Přeskočit na obsah

Používání měřičů prokazatelně zvyšuje fyzickou aktivitu

chytré hodinky, kroky
Foto: shutterstock.com

Review zahrnulo téměř čtyři desítky systematických přehledů a metaanalýz a konstatuje: Máme dost důkazů na to, abychom doporučili používání nositelných zařízení pro měření pohybu. Skutečně zlepšují fyzickou aktivitu.

Vědci z australské Alliance for Research in Exercise, Nutrition, and Activity na Univerzitě Jižní Austrálie v Adelaide si ve svém review dali za cíl zodpovědět otázku, která už dlouho visí ve vzduchu: Je používání chytrých hodinek a dalších laických přístrojů pro měření každodenní fyzické aktivity prokazatelně účinné ke zvyšování míry pohybu?

„Nositelná zařízení pro sledování fyzické aktivity představují atraktivní a levný nástroj pro řešení problému fyzické nečinnosti. Cílem tohoto review systematických přehledů a metaanalýz bylo prozkoumat účinnost sledovačů aktivity pro zlepšení fyzické aktivity a souvisejících fyziologických a psychosociálních výsledků u klinické i neklinické populace,“ uvádějí svou práci, publikovanou v červenci v Lancet Digital Health, australští vědci.

Prohledali proto sedm databází (Embase, MEDLINE, Ovid Emcare, Scopus, SPORTDiscus, Cochrane Library a Web of Science) do 8. dubna 2021. Do studie byly zahrnuty systematické přehledy primárních studií, které používaly trackery aktivity jako intervence a uváděly výsledky v oblasti fyzické aktivity, fyziologické výsledky nebo psychosociální výsledky. Celkem bylo identifikováno 39 systematických přehledů a metaanalýz, které uváděly výsledky od 163 992 účastníků zahrnujících všechny věkové skupiny, a to jak ze zdravé, tak z pacientské populace.

40 minut chůze denně navíc

„Souhrnně metaanalýzy naznačily, že zařízení pro sledování aktivity zlepšují fyzickou aktivitu (standardizovaný průměrný rozdíl SMD 0,3–0,6), složení těla (SMD 0,7–2,0) a kondici (SMD 0,3), což odpovídá přibližně 1 800 krokům denně navíc, 40 minutám chůze denně navíc a snížení tělesné hmotnosti přibližně o 1 kg,“ konstatuje review s tím, že účinky na další fyziologické výsledky jako krevní tlak, cholesterol a glykovaný hemoglobin nebo na psychosociální parametry (kvalita života a bolest) byly obvykle malé a často nevýznamné.

„Zdá se, že trackery aktivity jsou účinné při zvyšování fyzické aktivity u různých věkových skupin a klinických i neklinických populací. Přínos je klinicky významný a je trvalý v průběhu času. Na základě vyhodnocených studií existuje dostatek důkazů pro doporučení používání zařízení pro sledování aktivity,“ uvádí review.

Vědci se zabývali efektem nositelných zařízení na několik ukazatelů fyzické aktivity, jak je zkoumaly jednotlivé studie. U počtu kroků, u střední až intenzivní fyzické aktivity a u fyzické aktivity obecně našli silné pozitivní důkazy o dopadu nositelných zařízení. „Výsledky tohoto souhrnného přehledu společně naznačují, že existují konzistentní důkazy o tom, že nositelné přístroje pro sledování aktivity ovlivňují fyzickou aktivitu v celé řadě ukazatelů. Naše výsledky naznačují, že intervence využívající nositelná zařízení vedly v průměru k navýšení počtu kroků o 1 800 denně, k prodloužení doby chůze o 40 minut denně a ke zvýšení střední až intenzivní fyzické aktivity o šest minut denně. Tato zlepšení jsou poměrně výrazná, pokud vezmeme v úvahu širší oblast intervencí zaměřených na fyzickou aktivitu. Z hlediska veřejného zdraví je zvýšení středně těžké až intenzivní fyzické aktivity o pět až deset minut denně obecně považováno za významné. To naznačuje, že míra změny pozorovaná v tomto souhrnném přehledu je klinicky významná,“ píše se v review.

