Přeskočit na obsah

Plán očkování proti COVID-19 se vyjasňuje

Vakcinace proti novému koronaviru bude probíhat zpočátku centralizovaně. Důvodem jsou speciální přepravní a skladovací požadavky a dodávky ve vícedávkových baleních. To je jedna z klíčových informací z národní strategie očkování proti COVID-19, kterou vzala na vědomí vláda. Strategie očkování byla navržena Českou vakcinologickou společností ČLS JEP, projednána klinickou skupinou Covid II ministerstva zdravotnictví a schválena Národní imunizační komisí ČR.

Nejdříve se podle strategie začne v první fázi očkovat v očkovacích centrech, která si zřídí vybrané fakultní nemocnice a nemocnice v jednotlivých krajích, a také v očkovacích centrech zdravotních ústavů. Těmto očkovacím centrům mohou být přiděleny mobilní očkovací týmy. „Každá vybraná nemocnice zřídí a bude provozovat očkovací centrum. Příprava a provádění může být podpořeno dalšími externími subjekty, jako jsou humanitární organizace, ozbrojené síly, policie, hasiči,“ uvádí se ve strategii.

Jak uvedl ministr zdravotnictví Jan Blatný 9. prosince na zdravotním výboru Sněmovny, zpočátku mají být desítky velkých očkovacích center. „Jejich počet se bude zvyšovat, jak se bude zvyšovat počet dostupných vakcín na trhu,“ řekl ministr. „Očkovací centra máme, jsou tři úrovně vakcinace, jak bude nabíhat počet těch vakcín, očkovací centra ve velkých nemocnicích, menších nemocnicích a potom teprve ti praktičtí lékaři, případně ambulantní specialisté,“ rozvedl dále Blatný na plénu sněmovny.

Nemocnice tou dobou informace od ministerstva o tom, jak a kdy mají budovat očkovací centra, neměly. Přesto se už na očkování připravují a vybavují. „Potřebujeme nejdříve vědět, jakou strategii vláda zvolí. Podle toho se k tomu postavíme. Uvidíme, koho budeme očkovat přednostně, jestli to budou třeba lidé, které máme v dispenzarizaci. Zatím ani nevíme, která z vakcín tu bude první, jsou rozdíly v jejich skladování,“ řekl ředitel Fakultní nemocnice v Motole Ing. Miloslav Ludvík. To ale neznamená, že by Motol čekal na pokyny nečinně. „Protože mi je jasné, že to brzy bude úzkoprofilové zboží, koupili jsme urgentně mrazáky na minus 70 stupňů, je to specifická věc. Můžeme si také vyrábět suchý led, na to jsme připraveni,“ říká ředitel Ludvík. Motol se také pro jistotu předzásobuje jehlami a dalším základním vybavením na provádění očkování. Také některé další nemocnice si hlubokomrazicí boxy pro jistotu objednávají.

To, že přinejmenším v prvních měsících dopadne hlavní tíže vakcinace na nemocnice, nepovažují někteří ředitelé za šťastné. „Nemocnice jsou už třičtvrtě roku vytížené na sto padesát procent,“ podotkl Ing. Michal Čarvaš, místopředseda Asociace českých a moravských nemocnic a člen představenstva Jihočeských nemocnic. „Přišlo by mi logické, kdyby se o očkování svých registrovaných pacientů starali praktičtí lékaři,“ dodal.

K plánu budování očkovacích center při fakultních a krajských nemocnicích Čarvaš, a podle něj ani AČMN jako největší sdružení nemocnic, zatím podrobnosti nezná. „V současnosti nemáme podrobné informace, co by se po nás konkrétně očekávalo. V nemocnicích máme za úkol dělat zázraky na počkání a nemožné ihned, podle toho se řídíme. Ovšem chod nemocnice nám už narušuje odběrové centrum na PCR testy a nově i na antigenní testy pro pedagogy, pobytová sociální zařízení a brzy i pro širokou veřejnost. A musíme dělat i jinou medicínu než epidemii COVID-19,“ uvedl Ing. Čarvaš.

Teprve od konkrétních pokynů, jak bude zřizování očkovacích center popsáno a myšleno, se budou odvíjet konkrétní kroky nejen Jihočeských nemocnic. „Pokud by spolu se startem očkování došlo k omezení počtu odběrů na vyšetření COVID-19, dovedu si představit, že bychom vakcinovali ve stejných prostorech, které dnes máme zřízené pro odběry,“ uvažuje Ing. Čarvaš.

