Přeskočit na obsah

PragueONCO si za 15 let získalo důvěru

tesarova
Prof. MUDr. Petra Tesařová, CSc. Foto Mobymedia CZ

V patnácti letech je člověk puberťák, naše konference už ale dávno dospěla. PragueONCO je významným kongresem, který každý rok nabízí bohatý odborný program s účastí významných domácích i zahraničních spíkrů, zarámovaný multidisciplinární spoluprací. Možná i proto jsme úspěšně překonali všechna úskalí, zachovali si nezávislost a v dobré kondici se dožíváme polokulatého jubilea,“ uvádí vědecká sekretářka konference prof. MUDr. Petra Tesařová, CSc. 

Evropský pohled na českou onkologii

Česká onkologie urazila od roku 1989 obrovský kus cesty. „Velmi brzy jsme měli k dispozici většinu léčebných možnosti jako ostatní evropští kolegové. Hodnocení stavu české onkologie v rámci ze OECD ale uvádí, že incidence zhoubných nádorů v naší republice  je vysoká,“ říká prof. Tesařová.  V roce 2021 bylo diagnostikováno 58 461 nových pacientů (bez nemelanomových kožních nádorů) s výraznými regionálními rozdíly a rozdíly podle pohlaví, zejména u karcinomu plic. Úmrtnost na onkologická onemocnění je u nás stále trochu vyšší, než je průměr EU (26 865 případů za rok 2021), ale postupně klesá. Míra úmrtnosti na preventabilní a léčitelné malignity se neustále zlepšuje. Mezi lety 2011 až 2018 se snížila úmrtnost na tyto zhoubné nádory  o 15 procent a 18 procent, což je rychlejší pokles než ve většině zemí EU. Tím se dostala na průměr EU. Je to důsledkem zlepšení screeningu karcinomu prsu, děložního čípku a tlustého střeva a konečníku a zlepšení dostupnosti a kvality onkologické péče. Úmrtnost na preventabilní zhoubné nádory však neklesala tak rychle u žen, což naznačuje, že existuje prostor pro snížení zdravotních rizikových faktorů. „Rezervy a úkoly české onkologie shrnuje náš Národní onkologický plán, který budeme postupně naplňovat,“ řekl předseda České onkologické společnosti ČLS JEP doc.  MUDr. Igor Kiss, Ph.D.

Bariéry rovného přístupu k onkologické léčbě

Incidence zhoubných nádorů je v České republice rozdílná regionálně. V letech 2016–2020 se incidence karcinomu tlustého střeva a konečníku lišila mezi čtrnácti kraji ČR až o 29 procent. V případě karcinomu plic byla incidence mezi krajem s nejnižším (Zlínský) a nejvyšším (Ústecký) výskytem dvojnásobná, zatímco rozdíl mezi kraji v incidenci karcinomu děložního čípku činil 70 procent (nejnižší byla zjištěna na Vysočině a nejvyšší v Karlovarském kraji). U karcinomu prsu a tlustého střeva a konečníku byla úmrtnost v některých krajích vyšší o více než 30 procent. U karcinomu plic byla úmrtnost v Ústeckém kraji více než dvakrát vyšší než v  kraji  Zlínském. V případě karcinomu děložního čípku byl rozdíl v úmrtnosti v jednotlivých krajích téměř 2,3násobný (Český národní onkologický registr, 2022).

V České republice máme 15 akreditovaných onkologických center. Na krajské úrovni komplexní onkologická centra vytvářejí a vedou regionální onkologické skupiny (ROS), v jejichž rámci spolupracují s dalšími regionálními poskytovateli onkologické péče, konzultují rozhodnutí o léčbě a koordinují následnou péči. Některé léčebné postupy lze provádět pouze v akreditovaných centrech.

