Přeskočit na obsah

Prediabetes: Býti “noční sovou” může vést k nárůstu hmotnosti

Prediabetes postihuje ve Spojených státech přibližně 84 milionů lidí. To znamená, že s tímto onemocněním žije 1 ze 3 američanů a 90 procent z nich si této skutečnosti není vědomo.

U pacientů s prediabetem je hladina cukru v krvi vyšší, než je norma, ale není dostatečně vysoká na to, aby splňovala kritéria pro diagnózu diabetu 2. typu.

Prediabetes je sám o sobě vážným stavem, který svého nositele ohrožuje nejen rozvojem diabetu mellitu 2. typu, ale také cévní mozkovou příhodou a srdečním onemocněním.

Nedostatečný spánek nebo poruchy spánku jsou rovněž známými rizikovými faktory pro rozvoj obezity a diabetu. Dřívější výzkum naznačil, že být "noční sovou" nebo upřednostňovat aktivity ve večerních hodinách a chodit pozdě spát zvyšuje riziko vzniku nadváhy, stejně jako rozvoje diabetu mellitu 2. typu a předčasného úmrtí.

Vědci pod vedením Dr. Sirimon Reutrakulové, docentky na lékařské fakultě Illinoiské Univerzity v Chicagu a odbornice v oblasti endokrinologie, diabetu a metabolismu, proto zorganizovali výzkum, jehož cílem bylo zjistit, zda “ponocování” ovlivňuje u lidí s prediabetem BMI (body mass index).

BMI je měřítkem tělesného tuku ve vztahu k výšce a hmotnosti člověka.

Thunyarat Anothaisintawee je prvním autorem článku, který byl publikován v časopise Frontiers in Endocrinology.

Vzory spánku, BMI a prediabetes

Dr. Reutrakulová a její kolegové vyšetřili 2 133 osob s prediabetem, jejichž průměrný věk činil 64 let.

Pomocí dotazníku vědci zhodnotili charakteristiku účastníků ve smyslu "noční sova" a "ranní ptáče" - to znamená, že upřednostňují pozdní ukládaní k spánku respektive brzké vstávání.

Vědci také u účastníků hodnotili sociální desynchronózu, neboli rozdíly v načasování spánku a jeho trvání mezi všedními dny a víkendy.

Bylo zjištěno, že vyšší úrovně sociální desynchronózy korelují s vyššími hodnotami BMI. U osob starších 60 let bylo ponocování spojeno s vyššími hodnotami BMI. Tento efekt však byl způsoben nedostatečným spánkem, nikoli sociální desynchronózou.

"U pacientů s prediabetem," vysvětlují autoři studie, "byla výraznější preference nočních aktivit spojena s vyšším BMI přímo a dále též nepřímo prostřednictvím nedostatečné délky spánku."

"Tato data by mohla být podkladem pro další intervenční studie s cílem snížit BMI v této vysoce rizikové skupině," dodávají Anothaisintawee a jeho kolegové. Dr. Reutrakulová také komentuje význam těchto zjištění. "Diabetes je tak rozšířeným onemocněním s takovým dopadem na kvalitu života", říká, "že identifikace nových faktorů životního stylu, které by mohly hrát roli v jeho vývoji, nám může pomoci s formulací doporučení pro pacienty s ranou fází onemocnění, aby věděli co mohou udělat pro zvrat nepříznivého vývoje a zabránění přechodu prediabetu do plně rozvinutého diabetu mellitu 2. typu."

"Načasování a délka spánku jsou potenciálně modifikovatelné [...] Lidé mohou mít pravidelněji nastavenou dobu spánku a usilovat o více spánku, což může pomoci snížit BMI a potenciální riziko vývoje diabetu v této vysoce rizikové skupině." Uvedla Dr. Sirimon Reutrakulová.

Publikováno v sobotu 18. srpna 2018
Autor Ana Sandoiu
Editor Jasmin Collier

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené