Posloucháme pohledem

Nelineární proudění vzduchu vede k jeho turbulencím, které se pak projevují jako slyšitelné zvukové fenomény a vibrace přenášející se na hrudní stěnu. Toho využívá nová vyšetřovací metoda s názvem Vibration Response imaging (VRi) vyvinutá společností Deep Breeze z izraele (viz obr.).

Přístroj snímá hrudní vibrace pomocí 34 nebo 40 piezoelektrických senzorů. Ty, spojeny ve dvou pásech, se přikládají na záda vyšetřovaného. Kontaktní piezoelektrické senzory dostaly přednost před mikrofony pro svou větší citlivost a menší ovlivnitelnost okolními rušivými zvuky. Kontakt senzorů s povrchem hrudníku zajišťuje slabý trvalý podtlak.

Záznam se provádí u sedícího pacienta, po němž se vyžaduje klidné dýchání otevřenými ústy po dobu 12 vteřin, aby byly zachyceny tři až čtyři dechové cykly. Počítačový program pak snímaný signál převádí do digitální podoby a následně vizualizuje. Přístroj pracuje se škálou šedi, čím intenzivnější je snímaná vibrace, tím je záznam tmavší.

U zaznamenaných vibrací se hodnotí jejich intenzita, distribuce a symetrie, zdraví jedinci mají výsledný záznam symetrický s konkávním zevním okrajem. inspirační vibrace jsou silnější než exspirační. Vibrace se na záznamu šíří z horní třetiny směrem k dolním partiím plic.

Maximum vibrační energie je zaznamenáváno ve středních a dolních polích. Záznam poskytuje několik výstupů, např. tzv. Maximal Energy Frame (MEF), tj. okamžik maximální dosažené vibrace na vrcholu nádechu nebo tzv. Quantative Lung Data (QLD), což je parametr uvádějící v procentech podíl vibrací v jednotlivých plicních polích.

Záznam je možno sledovat v reálném čase s možností zastavit jednotlivé fáze, popřípadě je hodnotit staticky rozložené po jednotlivých "oknech". Záznam pak připomíná výsledky scintigrafického vyšetření. Změřené vibrace lze vyhodnocovat jak v jejich dynamické podobě, tak i staticky s možností kvantifikace obrazu a jeho proporčního rozdělení v jednotlivých částech plic. Software přístroje nabízí také hodnocení pískotů a chrůpků, které, pokud je senzory zaznamenají, barevně graficky vyznačí.

Využití metody

Nová vyšetřovací metoda může v mnohém doplnit či nahradit některé stávající. Probíhají studie a klinická pozorování u pacientů s obstrukčními plicními nemocemi, nádory, plicními záněty, pohrudničními výpotky i intersticiálními plicními procesy, jsou také sledováni pacienti po transplantacích plic.

Předpokládá se využití v intervenční pneumologii, u pacientů po volum-reduktivních výkonech. Zkouší se využití přístroje u městnavé srdeční slabosti. Při použití odlišně koncipovaného uložení snímacích senzorů se začíná využívat nové metody u ležících pacientů na jednotkách intenzivní péče, např. při získávání informací u mechanicky ventilovaných pacientů a u pacientů na tzv. weaningu. Velkou výhodu přístroje představuje skutečnost, že pro pacienta není vyšetření nijak zatěžující a lze je kdykoli opakovat.

Kromě všeobecných výhod toho lze využít především při stanovení předoperační prognózy plicní funkce u nemocných připravujících se k hrudní operaci.

Plzeňský primát

Jako první ve střední Evropě přístroj od poloviny roku 2008 využívá Klinika TRN FN Plzeň. Zatím na něm bylo vyšetřeno přes 300 pacientů s astmatem, CHOPN, pacienti s výpotky, atelektázami, plicními nádory aj.

Od konce roku 2008 na pracovišti probíhá klinická studie srovnávající předoperační prognózu plicní funkce prováděnou pomocí plicní scintigrafie a VRi společně s měřením postdilatační FEV1, doplněnými o měření plicní difuze. Ke konci června bylo do studie zařazeno 31 pacientů s výjimkou dvou pacientů s diagnózou bronchogenního karcinomu. Z uvedeného počtu bylo operováno 28 pacientů. U tří nemocných se nakonec od operačního výkonu upustilo. U některých pacientů byla provedena jiná operace než plánovaná lobektomie či pneumonektomie.

Dosud byla uzavřena postoperační měření u 14 pacientů. Měření prokázala velmi dobrou shodu obou měřicích postupů (plicní scintigrafie vs. VRi) a především velmi dobrou shodu skutečných hodnot naměřené FEV1 po operaci při srovnání s jejich předoperačním odhadem.

Předběžné výsledky studie budou ještě v letošním roce prezentovány na mezinárodních fórech.
Nová vyšetřovací metoda nabízí dosud ojedinělou vizualizaci poslechového nálezu. Zobrazením distribuce, intenzity a dynamiky vibrační energie během respiračního cyklu popsaná metoda zvyšuje klinické porozumění plicní funkci a patologickým procesům probíhajícím v plicní tkáni.

Zdroj: Medical Tribune