V případě jiných léčebných postupů může být pacient se zhoubným nádorem po rozhodnutí o léčbě odeslán z KOC k poskytovateli v rámci dané ROS. Každý kraj kromě Karlovarského má alespoň jedno KOC. Podíl pacientů s malignitou léčených v KOC v celé zemi se postupně zvyšuje a v roce 2020 dosáhl 71 procent, regionální rozdíly jsou však značné. Geografická dostupnost představuje problém pro pacienty, kteří musejí za léčbou pravidelně dojíždět, zejména pokud se KOC nachází ve velké vzdálenosti nebo v jiném kraji. Doba od diagnózy do konzultace MDT a do zahájení léčby není pravidelně sledována a vyhodnocována. Odborníci odhadují, že existují regionální rozdíly ve včasnosti zahájení léčby od stanovení diagnózy a že existuje prostor pro zlepšení. Česko má obecně problém s nedostatkem vysoce kvalifikovaných zdravotních sester v nemocnicích. Hustota lékařů na počet obyvatel je podobná průměru EU, ale existují rozdíly mezi jednotlivými specializacemi a mezi kraji. Onkologové jsou vzhledem k přítomnosti lékařských fakult dostupnější v Brně a Praze, méně pak v Karlovarském, Libereckém a Ústeckém kraji. U ostatních zdravotnických pracovníků je uváděn nedostatečný počet radiologických asistentů a radiologických fyziků. „Abychom mohli situaci postupně zlepšovat, musíme ji nejprve pravdivě pojmenovat,“ říká prof. MUDr. Petra Tesařová, CSc., vědecká sekretářka PragueONCO.

VIDEO: Rozhovor s prof. MUDr. Petrou Tesařovou, CSc., si můžete pustit zde

Bariéry  zavádění a využití precizní medicíny v onkologii 

U nemocných se zhoubným nádorem probíhá léčba podle odborných doporučení. Pokud ale není účinná nebo už byla vyčerpána, hledá se individuální řešení. V tom pomáhá molekulárněbiologické vyšetření nádorové tkáně individuálního pacienta, které může objevit cíl pro fungující systémovou léčbu. U každého takového pacienta posoudí molekulární board klinický význam nalezeného cíle a multidisciplinární tým potom příslušnou terapii indikuje. Pojišťovny hradí sekvenaci genů (NGS) nádorových buněk, nicméně pokud se odhalí případné léčebné cíle, může se stát, že příslušná léčba ještě neexistuje, nebo existuje, ale je standardem v léčbě jiných typů nádoru, nebo existuje, ale pojišťovna ji paradoxně neuhradí.  Nalezený cíl může být také možností pro vstup do klinické studie, ale pokud studie probíhá mimo území ČR, je pro nemocné velmi obtížné do ní vstoupit. Problémem je také využívání informací precizní medicíny až v nevyléčitelné fázi nemoci, kdy účinná terapie už nemůže pacienta uzdravit. Možnost zacílit nalezené individuální charakteristiky nádoru v časných fázích nemoci by mohla zvýšit počet uzdravených.

„V současné době identifikujeme v rámci přístupu k precizní medicíně několik překážek. Je to například nedostatek znalostí pacientů, poskytovatelů léčby a pojišťoven ohledně možností jejího využití, obtížná možnost vstoupit do programu klinického hodnocení, překážky včasného přístupu k léčbě vzhledem k ochotě pojišťoven terapii hradit nebo dlouhé trvání vyřízení žádosti o úhradu pojišťovnou,“ podotýká prezident kolokvia prof. MUDr. Luboš Petruželka, CSc.

Rozhovor vznikl pro web OnkoTV a videozpravodajství Minuty Medical Tribune s aplikací pro mobilní telefony MinutyMT.

Sdílejte článek

Doporučené

Proč bychom měli analyzovat cesty pacientů

29. 2. 2024

V anglickém jazyce rozlišujeme „patient pathway“ a „patient journey“. Zvláště zajímavým tématem s velkým potenciálem ke zlepšení je cesta pacienta v…

Robotických výkonů bude přibývat

28. 2. 2024

Otcem myšlenky založit ve Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze multioborové centrum robotické chirurgie je přednosta Urologické kliniky 3. LF UK a…