:

„Ve většině případů říkám pacientům pravdu: potřebují ji znát. Proč bych já měl právo soudit, co by měli a neměli vědět? Avšak, je-li pacient emočně velmi nestabilní a má rodinu, která ho dokáže podpořit, vždy přemýšlím, jak se k situaci nejlépe postavit.“

„Není to otázka zamlčování informací. Je to otázka správné komunikace s pacientem a otázka výběru nejlepší cesty, jak pacientovi sdělit pravdu. Pacientovi by se měly dostat všechny informace, ale lékař by měl vyzdvihnout ty pozitivní.“

„Ohleduplně sdělená pravda je dar.“

„Myslím, že pacienti si zaslouží absolutní upřímnost od svého lékaře. Oni informace chtějí.“

„Senilní pacient nebude rozumět, nedostane se mu výhody, nepřipraví ho to, takže je nesmyslné ho informovat. Avšak členové rodiny by informováni měli být.“

5. Existují situace, kdy je přípustné zatajit chybu, která pacientovi neublížila?

Ano – 19,0 %

Ne – 60, 1 %

Nevím, záleží na okolnostech – 20,9 %

Komentáře:¨

„Zatajování není nikdy v pořádku.“

„Každý dělá chyby, ale lékaři jsou pro chyby pranýřováni. Nejsem zastáncem zatajování informací, ale v dnešní divoké době i malá chyba může stát lékaře jeho licenci.“

„Čím je lékař otevřenější v otázce svých chyb, tím více chyb jeho pacienti tolerují.“

„Proč dělat z komára velblouda, když to přinese pacientovi více emocionální nepohody než jednoduché nic neříkání, pokud nedojde k jeho poškození?“

„Zvažuji potenciální poškození pacienta versus potenciální poškození své osoby zveřejněním vlastní chyby? Odpověď je ano.“

„Všechny své chyby přiznám, ale současně vysvětlím jejich dopad.“

6. Jsou situace, kdy je přípustné zatajit chybu, která by mohla vést potenciálně k poškození pacienta?

Ano – 1,6 %

Ne – 94,9 %

Nevím, záleží na okolnostech – 3,5 %

Komentáře:

„Udělal bych to, ale nejdříve bych se poradil se svým právníkem.“

„Nezatajil bych žádnou chybu, zvláště pak ne tu, která by mohla vést k poškození pacienta. Tak je to morálně v pořádku.“

„Skládáme přísahu neškodit. Zatajování je formou lži.“

1. 7. Je přípustné provést zákrok, který není medicínsky oprávněný z důvodu defenzívní medicíny?“

Ano – 16,1 %

Ne – 61,3 %

Nevím, záleží na okolnostech – 22,7 %

Komentáře:

„Defenzívní medicína je často lajdácká medicína. Důsledně vysvětlená péče je často tou nejlepší obranou.“

„Někteří pacienti potřebují znovu ujištění a v některých případech další vyšetření pomůže předejít složitějším zbytným zákrokům.“

„Ano, je to přípustné: právník vždy najde dostatečný počet svědků, kteří vás shledají vinnými, protože jste neudělali vše, co bylo ve vašich silách.“

„Musíme se oprostit od medicíny „Udělal jsem to, abych chránil sám sebe“. Ta je totiž finančně nákladná a vystavuje pacienty přídatným, zbytečným rizikům.“

„Považuji to za zločin.“

1. 8. Měla by být asistovaná sebevražda v některých případech povolena?

Ano – 45,8 %

Ne – 40,7 %

Nevím, záleží na okolnostech – 13,5 %

Komentáře:

„Kompetentnímu pacientovi, který byl adekvátně informovaný a je v terminální fázi svého onemocnění, jež činí jeho život bídným s nulovou šancí na zlepšení, by mělo být dovoleno zvážit možnosti. Nemusíme s tím souhlasit, ale nemáme žádné právo někomu přikazovat, aby prodlužoval svoje trápení.“

„Paliativní péče je jedna věc, ale sebevražda nepatří mezi přípustné chování lékaře.“

„Nejsem zastáncem asistované sebevraždy, ale jsem zastáncem ukončení udržovací terapie. Pokud je pacient v terminálním stadiu, trpí a nemá žádnou naději na další život, pak terapii skončím (např. podávání antibiotik, krevní testy, transfuze).“

„Přiměl bych se k tomu, kdyby vyvstala potřeba.“

„Asistovaná sebevražda je vražda.“

1. 9. Pokud by byl váš přítel-lékař nebo kolega ve stavu neschopném vykonávat svoje povolání (drogy, alkohol, nemoc, stáří) a ignoroval by vaše opakované nabídky pomoci, oznámili byste to nadřízenému či soudní instituci?

