Platby za testy a očkování vyčerpávají rezervy pojišťoven
Letošní rok skončí zdravotní pojištění saldem –54,6 miliardy korun, které zdravotní pojišťovny pokryjí ze zůstatků na svých účtech. V roce 2022 bude zdravotnictví hospodařit s příjmy o dvě miliardy nižšími než výdaje. Takové odhady uvádí ministerstvo zdravotnictví v aktuální predikci příjmů a výdajů zdravotního pojištění pro roky 2021 a 2022, kterou si od něj vyžádal zdravotní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.
Analýzu si vyžádali poslanci v souvislosti s debatou o zdravotně pojistných plánech pojišťoven, které sněmovna jako každý rok i nyní projednává a schvaluje. Přitom je zjevné, že návrhy zdravotně pojistných plánů na letošní rok, které mají poslanci schválit, jsou v současnosti mimo reálné odhady.
„Zhoršené odhady vývoje systému veřejného zdravotního pojištění v letošním roce proti nedávné minulosti mají souvislost s mimořádnou situací, které musí v současnosti české zdravotnictví čelit. Zároveň je potřeba dodat, že zdravotně pojistné plány jednotlivých zdravotních pojišťoven odpovídají situaci, jaká tu byla v době jejich schválení v listopadu 2020,“ uvedla na jednání výboru náměstkyně ministra zdravotnictví pro ekonomiku Ing. Helena Rögnerová.
Predikce pro výbor byla ministerstvem zdravotnictví vytvořena ve spolupráci s ministerstvem financí v rámci analýzy možností finančního krytí zdravotní péče pro rok 2021 a 2022. I u této predikce platí, že pracuje s velkou mírou nejistoty. „Je vhodné podotknout, že se jedná o pouhý odhad budoucího vývoje, který byl vytvořen na základě aktuálně dostupných informací. Vzhledem k množství a velké míře nejistoty v jednotlivých proměnných vstupujících do výpočtů nelze přesvědčivě vyloučit, že se skutečný vývoj nebude ubírat jiným směrem,“ píše se v materiálu pro poslance.
Co se týká letošního roku, má ale náměstkyně Rögnerová rozdíl minus 50 miliard korun proti zdravotně pojistným plánům prakticky za jistý. „Do výdajové stránky systému veřejného zdravotního pojištění vstoupí i skutečnosti, k nimž došlo po schválení zdravotně pojistných plánů, a sice úhrada očkovacích látek proti onemocnění COVID‑19, původně nakoupených státem, na základě zákona č. 569/2020 Sb., který byl schválen až na konci prosince loňského roku. Zvýšené náklady na úhradu testování v souvislosti s mimořádnými opatřeními ministerstva zdravotnictví. Očekávané odměňování zdravotnického personálu za boj s pandemií COVID‑19. Již v tuto chvíli se tak očekává navýšení výdajů systému veřejného zdravotního pojištění o téměř 50 miliard korun oproti předpokladům ve schválených zdravotně pojistných plánech,“ vypočítává Ing. Rögnerová.
I když zůstává řada neznámých a aktuálně vypadají zůstatky zdravotních pojišťoven optimisticky, za výpočtem letošního salda si náměstkyně stojí. „Může být malinko příznivější predikce ministerstva financí z hlediska příjmů, ale 55 miliard schodku je už prakticky realita. Zůstatky budou na konci roku necelých deset miliard, to je realita dnešních dnů,“ řekla poslancům.
Podle plánů se příjmy veřejného zdravotního pojištění letos očekávaly 385,4 miliardy korun, výdaje 399,1 miliardy korun. Například VZP s 56 procenty pojištěnců počítala s bilancí mezi příjmy a výdaji základního fondu minus 9,7 miliardy. V čem je tak velký rozdíl v aktuální predikci proti zdravotně pojistným plánům na letošní rok? „Výdajová stránka základních fondů zdravotního pojištění byla oproti očekáváným nákladům zdravotních pojišťoven pro rok 2021 (383 mld. Kč) navýšena o vyúčtování zdravotních služeb poskytnutých v roce 2020 (14 mld. Kč), dopady novelizace tzv. kompenzační vyhlášky za hrazené služby poskytnuté v roce 2020 (13 mld. Kč) a další náklady související se zvládáním pandemie onemocnění COVID‑19 (výdaje na testování, očkování a hospitalizace) nezahrnuté ve ZPP (20 mld. Kč). Do celkových výdajů nepředpokládaných ZPP se promítá též antigenní testování zaměstnanců hrazené z prostředků fondů prevence (3 mld. Kč – skutečná částka se nicméně bude odvíjet od toho, jak dlouho bude antigenní testování prováděno),“ píše se v aktuální predikci.
Stagnace příjmů poskytovatelů, nebo zvýšení plateb státu
Pro rok 2022 ministerstvo v predikci předpokládá navýšení nákladů pojišťoven na zdravotní služby (bez nákladů na pandemii) pouze o inflaci. To by znamenalo pro poskytovatele v příštím roce stagnaci reálných příjmů. „I za výše uvedených podmínek by výsledné saldo roku 2022 stále zůstalo záporné na úrovni přesahující 2 mld. Kč, dále tak snižující zůstatky fondů zdravotních pojišťoven, které by ke konci roku 2022 činily necelých 8 mld. Kč,“ uvádí ministerská predikce.