 

Skladování neumožňuje očkovat u praktiků

Rozhodnutí centralizovat v prvních měsících očkování do očkovacích center vychází z toho, že dodávky vakcín budou zpočátku omezené, tedy bude nutné určit, kdo na ni bude mít nárok ze všech nejdříve, a navíc vakcína Pfizer a BioNTech, u které se očekává schválení Evropskou lékovou agenturou (EMA) jako první, vyžaduje náročné skladování.

Jedná se o látku, která musí být dlouhodobě uchovávána jedině při teplotě nižší než –70 stupňů Celsia. Výrobce dodává přípravek v zaizolovaném balení, ve které jsou lahvičky uloženy se suchým ledem (pevným oxidem uhličitým). Tak, jak je dodána, vydrží chladit po dobu deseti dnů, při dodání suchého ledu každých pět dní lze boxy skladovat celkem třicet dní. Jeden box obsahuje 975 dávek vakcíny ve 195 lahvičkách. V každé lahvičce je koncentrovaná látka na pět dávek vakcíny. Po rozmrazení lze vakcínu uchovávat v lednici po dobu pěti dnů. Prakticky to znamená, že bude vhodné z jednoho otevřeného boxu podat vakcínu v průběhu pěti dnů 975 lidem, pokud nebude k dispozici speciální zařízení.

Vakcíny nakupuje stát v rámci projektu evropských objednávek koordinovaných Evropskou komisí. Také zajištění a nákup potřebného spotřebního materiálu bude zajišťován centrálně státem. Stát tedy nakoupí zásobu jehel, injekčních stříkaček pro aplikaci a pro ředění a rozpouštědel. Odhadem podle oficiální strategie může být zapotřebí například 800 tisíc balení fyziologického roztoku nebo až 12 milionů kusů jehel a stříkaček pro aplikaci.

Distributoři dovezou vakcíny až na místo očkování, do jednotlivých zdravotnických zařízení, kde bude očkování probíhat, a k dalším místům poskytování zdravotních služeb, včetně míst, kde bude očkování zajišťováno mobilními očkovacími týmy.

Jak budou mobilní týmy fungovat, není ve strategii upřesněno, ani pro koho jsou určeny. Jednou ze skupin, která by mohla být očkována mobilními týmy, jsou klienti domovů pro seniory a podobných pobytových sociálních služeb. Ti spadají mezi nejrizikovější skupiny a zároveň se nedá očekávat jejich dojíždění do centralizovaných očkovacích center. „Zcela vylučuji možnost, že by se klienti pobytových služeb přemisťovali do očkovacích center nebo nemocnic. Budeme muset jít za nimi a bude úlohou vlády, aby vymyslela jak,“ uvedl MUDr. Boris Šťastný, člen výboru Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP a spolumajitel skupiny Alzheimer Home.

Klientů sociálních služeb je zhruba 65 000 a 18 procent z nich se během podzimní vlny epidemie COVID-19 nakazilo, uvedl Šťastný. Vrchol epidemie v této skupině nastal 15. listopadu, od té doby počet nakažených klesá. Zemřelo přibližně 1 800 klientů, tedy zhruba tři procenta všech klientů pobytových sociálních služeb, dodal Šťastný.

 

Kdy vakcinace začne?

V první fázi očkování budou vakcíny k dispozici jen v omezeném množství. Kdy očkování začne, co se odvíjí od termínu schválení vakcíny EMA a od toho, jak rychle pak dodavatel zareaguje. EMA dostala dvě žádosti o předběžnou registraci vakcíny. Zmíněná látka firem Pfizer a BioNTech by mohla získat stanovisko EMA, pokud vše půjde bez zádrhelů, do 29. prosince. Druhá firma, která už podala žádost na EMA o předběžnou registraci, je Moderna, ta by mohla získat stanovisko EMA do 12. ledna. Vakcínu Moderny lze skladovat při –20 °C a dále vydrží v lednici do osmi stupňů Celsia až třicet dnů.

Pokud by 29. prosince posoudila EMA kladně první vakcínu, následuje ještě rozhodnutí Evropské komise, která avizovala, že je připravena věc zpracovat obratem. Mluvčí německé firmy BioNTech avizoval, že po získání registrace je firma připravena zahájit distribuci v Evropě prakticky okamžitě, v řádu několika hodin. Ministr Blatný uvádí, že po registraci zabere ještě několik týdnů logistika. „Máme ještě nějakou dobu čas, konkrétně je to odhadováno zhruba na šest až osm týdnů od schválení,“ uvedl Blatný.

