Přeskočit na obsah

Prevenar 13 – účinná prevence pro seniory

O rizicích pneumokokových infekcí u seniorů a možnosti prevence hovořila prof. MUDr. Eva Topinková, CSc., přednostka Geriatrické kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice, na XII. jarní interaktivní konferenci Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP, která se konala 27. až 29. dubna ve Slovanském domě v Praze.

Za pozornost jistě stojí to, že na otázku, kdo z přítomných očkuje své pacienty proti pneumokoku, se zvedl les rukou. Řada lékařů pak odpověděla kladně i na otázku, zda se sami dali proti pneumokoku očkovat. Moderátorka zhodnotila hlasování slovy, že praktici jsou velice osvícená skupina.

S věkem incidence invazivních pneumokokových onemocnění i úmrtnost výrazně stoupají

Pneumokoky jsou běžnou florou nosohltanu u zdravých lidí, nejčastěji kolonizovány jsou děti, především školkové, kde nosičství je 30 až 40 procent, u dospělých je to 10 až 15 procent.

„Problém, proč o tom hovoříme v geriatrii, je, že incidence i úmrtnost především invazivních pneumokokových infekcí výrazně stoupá s věkem. Výskyt je častější u dětí do dvou let, potom klesá. Úmrtnost velmi výrazně stoupá u seniorů, dosahuje 20 a více procent. Rizikový věk začíná po padesátce. Proto byla vakcinace doporučována původně pro osoby nad 50 let, ale v současnosti se indikace rozšířila na celou populaci,“ uvedla profesorka Topinková.

Více než 80 procent IPO ve vyšším věku je bakteriemická pneumonie. O roku 2007 do roku 2016 u starších osob uvádějí česká data mezi 150 až 200 případy za rok, počty meningitid zůstávají stabilní, velmi výrazně se podílejí pneumonie se sepsí anebo septikémie. Riziko IPO roste s věkem, je-li mezi 55 až 60 lety relativní riziko 2, stoupá v 80. roce více než dvojnásobně. K větší závažnosti onemocnění přispívají přidružené faktory, jako malnutrice, polymorbidita a disabilita.

Nejnovější česká data výskytu IPO a úmrtnosti

V roce 2017 bylo v ČR 444 invazivních pneumokokových infekcí, z toho ve věku nad 65 let bylo 238 případů. Úmrtí bylo 79, z toho ve věku nad 65 let bylo 45 úmrtí. Rok předtím, v roce 2016, bylo 323 IPO, z toho 163 u osob nad 65 let, úmrtí bylo 66, z toho 40 u osob nad 65 let. „V ordinaci praktického lékaře většinou vidíte u starších dospělých pneumonii, dle dat USA na 500 000 pneumonií je 50 000 bakteriémií a 3000 meningitid. S nejtěžšími infekcemi se praktický lékař setká zcela vzácně, jsou to ale bohužel právě ty, na které lidi umírají,“ řekla prof. Topinková.

Co predisponuje starší pacienty k IPO

Jsou to především chronická onemocnění kardiovaskulární, ischemická choroba srdeční, chronické srdeční selhání, CHOPN, diabetes, onemocnění jater a ledvin, která přispívají k výrazné poruše funkce imunitního systému. Negativní vliv mají také kouření, alkoholismus, pobyt v léčebnách dlouhodobě nemocných a domovech seniorů. Riziko zvyšuje imunosuprese, imunodeficience, především hematologické malignity, které zvyšují riziko 52krát, HIV/AIDS 49krát, solidní tumory 32krát, alkoholismus 12krát, diabetes mellitus 6krát. To je také důvod, proč je vakcinace hrazená ze zdravotního pojištění u dospělých s vybranými zdravotními indikacemi.

„Zastavím se u komunitní pneumonie (CAP), v Evropě je u 38 procent příčinné agens streptococcus pneumoniae. Pneumokoková pneumonie je doprovázena bakteriemií v 10 až 30 procentech. Mortalita IPO dosahuje 10 až 20 procent a podle epidemiologických údajů za posledních 25 let neklesá, přes antibiotickou terapii. Bohužel narůstá i antibiotická rezistence,“ uvedla prof. Topinková. U komunitních pneumonií léčených ambulantně, vyžadujících hospitalizaci a i závažných pneumonií léčených na JIP je nejčastějším patogenem S. pneumoniae.

K antibiotické rezistenci prof. Topinková doplnila, že na penicilin je v Evropě rezistence 11,1 procenta, v Asii 44,1 procenta, v USA 20,2 procenta. Stoupá i rezistence na makrolidy, na Azithromycin v Evropě je 30 procent a na Erythromycin 29 procent. V ČR je situace zatím relativně dobrá, rezistence na penicilin byla v roce 2014 pouze 2,4 procenta, na makrolidy 9,7 procenta. Lékem volby tedy zůstávají peniciliny.

„U starších lidí má pneumonie velice závažné následky. Zatímco ve věku 18 až 49 let je po hospitalizaci pro závažnou pneumonii propuštěno domů 82,7 procenta pacientů a zemře 4,5 procenta, tak ve věku 65 až 79 let lze propustit domů 55,7 procenta, zemře 9,6 procenta a ve věku 80 let a výše odejde domů jen 32 procent, zemře 21,5 procenta. Zbývající pacienti pro zhoršenou soběstačnost vyžadují následnou péči v LDN, v hospici, nebo nárokují služby domácí ošetřovatelské péče a komunitních pečovatelských služeb.

