Pražští revmatologové stávkují. Protestují proti sloučení s VFN

Ministerstvo zdravotnictví oznámilo, které odborné ústavy mají být sloučeny. Tento krok je součástí vládního záměru „Zjednodušení agend a zrušení duplicit ve státní správě“. Sloučení se má týkat Revmatologického ústavu s VFN, dvou brněnských fakultních nemocnic dohromady i s Centrem kardiovaskulární a transplantační chirurgie, Endokrinologického ústavu s Institutem klinické a experimentální medicíny (IKEM ) a Koordinačního střediska transplantací se Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL). Výhody, které ministerstvo při prosazování slučování ústavů uvádí, však pracovníci z dotčených pracovišť odmítají a obávají se o jejich osud.

Rušení či slučování odborných ústavů s nemocnicemi je téma, o kterém ministerstvo mluví už dlouho. Ministerstvo si od těchto změn slibuje lepší organizaci zdravotní péče a úspory. Záměr sloučit odborné ústavy vždy narazil na protesty odborné veřejnosti z daných ústavů.

Nyní jsou nejhlasitěji slyšet protesty z Revmatologického ústavu. Všech jeho 140 zaměstnanců vstoupilo do časově neomezené stávkové pohotovosti. „Žádáme analýzy dopadů. Sloučení podle nás není tak výhodné, jak tvrdí ministerstvo. Trváme na autonomii ústavu,“ řekl ČTK revmatolog MUDr. Jakub Závada.

Ředitelka Všeobecné fakultní nemocnice Dana Jurásková je naopak přesvědčená, že sloučení ústavu s nemocnicí přinese pacientům spíše pozitiva. „Sloučení považuji za přínosné jak z hlediska diagnostiky, tak i léčby, výuky, výzkumu a další spolupráce odborných týmů na společných projektech. Přinese výhody i pacientům, a to zejména těm, kteří se dosud léčili v Revmatologickém ústavu. Pro ně se škála poskytovaných služeb každopádně rozšíří,“ uvedla ředitelka ve svém prohlášení. Samotní pacienti však o výhodách sloučení přesvědčeni nejsou. Naopak. Pod petici za zachování samostatnosti ústavu se podepsalo už 500 z nich. Ředitel Revmatologického ústavu prof. Karel Pavelka se v tuto chvíli nechce k situaci vyjadřovat: „Situace se teprve vyvíjí, vím, že jsou moji podřízení ve stávkové pohotovosti, já bych to ale v tuto chvíli nechtěl nějak komentovat. Zaměstnancům jsem dal doporučení, aby v tuto chvíli neřešili problém přes média,“ odpověděl na dotaz MT.

Revmatologové počítali až s Univerzitní nemocnicí

Redakci se podařilo získat vyjádření prof. MUDr. Jiřího Vencovského, DrSc., předsedy České revmatologické společnosti, který upozorňuje, že revmatologie je dynamicky se rozvíjející obor. Je to dáno pokroky v odhalování patogeneze zánětlivých onemocnění, jež se daří transformovat do diagnostiky a nových způsobů terapie. „To má značné požadavky na vzdělávání všech revmatologů tak, aby byli schopni správně nové přístupy používat. Je potřeba zdůraznit, že významnou část nemocných tvoří komplikované případy se závažnějšími formami zánětlivých onemocnění,“ upozorňuje prof. Vencovský a dodává: „Revmatologický ústav se postupem doby vyvinul v základnu, která se stala klinickým i výzkumným centrem oboru s celonárodním dopadem. Sídlí zde vedení České revmatologické společnosti, časopis společnosti Česká revmatologie, značná část postgraduálního vzdělávání, akreditační záležitosti, řízení národního registru pacientů na biologické léčbě, specializované ambulance pro celou ČR a konečně většina výzkumu v této oblasti. Revmatologický ústav si za léta vybudoval nepřehlédnutelnou pozici v kontextu evropské a světové revmatologie. Jedním z důvodů, proč tomu tak je, je cílená orientace na výzkum a extenzivní mezinárodní spolupráci. Obojí je jednou z priorit vedení ústavu a v současných podmínkách RÚ je tento směr výrazně podporován. Výbor České revmatologické společnosti vyjádřil určitou obavu z toho, zda bude Revmatologický ústav schopen plnit tyto činnosti i po začlenění do VFN v Praze. Představa byla taková, že RÚ se stane součástí nově koncipované Univerzitní nemocnice, kde se předpokládá určitá autonomie jednotlivých pracovišť a pravděpodobně podobné podmínky, jež má pro klinickou, výzkumnou a společenskou činnost ústav doposud. To vidí ČRS jako nutnou podmínku pro zachování a růst oboru. Takto jsme se začleněním RÚ počítali a koncepce univerzitních nemocnic by měla poskytnout záruku takového vývoje. V současné době navrhovaný slučovací zákon, který byl pro nás poněkud překvapivý, se od této komunikované a diskutované cesty liší. ČRS dostává dotazy z řad revmatologů v České republice i z RÚ, kteří se ptají na další fungování oboru a vyjadřují obavu o to, zda bude RÚ nadále hrát podobnou roli jako dosud. Myslím si, že pokud by zůstal RÚ zatím samostatný, že by tyto obavy nevznikaly a že by participace ve společné Univerzitní nemocnici, až bude vznikat, byla přímějším a spolehlivějším řešením,“ poznamenává předseda České revmatologické společnosti.

Doplňme ještě, že v současné době patří Revmatologický ústav mezi superspecializovaná centra, která poskytují komplexní, odbornou a superkonziliární péči. Ústav zajišťuje 54 akutních lůžek v oboru revmatologie. Na lůžkovém oddělení ústavu jsou hospitalizováni pacienti z celého území České republiky.

Stávková pohotovost v Brně

Podle aktuálních informací protestují proti sloučení také lékaři z Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie (CKTCH) v Brně. Ministerstvo chce toto centrum začlenit do velkého zdravotnického komplexu, který vznikne sloučením dvou fakultních nemocnic. Lékaři jsou nyní ve stávkové pohotovosti a proti slučování poslali petici na ministerstvo zdravotnictví, do Senátu a do Poslanecké sněmovny. Podepsalo ji 95 % zaměstnanců.

„Fakultní nemocnice u svaté Anny je ve špatném ekonomickém stavu. Naše pracoviště je výjimečné, zajišťujeme transplantační péči pro celou Moravu. Nemůžeme si dovolit vysávání finančních prostředků na úkor někoho jiného,“ uvedl pro ČTK MUDr. Tomáš Ostřížek z Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie.

Vedení brněnských fakultních nemocnic ve čtvrtek prohlásilo, že je připraveno s lékaři CKTCH jednat. „Jsme připraveni si s nimi sednout ke kulatému stolu a diskutovat. Myslím, že jsme schopni jejich obavy výrazně zmenšit,“ prohlásil ředitel fakultních nemocnic Roman Kraus.

Zdroj: Medical Tribune