Nový koordinátor vakcinace proti COVID-19 PharmDr. Zdeněk Blahuta by chtěl mít vše připravené na případnou dodávku prvních vakcín do Česka k 15. lednu. Do tohoto data zbývalo v den zveřejnění národní strategie pět týdnů. Německo se připravuje tak, aby očkovací centra byla v pohotovosti od 15. prosince.

„Přes tlak a snahy o rychlý vývoj vakcíny je realistické počítat s případnou registrovanou vakcínou v Evropě nejdříve ke konci roku 2020 a dostupností v roce 2021. Klíčovým momentem pak je, za jak dlouho bude vakcína dostupná k použití v ČR,“ píše se k otázce termínu dodávky první vakcíny ve strategii. Dodání ještě v roce 2020 považuje strategie za „minimálně reálné“. Každopádně se v první dodávce pro Česko očekávají dávky pro 400 000 lidí. Do konce března by pak mohl přibýt další milion dávek. Celkem se zatím objednalo v rámci projektu Evropské unie deset milionů dávek pro zhruba 6,9 milionu obyvatel Česka od šesti výrobců. Ve druhém čtvrtletí roku 2021 se očekává dodání 2,6 milionu dávek, ve třetím čtvrtletí 2,4 milionu dávek a v posledním čtvrtletí dalších necelých 400 000. Další dávky budou dostupné v roce 2022.

„Zejména v prvních měsících budou dodávky omezené co do počtu dávek v závislosti na výrobních kapacitách výrobců. Z tohoto důvodu je nezbytné určit prioritizaci konkrétních populačních a profesních skupin, které by měly být očkovány jako první,“ uvádí se ve strategii.

Z hlediska prioritních skupin indikovaných k očkování je strategie poměrně obecná. Uvádí celkem šest skupin obyvatel. První tvoří lidé starší 65 let a chronicky nemocní. Druhou zdravotníci a vybraní pracovníci orgánů ochrany veřejného zdraví. Třetí skupinu tvoří pracovníci a klienti pobytových sociálních služeb, odlehčovacích sociálních služeb a domácí péče. Tyto tři skupiny mají být podle strategie naočkovány v první fázi, která bude probíhat jako cílené centralizované očkování v očkovacích centrech a pomocí mobilních týmů.

 

Praktici až ve třetí fázi

Ve druhé fázi, v rámci rozšířeného centralizovaného očkování v očkovacích centrech, mají mít přístup k vakcíně další dvě indikační skupiny, a to čtvrtá indikační skupina, kterou jsou pracovníci kritické infrastruktury včetně pracovníků integrovaného záchranného systému, pedagogů, členů vlády nebo pracovníků v energetice. Zároveň také pátá skupina, kterou tvoří zaměstnanci některých orgánů státní správy.

Ve třetí fázi se předpokládá široké decentralizované očkování, kdy budou vakcíny aplikovat i praktičtí lékaři. Předpokládá to, že budou dostupné vakcíny s méně náročným skladováním. V této fázi má být očkována poslední skupina, tedy pojištěnci, kteří budou mít o očkování zájem, aniž by spadali do některé z předchozích skupin.

„Jakmile bude dostupné dostatečné množství očkovacích látek a skladovací podmínky to umožní, bude cílem zavést systém očkování do ordinací praktických lékařů a lékařů zajišťujících pracovnělékařské služby ve firmách,“ uvádí se ve strategii.

V první fázi podle očkovací strategie bude tedy mít na vakcínu nárok velmi široká skupina seniorů, chronicky nemocných, zdravotníků a pracovníků a klientů v sociálních službách. Jen lidí od 65 let výše bylo v Česku na konci roku 2019 celkem 2,13 milionu. Na otázku, jak bude rozděleno prvních 400 000 dávek vakcíny, tedy strategie a v ní vymezené fáze očkování a indikační skupiny neodpovídá. Uvádí pouze, že „skupiny pojištěnců a lhůty pro očkování jednotlivých skupin pojištěnců stanoví vláda nařízením“.