Významný účinek při snižování BMI a obvodu pasu. U cholesterolu a dalších jsou výsledky slabší

Naproti tomu prokazatelný efekt měřicích zařízení našla studie pouze u některých fyziologických ukazatelů. Účinky byly u všech sledovaných ukazatelů příznivé, bylo tedy pozorováno snížení BMI, krevního tlaku, cholesterolu, glykovaného hemoglobinu a obvodu pasu a tělesné hmotnosti a zároveň zvýšení aerobní kapacity. Ve většině případů ale výzkumníci konstatovali, že není prokázán velký efekt. Výjimkou jsou ukazatele spojené s nadváhou. „Výsledky s nejsilnějšími důkazy o zlepšení byly u tělesné hmotnosti (šest z devíti metaanalýz prokázalo zlepšení s velikostí účinku přibližně –2 kg, což naznačuje velký účinek, respektive –0,5 kg až –1,5 kg), obvodu pasu (dvě ze tří metaanalýz prokázaly významné zlepšení s velikostí účinku přibližně –0,7, respektive –1,5 cm), u BMI (pět z deseti metaanalýz zaznamenalo významné snížení s velikostí účinku kolem –0,5, čili –0,5 kg/m2) a u aerob­ní kapacity (dvě ze tří metaanalýz prokázaly významné zlepšení s velikostí účinku kolem 0,3 nebo 1,7 ml/kg/min zlepšení maximální spotřeby kyslíku při cvičení),“ píše se v review. U systolického krevního tlaku tři z pěti metaanalýz uváděly významné snížení velikosti účinku přibližně o 2,4 mm Hg a jediná metaanalýza zabývající se klidovou srdeční frekvencí naznačila hraničně významné snížení přibližně o dva tepy za minutu. Existovalo jen málo důkazů, že intervence založené na sledování fyzické aktivity významně ovlivnily diastolický krevní tlak, cholesterol, triglyceridy, glykovaný hemoglobin a lačnou glykémii.

Jak autoři review sami uvádějí, vzhledem k prokázanému vlivu na zvýšení fyzické aktivity se může zdát překvapivé, že nebylo nalezeno více přesvědčivých důkazů o vlivu nositelných zařízení na fyziologické výsledky. „U mnoha z těchto výsledků byla velikost účinku malá až velmi malá a často statisticky nevýznamná (s výjimkou výsledků v oblasti hubnutí, které vykazovaly mírný účinek, což odpovídá snížení hmotnosti přibližně o 1 kg nebo BMI o 0,5 kg/m2 a snížení obvodu pasu o 1,5 cm). Jedním z možných vysvětlení je, že mnohé studie intervencí v oblasti pohybové aktivity mají poměrně krátkou dobu trvání (například do tří měsíců), a v takovém případě se měřitelné fyziologické přínosy změny chování v oblasti pohybové aktivity nemusely stihnout plně projevit. Za druhé jsme použili konvenční definice pro interpretaci velikosti účinku, podle nichž se SMD 0,2 považuje za malý účinek. V různých oblastech výzkumu se však velikosti účinků obvykle liší; v lékařském výzkumu jsou běžné velikosti účinků, které jsou dostatečné pro významné ovlivnění zdraví, v rozmezí 0,05 až 0,2. V tomto souhrnném přehledu byly výsledky u fyziologických výsledků obecně příznivé, s velikostmi účinků naznačujícími malé zlepšení (např. velikost SMD přibližně –0,1 u krevního tlaku, –0,06 u cholesterolu a –0,16 u glykovaného hemoglobinu), přičemž se jednalo o kombinaci významně pří­zni­vých a nevýznamných příznivých výsledků (a absenci významných nepříznivých výsledků). Vzhledem k těmto zjištěním mohou někteří čtenáři považovat naši interpretaci výsledků u fyziologických výsledků za příliš konzervativní,“ upozorňují autoři.          

Sdílejte článek

Doporučené

Spánkové poruchy spojené s covidem‑19

20. 9. 2022

Výzkumníci z Centra výzkumu spánku a chronobiologie Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) realizují rozsáhlý výzkum vlivu onemocnění covid‑19 na…

Využití telemedicíny v diabetologii

19. 9. 2022

Na největším letošním setkání diabetologů, 58. diabetologických dnech v Luhačovicích, v bloku věnovaném technologiím představil předseda ČDS prof.…