Přeskočit na obsah

Personál schází všude, dispečink je jediný nástroj

  • Počet hospitalizací lidí s COVID-19 bude brzy na stejných číslech jako při dosavadním vrcholu na začátku listopadu. V nemocnicích je navíc dosud na lůžkách množství pacientů po koronavirové infekci, přijatých v listopadu. Je to významný fenomén?

Je. Pacienti, kteří byli přijati do nemocnice s diagnózou COVID-19, jsou sice po 21 dnech hygieniky vyřazeni z databáze covid pozitivních a jsou neinfekční, ale podstatná část těžkých pacientů v nemocnici nadále zůstává a vyžaduje péči.

 

  • Měli bychom to brát v úvahu, když sledujeme počet covid pozitivních hospitalizovaných pacientů?

Zcela zásadně. Je to velký podíl pacientů, odhadem se jedná o čtvrtinu pacientů. Dá se říci, že každý pacient, který leží na intenzivní péči tři týdny a je vyléčen, v nemocnici dále zůstává v dalších etapách péče.

 

  • Zažívají tedy nemocnice nyní nejtěžší období koronavirové pandemie dosud?

Myslím, že ano.

 

  • Jak časté jsou v těchto dnech přesuny pacientů mezi nemocnicemi a mezi regiony?

Jsou častější než na podzim, ale stále jsou to jen jednotky pacientů. Je možné, že v nejbližším týdnu se budou přesouvat spíše desítky pacientů, protože některé kraje jsou skutečně s kapacitou na konci. Některé kraje ještě kapacitu mají a transport pacientů mezi regiony je v takové situaci jediné řešení.

 

  • Nemohli by na druhou stranu zdravotníci z nějakého méně vytíženého regionu dojet pomoci těm nejvytíženějším?

Dnes už není region, který by byl personálem dostatečně zásoben. Stačí se podívat na počty nakažených mezi personálem.

 

  • Jak má postupovat nemocnice, která už nemůže přijmout dalšího pacienta?

V dispečinku vidíme aktuální situaci a denně spolupracujeme s krajskými koordinátory. Řešení je jediné. Pokud už nemocnice nemá volné lůžko pro pacienta, nahlásí to na dispečink. Ten je jediný možný nástroj, jak najít volnou kapacitu, a to co nejblíže. Obvykle se nevozí ten nový těžký akutní pacient, ten zůstává v místě, kam by byl dovezen, aby se nevystavoval riziku transportu v těžkém stavu. Hledá se ale jiný pacient, kterého je možné přeložit.

 

  • Funguje spolupráce s mimonemocničními kapacitami pro následnou péči?

Podle dispečinku to funguje tak, jak má. Údaje jsou k dispozici a nemocnice to využívají. Na následné kapacity ale musí být pacient ve stavu, aby nevyžadoval akutní nemocniční péči. Pacientů, kteří mohou jít z nemocnice do péče nižšího stupně nebo na sociální lůžko, je momentálně v nemocnicích velice málo.

 

  • Je na místě se v nemocnicích zabývat otázkou, co dělat, až nebude možné nové pacienty ani přijmout, ani odvézt jinam?

Taková situace nastane, až dispečink nemocniční péče na žádost o umístění pacienta sdělí, že v České republice není už žádné volné lůžko. Pak je to záležitost systému využití nedostatku vzácných zdrojů. Principy a pravidla, jak v takové situaci jednat, jsou definována a lékařům jsou známá. Existuje dokument, který to popisuje. Je nutné postupovat podle právních a etických principů, a rozhodovat tak, aby nedostatková péče byla alokována tam, kde je největší naděje na její smysluplné využití.

 

  • Může taková situace nastat v příštích patnácti dnech?

Pokud se situace nebude vyvíjet hůř, než je aktuálně predikováno, myslím, že se nedostaneme s volnými lůžky celorepublikově na nulu. Pokud by byl vývoj horší, museli bychom s tímto scénářem začít počítat.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Máme se bát chřipky?

29. 11. 2021

Máme se bát chřipky? Pod tímto názvem se 22. listopadu 2021 konal seminář organizovaný Medical Tribune v pražském ILF. Tématy byly onemocnění…