Pro sledování proočkovanosti, účinnosti očkování a také pro možnost zjištění, zda byla daná osoba očkována, jakou vakcínou a kdy, bude využit Informační systém infekčních nemocí (ISIN). Zapisovat do něj budou muset všichni poskytovatelé, kteří budou očkování provádět. Vzhledem k tomu, že očkovat budou různí poskytovatelé, různé vakcíny a většina vakcín má dvoudávkové schéma, je elektronický přehled o očkovaných lidem nezbytností. Anonymizovaná data pak umožní například cílit informační kampaň na skupiny lidí, kde bude nízká proočkovanost. „Účinnost očkování bude možné analyzovat na základě spárování údajů o očkování daného jedince a případného výskytu onemocnění COVID-19 před nebo po očkování,“ uvádí se ve strategii.

 

Přesvědčit nerozhodnuté

Jak uvedl ministr Blatný, cílem je, aby bylo vakcinováno 60 procent obyvatel České republiky. To by bylo zásadní pro omezení dalšího šíření viru. Úkolem zajistit hladký průběh vakcinace byl pověřen nový koordinátor, kterým se stal bývalý ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv PharmDr. Zdeněk Blahuta. Z čela SÚKL odstoupil na konci roku 2017, krátce po nástupu Adama Vojtěcha do funkce ministra a těsně před spuštěním povinných elektronických receptů. V posledních dvou letech působí Blahuta jako výkonný ředitel evropské asociace síťových lékáren. Na ministerstvu mu bude k dispozici tým lidí. „Byl tím pověřen koordinátor, pan doktor Blahuta, který je za to plně zodpovědný. V rámci úřadu jsme se shodli, že když v rámci tohoto úkolu kohokoli o něco požádá, je to, jako bych o to požádal já,“ uvedl ministr. „S kapacitami, které má Česká republika k dispozici, se předpokládá, že v průběhu prvních tří kvartálů příštího roku by se mělo docílit naočkování 70 procent populace,“ uvedl.

Praktičtí lékaři uvádějí, že jejich kapacity jsou limitovány tím, aby byla dostupná i jiná péče. „Smyslem primární péče je být vždy připravena poskytovat služby svým klientům. Není možné zavřít ordinaci a týden pouze očkovat,“ uvedl na tiskové konferenci 8. prosince MUDr. Cyril Mucha, člen výboru Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP. Organizace zvaní pacientů pak bude záležet na tom, jakou vakcínou budou praktičtí lékaři očkovat, kolik dávek bude v jednom balení a podobně. Docent Bohumil Seifert, místopředseda SVL ČLS JEP, podotkl, že praktičtí lékaři mají k očkování a jeho organizaci zatím stejné informace jako veřejnost. „Očkování je pro nás běžná agenda, myslím, že očkování proti COVID-19 zvládneme stejně jako proti chřipce, i když předpokládám větší zájem od registrovaných pacientů. Bude to organizačně náročnější, ale jsme schopni si upravit provoz ordinace tak, abychom naočkovali populaci co nejrychleji. Otázka bude, jaký typ logistiky bude vakcína vyžadovat,“ ujistil Seifert.

Podle Muchy by mělo význam včas zahájit silnou osvětovou kampaň. „Druhá strana ‚osvětuje‘ poměrně hodně, hoaxů chodí obrovské množství. Je správné, aby se důvěryhodné osobnosti postavily za očkování. Britská královna se nechá očkovat před kamerami. Bylo by správné, aby se nechali i naši představitelé očkovat a aby očkování alespoň nezlehčovali,“ uvedl MUDr. Mucha.

Ministerstvo zdravotnictví si nechalo od agentury STEM vypracovat průzkum veřejného mínění, ze kterého vyplynulo, že zhruba 40 procent populace má zájem o očkování proti COVID-19, 40 procent naopak zájem nemá a 20 procent lidí váhá, jestli se nechat očkovat. Ve starší populaci je více lidí nakloněno očkování. Poskytnout lidem dostatek relevantních informací je podle ministra způsob, jak je možné ty nerozhodnuté přesvědčit. Vakcína je dobrovolná a podle ministra by neměl být na nerozhodnuté vyvíjen nátlak. Pomoci by mohla chystaná velká kampaň o COVID-19, na kterou dostalo ministerstvo zdravotnictví mimořádné finance 50 milionů korun. „Od tohoto týdne začaly menší kampaně, které organizuje Ministerstvo zdravotnictví, jsou v tisku, jsou v rozhlasu a jsou na internetu. Bohužel, státní aparát je trošku pomalejší, takže ta velká padesátimilionová kampaň bude vysoutěžena do konce roku, začne s rokem novým. Ano, je to později, než bychom si přáli, k tomu se přiznávám bez mučení,“ uvedl 9. prosince před poslanci doc. Blatný.

