Přeskočit na obsah

Pohled do světa mladého biomedicínského vědce

10-X01 PHD picture1
Foto archiv S. Abuhajiara

„Mým cílem je charakterizovat tumor infiltrující imunitní buňky a vylučované faktory, jež se mohou podílet na regulaci růstu nebo na spontánní regresi maligního kožního melanomu,“ říká postgraduální student Salim N. S. Abuhajiar, M.Sc., který se stal součástí jedné z pražských výzkumných skupin Národního ústavu pro výzkum rakoviny. Jako emigrant a juniorní vědec si život v Česku pochvaluje. „V práci i mimo ni jsem obklopen milými lidmi. Neustále objevuji nová krásná místa, nekonečné končiny, ze kterých mi někdy naskakuje husí kůže.“

Do tajů molekulární biologie začal S. Abuhajiar pronikat už během bakalářského studia, kdy absolvoval kombinovaný teoreticko‑praktický kurs zaměřený na molekulární imunologii. „Dozvěděl jsem se o imunologických poruchách a jejich molekulárních mechanismech. O tom, jak mohou nástroje a techniky molekulární biologie pomoci při diagnostice a prognóze těchto nemocí, a nakonec i o vývoji nových terapeutik. Od té doby mě to táhlo zejména k onkoimunologickému výzkumu. Proto jsem se rozhodl ucházet o stipendium na magisterské studium molekulární biologie,“ vzpomíná S. Abuhajiar na své první badatelské začátky. „V naší rodině má totiž věda tradici. Můj otec je docentem biologie a také bývalým děkanem University College of Science and Technology v Chán Júnisu v palestinské Gaze, bratr je biotechnolog a sestra chemička,“ dodává.

Z Gazy přes Maďarsko až do Prahy

Než přišel do Česka, studoval v Maďarsku na University of Debrecen (UD), kde kromě magisterského studia absolvoval i výzkumný program TalentUD. „Zabývali jsme se biologií keratinocytů a lepším pochopením buněčných signálních drah, které se podílejí na jejich regulaci při zánětu. Cílem našeho výzkumného plánu bylo optimalizovat 3D re­kon­struo­va­ný model epidermis pro posouzení účinků různých zánětlivých stavů, protože systémy imortalizovaných nebo primárních buněčných kultur nedokázaly dobře reprodukovat celou složitost tohoto procesu,“ vysvětluje S. Abuhajiar s tím, že program TalentUD ho vybavil dobrými praktickými zkušenostmi, které může uplatnit ve svém současném doktorském projektu. „Kromě toho jsem se naučil, jak efektivně a kriticky číst a analyzovat vědecké články, což je nesmírně důležitá součást práce v akademické sféře.“

A jak se stalo, že nakonec zakotvil v Česku? „Po ukončení magisterského studia jsem hledal místo doktoranda v oblasti výzkumu melanomu. Naštěstí jsem zjistil, že se tomuto tématu věnuje doktorka Helena Kupcová Skalníková a že v Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR v Liběchově studují maligní melanom na zvířecím modelu – konkrétně na prasatech. Její projekt mě velmi zaujal, takže jsem se nakonec rozhodl ucházet o doktorandskou pozici, kterou nabízela. A vyšlo to!“ konstatuje S. Abuhajiar.

MeLiM prasata a výzkum spontánní regrese melanomu

Spolu s Mgr. Helenou Kupcovou Skalníkovou, Ph.D., se pak stal součástí jedné ze 70 výzkumných skupin Národního ústavu pro výzkum rakoviny (NÚVR) – díky tomuto projektu totiž mohla na Ústavu biochemie a experimentální onkologie 1. LF UK vzniknout nová Laboratoř proteomiky, vybavená špičkovými technologiemi. Přístrojové vybavení pracoviště je unikátní nejen v ČR, ale v celém regionu střední a východní Evropy. Během jediného měření zde vědci dokážou rozpoznat a kvantifikovat tisíce proteinů. Zároveň přesně vidí, jaké procesy se v daném okamžiku ve sledované buňce odehrávají, což jim přináší komplexní pohled na studovanou problematiku.

Salim Abuhajiar se zde věnuje výzkumu kožního maligního melanomu na prasečím modelu MeLiM (Melanoma‑bearing Libechov Minipigs). Jedná se o prasata miniaturního vzrůstu se spontánním vznikem kožního melanomu, která byla vyšlechtěna právě v Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR v Liběchově. Mezi prasaty je velká barevná variabilita, přičemž nádorové onemocnění je pozorováno pouze u černě zbarvených (vyskytuje se u nich dědičně a není vázáno na pohlaví). Zajímavým faktem je, že u některých MeLiM prasat dochází k částečné spontánní regresi kožního melanomu. Tento proces je intenzivně studován a považován za jeden z možných terapeutických cílů v humánní medicíně.