Změnit by to mohlo případné zvýšení plateb státu za státní pojištěnce v příštím roce. Stát významně zvýšil platby za státní pojištěnce na loňský a letošní rok, což zdravotnímu pojištění přineslo v roce 2020 o 25 miliard korun více než v roce 2019 a letos o dalších třicet miliard více. Vzhledem k ekonomickému vývoji bude ministr zdravotnictví prof. Petr Arenberger žádat o navýšení plateb ze státního rozpočtu i pro příští rok. Vláda má možnost o tom rozhodnout do konce června. „Určitě k nějakému navýšení dojde. Zda se dosáhne konsensu na nižší úrovni kolem stovky, nebo na vyšší kolem pěti stovek, která by byla z našeho pohledu optimální, to se uvidí v rámci jednání,“ uvedl ministr Arenberger na jednání zdravotního výboru.
Zjednodušeně znamená každá stokoruna na jednoho státního pojištěnce navíc celkovou částku sedm miliard korun ročně ze státního rozpočtu do zdravotnictví. Navýšení o 500 korun měsíčně za jednoho státního pojištěnce by znamenalo prohloubení schodku státního rozpočtu zhruba o 35 miliard.
„Dokážu si představit, že to bude kolem dvou set korun na pojištěnce. Tyto finanční prostředky musíme navýšit,“ řekl pro Českou televizi místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Roman Onderka (ČSSD).
Zároveň běží dohodovací řízení o úhradách na příští rok. Platby státu za státní pojištěnce nejsou jedinou neznámou, která do toho vstupuje. Další významnou položkou, u které se těžko předvídá její výše, jsou platby za testování na SARS‑CoV‑2.
„Bude se připravovat kompenzační vyhláška a hlavně úhradová vyhláška na příští rok. Tato neznámá (náklady na testování, pozn. red.) má potenciál zbortit celé úvahy. Náklady na testování mohou být od stamilionů měsíčně až po sedm miliard korun měsíčně. Máme tu neznámou až ve výši sto miliard ročně, která bortí veškeré úvahy o všem,“ uvedla na sněmovním výboru náměstkyně Rögnerová.
Ministr zdravotnictví prof. Arenberger popsal, že úřad počítá s testováním neočkovaných osob, dokud se pandemická situace nezlepší. „Máme to započítané i v predikcích nákladů. Kdo bude chtít navštěvovat kulturní akce nebo služby, než bude epidemická situace příznivá, bude muset být buď 90 dní po onemocnění, naočkovaný, nebo testovaný. Do konce prázdnin bychom měli mít naočkováno 70 procent populace, stále bude skupina asi 30 procent lidí, kteří se buď budou doočkovávat, nebo budou potřebovat být testováni,“ popisuje ministr. „Pokud by to zůstalo na současných cenách, bylo by potřeba vyčlenit mezi dvěma až sedmi miliardami měsíčně na testování, byl jsem ale ujištěn, že bude možné jít s cenou dolů,“ dodal. Poslanci se ještě k debatě o ekonomických predikcích vrátí.
Obavy z vývoje příjmů a výdajů zdravotního pojištění opakovaně přednáší prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR Ing. Ladislav Friedrich. Na konferenci Academy of Health Care Management 22. dubna uvedl, že navýšení plateb státu bude významné téma. „Je druhý rok pandemie COVID‑19 a jsme v situaci, která je mimořádně nepříjemná. Náklady veřejného zdravotního pojištění dramaticky vzrostly. Mohla by to být dobrá zpráva, kdyby na to byly zdroje. Téměř jistě ale budou letos vyčerpány i všechny rezervy, které pojišťovny měly, a nakonec budeme odkázáni na diskusi, o kolik stát opět příští rok navýší platby za státní pojištěnce. To už jsou v tuto chvíli nevyhnutelné procesy, jinak to dopadnout nemůže. Nejpozději v roce 2023 budeme muset řešit otázku, jak zdravotnictví finančně stabilizovat a jak projevit odpovědnost k fiskální vyrovnanosti České republiky jako takové. Pandemické roky jsme rozjeli takovým stylem, že toho budeme v příštích letech litovat,“ myslí si Ing. Friedrich. Podle Národní rozpočtové rady hrozí České republice již v roce 2024, že narazí s výší státního dluhu na zákonem stanovenou dluhovou brzdu. Po jejím překročení by vláda měla předložit vyrovnaný rozpočet a další navyšování výdajů ze státního rozpočtu by bylo problematické.
Příspěvky na testování proti covidu u zaměstnavatelů, které zdravotní pojišťovny platí, podle něj nejsou systémové a vyčerpávají zdravotnictví. „Řešili jsme v průběhu epidemie řadu krizových zásahů, některé z nich jsou antisystémové, zdravotní pojišťovny operativně řeší úkoly, které nejsou dobře zasazeny do systému. Abych mluvil konkrétněji, je tu otázka testování zaměstnavatelů, financovaného ze dvou různých stran, systém zdravotního pojištění tu dotuje cenu práce zaměstnavatele, nic takového tady nikdy v minulosti nebylo,“ uvedl Ing. Friedrich.
Zdroj: MT