Několik osobností infekčního lékařství, epidemiologie a vakcinologie vydalo výzvu na podporu edukace o prospěšnosti očkování. Zapojit by se podle této výzvy měla zdravotnická veřejnost, představitelé státu, média i správci sociálních sítí. „Očkování považujeme v současné době za nejúčinnější, bezpečný a jediný dostupný nástroj k zvládnutí závažné pandemie. Za jediný nástroj, který je již dnes schopen zamezit stovkám, tisícům zbytečných úmrtí, závažným dlouhodobým i celoživotním postižením zdraví, rodinným tragédiím. Vyzýváme každého zdravotnického pracovníka, tak jak považuje za samozřejmé být očkován proti virové hepatitidě B, aby měl profesionální přístup k očkování proti nemoci COVID-19, a to nejenom kvůli sobě, ale zejména kvůli svým pacientům. Měl by očkování propagovat, ale také sám se nechat očkovat, co nedříve to bude možné,“ uvádějí signatáři výzvy, mezi nimi primář Petr Kümpel, místopředseda Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP, doc. Stanislav Plíšek, předseda Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP, prof. Roman Chlíbek, předseda České vakcinologické společnosti ČLS JEP, MUDr. Hana Roháčová, primářka Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce v Praze, a MUDr. Pavla Křížová, předsedkyně Společnosti pro epidemiologii a mikrobiologii ČLS JEP.

 

 

 

 

K věci…
Očkovací centra v Německu na značkách
Německo začalo s intenzivními přípravami očkovacích center pro očkování proti COVID-19 v listopadu. Ministr zdravotnictví Jens Spahn tehdy prohlásil, že je nejvyšší čas, přestože je možné, že nakonec budou vakcíny schváleny až v příštím roce. „Můžeme doufat, že podle aktuální situace bude v prosinci vydáno první povolení. Jako vláda jsme se spolkovými zeměmi zajedno, že musíme být připraveni. Jen těžko bychom mohli Němcům vysvětlit, že vakcína sice je, ale my nemáme potřebnou infrastrukturu k očkování,“ uvedl tehdy podle ČTK Spahn.
Například Berlín bude mít očkovací centra v pohotovosti od 15. prosince. Počítá se s tím, že v šesti vakcinačních centrech a ve 30 mobilních týmech v Berlíně bude každý den pracovat 120 lékařů. Od poloviny prosince do poloviny ledna byly podle ČTK k 8. prosinci v těchto centrech ze třetiny personálně zajištěné směny. K obsluze očkovacích míst se tou dobou přihlásilo zhruba 780 lékařů.
V první vlně budou očkováni lidé starší 80 let, obyvatelé domovů pro seniory a vybraný personál. To podle německé očkovací komise znamená 8,6 milionu lidí. Berlín, kde žije 3,8 milionu lidí, by měl v první vlně dostat 900 000 dávek pro 450 000 lidí. Koordinátor očkování pro Berlín Albrecht Broemme zahraničním novinářům detailně popsal harmonogram očkování. „Dezinfekce, vpíchnutí látky, přitlačení a přelepení vychází dvě minuty na každého očkovaného. Je to těsné, ale domníváme se, že je to dostatečný čas, vyzkoušeli jsme to,“ uvedl podle ČTK Broemme. „Máme tedy čtyři minuty na příchod a přípravu, dvě minuty na očkování a čtyři minuty na obléknutí a odchod, celkem deset minut na jednu očkovací kabinu,“ vypočítal. Jeden očkovací tým bude obsluhovat vždy pět kabin. Příprava na očkování začne doručením pozvánek. Ty jsou již v Berlíně připravené a čeká se na pokyn k rozeslání. Po obdržení zvacího dopisu se člověk objedná telefonicky či přes internet na jedno ze šesti středisek. Předpokládá se, že 400 000 lidí se dostaví na střediska a 50 000 dalších navštíví mobilní očkovací týmy v domovech pro seniory a v nemocnicích. Denní kapacita je plánována na dvacet tisíc očkování.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Interna na cestě k digitální péči

5. 12. 2022

Uplatnění digitální péče a telemedicíny je realitou a jejich rozvoj nadějí pro pacienty s obezitou, diabetem, ale i dalšími chronickými nemocemi.

Zdravější plíce – zdravější lidé

1. 12. 2022

U příležitosti Světového dne chronické plicní nemoci (CHOPN), který každoročně 16. listopadu připomíná dopad chronických plicních onemocnění na…