Ano – 86,2 %

Ne – 2,3 %

Nevím, záleží na okolnostech – 11,6 %

Komentáře:

„Jako profese si medicína nemůže dovolit ty, kteří nejsou schopni ji vykonávat, a to z jakéhokoli důvodu, neboť vždy hrozí poškození pacienta.“

„Neoznámil bych to soudní instituci, ale snažil bych se o tom hovořit s nadřízeným. Soud není na to, aby pomáhal, ale aby trestal a demonstroval svoji sílu.“

„Rád bych si myslel, že bych to udělal, ale když jsem měl tu příležitost, nevyužil jsem jí.“

„Udělal bych to, ale až po důkladném varování, že se k tomu chystám a po mnoha diskusích s dotyčnou osobou.“

„Udělal jsem to a považoval jsem to za projev přízně. Po roce mi pak kolega a jeho žena děkovali.“

10. Doporučili byste pacientovi svého kolegu, o kterém byste nebyli přesvědčeni, že je dostatečně kvalifikovaný jen proto, abyste se mu odvděčili za jeho přízeň?

Ano – 2,4 %

Ne – 92,4 %

Nevím, záleží na okolnostech – 5,2 %

Komentáře:

„To je neomluvitelné.“

„Nikdy bych neposlal pacienta k někomu, ke komu bych nešel sám či tam poslal někoho z mé rodiny. Tento postoj mě v očích některých kolegů učinil nepopulárním.“

„Ano, pokud by se jednalo o zanedbatelný problém a věděl bych, že lékař je schopen se jej zhostit.“

„Záleží, co se myslí pod pojmem „dostatečně kvalifikovaný“. Někdy není lehké nechovat se ohleduplně, není to vždy otázka jen odborného způsobilosti.“

11. Je přípustné sdělit důvěrné informace o pacientovi v případě, že pacient trpí chorobou, která může ostatní ohrozit?

Ano – 53,2 %

Ne – 20,2 %

Nevím, záleží na okolnostech – 26,6 %

Komentáře:

„Je to přípustné, pakliže pacient může poškodit sám sebe či okolí.“

„Potřeby většiny znamenají více než potřeby jednotlivce. Toto platí pro velmi specifické situace, je to výjimka, nikoli pravidlo.“

„Velmi bych se snažil pacienta nasměrovat na správnou cestu během několika sezení.“

„Nemyslím, že by se tak mělo dít.“

12. Souhlasili byste s tvrzením, že byste neměli přijímat dary nebo pozornosti od farmaceutických společností, neboť ty tak ovlivňují vaše lékařské rozhodování?

Ano – 46,8 %

Ne – 36,8 %

Nevím, záleží na okolnostech – 16,4 %

Komentáře:

„Pokud se dárkem myslí tužky, poznámkové bloky apod., říkám ne. Pokud však se tím myslím hodnotné dary, říkám ano.“

„Nejsem tak naivní, abych se dal koupit za kousek pizzy.“

„Vliv farmaceutických společností je minimální, protože většina z nich dává podobné dárky. Společnosti jsou také zdrojem informací o nových přípravcích a přístrojích.“

„Tužky a bloky neovlivňují moje lékařské rozhodování.“

13. Mohlo by se stát, že byste vstoupili do romantického či sexuálního vztahu se svým pacientem?

Ano, i když je stále mým pacientem – 0,8 %

Ano, ale ne dříve než šest měsíců poté, co přestal být mým pacientem – 11,7 %

Ne – 83,1 %

Nevím, záleží na okolnostech – 4,5 %

Komentáře:

„Záleží na lékařské odbornosti. V psychiatrii nikdy. U všeobecné chirurgie, po šesti měsících od zákroku, v určitých případech ano.“

„V ordinaci není prostor na romantické myšlenky. Ale mimo ordinaci není problém, hierarchické rozdíly se tu stírají.“

„Striktně bych si na to dával pozor, a pokud bych cítil, že by k tomu mohlo dojít, odkázal bych pacienta do péče kolegy.“

„To je absolutně špatně.“

„Udělal jsem to před třiceti lety a jsme spolu a šťastní doteď.“

14. Měl by mít pacient/lékař legální možnost koupit si orgán k transplantaci, pokud vhodný orgán není k dispozici v národní databázi?

Ano – 19,9 %

Ne – 66,5 %

Nevím, záleží na okolnostech – 13,6 %

Komentáře:

„V některých případech bych byl pro, např. pokud by se tím podařilo zachránit život matce malých dětí.“

„To by znamenalo podporu pro černý trh s orgány.“

„Prodej lidských orgánů je nemorální.“

„Peníze určují dostupnost lékařské péče. Nevím, proč by orgány měly být něco odlišného.“

15. Provedli byste umělé ukončení těhotenství i v případě, že by to bylo proti vašemu přesvědčení?

Ano – 34,1 %

Ne – 53,5 %

Nevím, záleží na okolnostech – 12,4 %

Komentáře:

„Akceptuji právo ženy na umělé ukončení těhotenství, ale nikdy bych u toho neasistoval.“

„Pokud bych byl proti, zákrok bych neprovedl.“

„Je to volba ženy, nikoli lékaře či politika …“

„Pacientka by měla vyhledat lékaře, který je zákrok ochoten provést.“

„Je to o pacientce, ne o mě.“

Iva Jaklová, www.tribune.cz

(pro zjednodušení je v odpovědích použita 3. os. j.č. mužského rodu)

Zdroj: www.tribune.cz