„Ve své disertační práci se zabývám charakterizací růstu a spontánní regrese u maligního melanomu. Zaměřuji se především na proces spontánní regrese u kožního melanomu, což je výsledkem interakce mezi imunitním systémem a nádorovými buňkami. Mým cílem je charakterizovat tumor infiltrující imunitní buňky a vylučované faktory, které se mohou podílet na regulaci růstu nebo regresi melanomu,“ naznačuje S. Abuhajiar.

Jak připomíná, spontánní regresi lze definovat jako částečné nebo úplné vymizení nádoru bez jakéhokoli lékařského zásahu. Mechanismy, které přispívají ke spontánní regresi maligního melanomu, však dosud nebyly zcela objasněny. „Je ovšem známo, že významnou roli při vzniku spontánní regrese hraje imunitní systém hostitele. Předpokládá se, že na zprostředkování tohoto procesu se podílejí tumor infiltrující imunitní buňky, jako jsou CD8+ cytotoxické T lymfocyty, CD4+ T lymfocyty a makrofágy asociované s nádorem,“ vysvětluje a dodává: „Pevně věřím, že výsledky mé práce přispějí k odhalení potenciálních ‚hráčů‘ spontánní regrese maligního melanomu na prasečím modelu MeLiM a k lepšímu pochopení nádorového mikroprostředí. V konečném důsledku to přinese nové poznatky a vhled do imunoterapie melanomu u lidí.“

NÚVR umožňuje sbližování oborů

Foto archiv S. AbuhajiaraMezioborovou a mezinárodní spolupráci považuje S. Abuhajiar za naprosto klíčovou. V této souvislosti oceňuje vznik NÚVR, který mu nabízí široké možnosti rozvoje a uplatnění. „Zaměření národního ústavu na interdisciplinární spolupráci v onkologickém výzkumu umožňuje, řekl bych, opravdu unikátní sbližování jednotlivých oborů. Interdisciplinární týmy jsou často inovativnější, protože integrují metody a teorie z více oborů, což vede k rozvoji nových přístupů a technologií. Skvělým příkladem je právě imunoonkologie, kde prolnutí imunologie, genetiky a onkologie znamenalo významný pokrok v léčbě rakoviny,“ konstatuje S. Abuhajiar. Taková spolupráce podle něj rovněž posiluje vzdělávání a rozvoj všech členů týmu a podporuje hlubší porozumění napříč jednotlivými obory. „Vzniká díky tomu globální vědecká komunita, která je dobře vybavena pro řešení složitých biomedicínských výzev,“ zdůrazňuje.

Každý vědec podle něj musí umět efektivně plánovat a zároveň velmi dobře hospodařit s časem. Bez těchto schopností anebo vlastností nenajde rovnováhu mezi životem v laboratoři a soukromým životem, a to se nakonec negativně odrazí v obou. „Proto radím, plánujte moudře, včas a efektivně, pracujte podle plánu a věnujte čas sobě i svým blízkým,“ má jasno S. Abuhajiar, který by se chtěl dále zdokonalit především v prezentačních dovednostech, aby posílil své sebevědomí a mohl lépe prezentovat výsledky své práce nejen na odborných akcích. Zároveň by se rád zlepšil v oblasti analýzy dat a v používání moderních a pokročilých nástrojů či softwarů.

Mít jednou vlastní výzkumnou skupinu

A jak se mladému vědci cizinci žije v Česku? „Troufám si tvrdit, že ČR je jednou z nejkrásnějších a nejzelenějších zemí Evropy. Obdivuji její okouzlující krajinu, historická města a působivou architekturu. Jako emigrant a vědec v Česku mohu říci, že jsem v práci i mimo ni obklopen milými lidmi. Neustále objevuji nová krásná místa, nekonečné končiny, ze kterých mi někdy naskakuje husí kůže,“ říká S. Abuhajiar s tím, že celkově je v ČR opravdu spokojen. Ostatně, umí i několik základních slovíček pro každodenní komunikaci – například dobré ráno, dobrý den, hezký den, jak se máš?, mluvím trochu česky, to nevím, tak zítra. „Musím ale přiznat, že čeština patří mezi nejtěžší jazyky, které jsem se kdy učil!“ dodává.

Po dokončení doktorského studia by S. Abuhajiar rád zůstal v Česku jako post­‑doc, aby získal více zkušeností v oboru a rozvinul své další výzkumné a analytické dovednosti. Jeho cílem je založit si vlastní výzkumnou skupinu, případně se vrátit do rodné země a podílet se na rozvoji vědy a třeba se po vzoru svého otce jednou stát děkanem, nebo dokonce rektorem. „Přál bych si, abych jednou mohl podporovat vzdělávání a financování všech forem vědy a výzkumných institucí, protože to v konečném důsledku pomůže vychovat dobré budoucí lídry, kteří přispějí ke zlepšení lidských životů,“ uzavírá S. Abuhajiar.

Sdílejte článek

Doporučené

Aireen se naučila poznat VPMD 

17. 7. 2024

Český startup Aireen si připsal významný úspěch. Z digitálních snímků sítnice umí poznat druhou diagnózu, věkem podmíněnou makulární degeneraci. Má…