Možnosti prevence pneumokokových infekcí existují

V ČR je dostupná pneumokoková konjugovaná vakcína Prevenar 13, která působí proti 13 sérotypům pneumokoků. U starších osob jsou prakticky až tři čtvrtiny IPO způsobeny těmito sérotypy. Konjugovaná vakcína má nejméně 70procentní účinnost proti vakcinačním typům.

„Ve srovnání s dříve používanou pneumokokovou polysacharidovou vakcínou Pneumo 23 má konjugovaná vakcína Prevenar 13 daleko lepší profil účinnosti. Je účinná i u dětské populace pod dva roky věku, navozuje dlouhodobou imunitní paměť, protože aktivuje B i T-lymfocyty, a proto trvání ochrany před infekcí je delší. Pro praxi to znamená, že po jedné aplikaci Prevenaru 13 není nutno pacienty přeočkovávat. Prevenar 13 zvyšuje také kolektivní imunitu a redukuje nosičství, čímž přispívá k celkovému poklesu všech typů pneumokokových infekcí způsobených 13 vakcinačními sérotypy.,“ řekla prof. Topinková.

Studie CAPiTA (Community-Acquired ITrial in Adults)

Efektivitu vakcinace u konjugované vakcíny Prevenar 13 sledovala dvojitě zaslepená, randomizovaná, placebem kontrolovaná nizozemská studie CAPiTA, která zahrnovala 84 496 pacientů ve věku 65 let a starších. Hodnotila účinnost vakcíny v prevenci CAP a IPO způsobených vakcinačními typy Streptococcus pneumoniae. Průměrný věk sledovaných se blížil 73 rokům. Očkování mělo 42 237 osob, placebo 42 255. Účastníci měli čtyři až deset komorbidit, nejčastěji onemocnění srdce nebo plic, 12 procent byli kuřáci. Byla to populace zhruba v tom složení, s jakým se praktičtí lékaři setkávají ve svých ordinacích.

„Účinnost vakcíny byla velmi dobrá. Prokázalo se, že došlo ke snížení nemocnosti, a to o 46 procent prvních epizod pneumokokových komunitních pneumonií, o 45 procent méně nebakteriemických/neinvazivních pneumonií a o 75 procent se snížily první epizody invazivních pneumokokových onemocnění. Studie tak potvrdila velmi dobrou účinnost vakcinace u osob nad 65 let, a to i u pacientů starších mezi 70-80 lety s řadou chronických onemocnění,“ řekla prof. Topinková. Účinnost očkování byla stabilní po celou dobu trvání studie, což byly čtyři roky. Bezpečnostní profil byl srovnatelný s výsledky předchozích studií s vakcínou Prevenar 13 u dospělých.

Odborná doporučení k vakcinaci a legislativa

Doporučeno je očkovat plošně celou populaci bez ohledu na věk. Ze zdravotního pojištění je plně hrazeno očkování pro osoby 65 let a starší, také pro osoby se zvýšeným rizikem pneumokokových infekcí v případě vybraných zdravotních indikací. Vakcinovat lze celoročně jednou injekcí intramuskulárně, lze očkovat současně s protichřipkovou vakcínou, je ale potřeba aplikovat do jiného místa. Přeočkování není nutné. Pokud už byli pacienti očkováni Pneumo 23, je potřeba přeočkovat Prevenarem 13 v odstupu pěti let, dřívější přeočkování zdravotní pojišťovny nehradí.

Nová legislativa o očkování účinná od 1. ledna 2018 má oporu ve vyhlášce 537/2006 Sb. o očkování proti infekčním nemocem, v zákoně 48/2007 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a sdělení ministerstva zdravotnictví o antigenním složení očkovacích látek pro rok 2018.

Povinně jsou očkovány proti pneumokokům osoby v léčebnách dlouhodobě nemocných a domovech pro seniory. V domovech se zvláštním režimem jsou povinně očkováni pouze ti, kteří mají diabetes mellitus na inzulínu, chronické onemocnění plic, srdce, jater, ledvin. Nepovinné očkování pro dospělé, hrazené ze zdravotního pojištění, je pro všechny osoby nad 65 let a osoby se zdravotní indikací, kam se řadí hyposplenismus/asplenie, autologní nebo allogenní transplantace kmenových hemopoetických buněk, závažné primární nebo sekundární imunodeficity vyžadující dispenzarizaci na specializovaném pracovišti, a také prodělaná invazivní meningokoková nebo invazivní pneumokoková infekce. Očkování bez úhrady z pojištění je při očekávaném imunodeficitu a před léčbou eculizumabem.

Shrnutí

„Závěrem bych chtěla říct, že očkování má smysl, zejména proto, že u starších osob je vysoký výskyt pneumokokových infekcí, vzhledem k imunosenescenci, zvyšuje se závažnost infekce a letalita a také následky nemoci jsou závažnější, narůstá rezistence pneumokoků vůči antibiotikům. Vakcinace konjugovanou vakcínou snižuje kolonizaci nasofaryngu, snižuje výskyt všech pneumonií, specificky pneumonií způsobených vakcinačními kmeny S. pneumoniae a snižuje výskyt invazivních pneumokokových infekcí,“ uzavřela prof. Topinková.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené