Postřehy a komentáře účastníků konference SIP

Doc. MUDr. Karel Němeček, CSc.,
předseda Lékové komise Svazu zdravotních pojišťoven ČR

* Česká republika byla na tomto fóru zmiňována v souvislosti s nízkou spotřebou opioidů v porovnání se západoevropskými státy. Jsou u nás opiáty skutečně nedostupné?

Při posuzování dostupnosti opiátů je nutné rozlišit dva limitující mechanismy. Jedním jsou administrativní důvody, které mohou ztěžovat preskripci, druhý mohou představovat regulační mechanismy. Musím však prohlásit, že v České republice je preskripce opiátů zcela volná. Z hlediska zdravotních pojišťoven neexistují žádné administrativní ani regulační bariéry, jež by bránily v předepisování opiátů.

Je však pravda, že mnozí lékaři ani nemají příslušné formuláře - recepty s modrým pruhem. Podle mého názoru tito lékaři nemohou léčit pacienty, u nichž jsou opiáty indikovány, lege artis. Náklady na léčbu opiáty nejsou tak vysoké, aby léčbu znemožňovaly. Spíše to je otázka edukace a překonání předsudků z minulosti, kdy byly opiáty pod mimořádnou kontrolou.

* Jsou čeští pacienti trpící chronickou bolestí dostatečně léčeni?

U každého onemocnění lze konstatovat, že by úroveň léčby mohla být ještě lepší, ale domnívám se, že v porovnání s ostatními zeměmi máme vytvořen fungující systém specializovaných center a existuje dostatečné pokrytí celé České republiky odborníky na léčbu chronické bolesti, což není ve všech zemích obvyklé. Práce v centrech není určitě bez problémů, ale základní organizační struktura tu je.

* Jak jsou v Česku dostupné novinky, například pro léčbu průlomové bolesti?

Přípravky pro terapii průlomové bolesti jsou novým mezníkem. Náklady na tyto přípravky jsou proti klasické léčbě opiáty násobné. Proto máme v současnosti nastavena určitá pravidla, která mají přispět k tomu, aby léčba byla dostupná pro pacienty, kteří ji opravdu potřebují, ale aby tyto přípravky nebyly zneužity pro neindikované pacienty. Měla by být nasazena pacientům, u nichž výborně vedená léčba všemi dostupnými prostředky nestačí. Zatím byla tato léčba kategorizována nebo vyhrazena pro použití ve specializovaných centrech, tedy pro odborníky mající s léčbou bolesti zkušenosti a zabývající se léčbou podobných typů bolesti. Věřím, že v budoucnosti, stejně jako to bylo s některými moderními formami aplikace opioidů, bude tato léčba rozšířena i na odborníky dalších specializací.

MUDr. Milan Cabrnoch
Europoslanec

* Pane poslanče, proč jste se angažoval v organizaci právě této konference a v čem vidíte její přínos?

Léčbu bolesti považuji za velmi důležité téma, na něž je nutné stále poukazovat. V různých evropských zemích je úroveň léčby různá a je nutné, aby se pokračovalo v legislativním procesu, který by ve svém výsledku zaručil efektivní léčbu pacientů, jimž bolest výrazně snižuje kvalitu života. V celé EU by mělo být zaručeno právo pacientů na adekvátní terapii bolestivých stavů. Takováto setkání jsou především příležitostí k diskusi, ke sdílení zkušeností, k setkávání lidí, kteří mají společný zájem.

* Předpokládáte, že bude mít tato konference v brzké době konkrétní dopad na praxi v léčbě nebo přístupu k léčbě bolesti?

Nelze předpokládat, že ihned po skončení této konference vznikne nová legislativa. Cením si toho, že taková akce v Evropském parlamentu proběhla, protože bude mít vliv na zvýšení povědomí o této problematice. Nicméně podobných témat je mnoho, například onkologická onemocnění, roztroušená skleróza, ženská a dětská problematika. Naším úkolem je komunikovat jak s organizacemi zdravotníků, tak s pacientskými organizacemi a nacházet konsensus. Nejužitečnější je, když se všechny zainteresované strany dohodnou a společně prosazují záležitosti, které se následně promítnou do legislativy.

* Můžete uvést příklad, kdy se podařilo prosadit zájmy pacientů do evropské legislativy?

Nedávno jsme schválili směrnici o právech pacientů při čerpání zdravotní péče v zahraničí. Při jednání se všechny pacientské organizace shodly, že klíčový je pro pacienty přístup k informacím o zdravotním stavu a výsledcích léčení. V praxi to znamená, že pacienti si mohou své takzvané výsledky a lékařské zprávy vzít s sebou do země, kde se budou léčit, a pak je zase přivézt zpátky, optimálně v elektronické formě.

* V čem by se takový konsensus mohl týkat problematiky bolesti?

V otázce bolesti bychom se mohli shodnout, že budeme mít společnou politiku v podpoře vědy a výzkumu a v podpoře vzdělávání zdravotníků. Z vlastní zkušenosti vím, že mnohé nové dostupné technologie, jež jsou dokonce i hrazené z prostředků veřejného zdravotního pojištění, nejsou adekvátně využívány pro nedostatečnou informovanost lékařů.

* Myslíte, že je reálné, aby se Evropa sjednotila v léčebných postupech?

Mnozí řečníci na této konferenci volali po harmonizaci, po společných pravidlech. Na takové sjednocení však mám realisticky skeptický názor. Evropská unie je ještě vzdálena od stavu, který by umožňoval společný standard kvality léčby pacientů v zemích s různou ekonomickou úrovní. Je rozdíl, má-li země rozpočet na zdraví jednoho občana 900 eur na rok, nebo 4 500 eur za rok. Proto není možné požadovat pro všechny země stejný standard zdravotní péče. Evropská unie se může podílet na sdílení informací, výměně zkušeností na tvorbě společných doporučení, k nimž se členské země budou nebo nebudou moci připojit. Varuji před tím, abychom tlačili na násilná řešení, která by někoho hnala do oblastí, kde si konkrétní země nemůže dovolit být.

Zdroj: Medical Tribune