Přeskočit na obsah

Prezentace, která přesvědčila vládu brzdit

Na sociálních sítích a v médiích se objevuje prezentace Ústavu zdravotnických informací a statistiky, údajně ta, která přesvědčila vládu v pondělí přijmout nová poměrně razantní protiepidemická opatření. Její pravost sice není potvrzena, ale je velmi věrohodné, že se jedná právě o tento materiál. Tuto prezentaci ministerstvo zdravotnictví nezveřejnilo a ani na žádost ji redakci MT neposkytlo. Zároveň ministerstvo minulý týden vynechalo pravidelnou prezentaci k epidemiologické situaci a k dispozici tak dosud byla od 2. října jen publikovaná holá data bez oficiálního analytického zhodnocení. Proto publikujeme data z nezveřejněné prezentace ze 12. října.

Prezentace, podle které vláda rozhodovala, odpovídá na některé klíčové otázky, které se k zavedeným opatřením váží.

Zafungovala předchozí opatření?

Protiepidemická opatření se v Česku zpřísňovala po letních školních prázdninách několikrát. Nejdříve 10. září byla zavedena povinnost nosit roušky ve vnitřních prostorách.

Od 24. září byly omezeny vnitřní akce ke stání jen do počtu deseti lidí a venku do 50 lidí, zároveň byla omezena otevírací doba restaurací a barů nanejvýš do 22 hodin. Zároveň politici apelovali na dodržování principu tří R, tedy používání roušek, dodržování rozestupů a důkladné hygieny rukou.

To bylo oznámeno 17. září, kdy ministerstvo odhadlo rychlost šíření SARS-CoV-2 na R 1,59. Od těchto opatření si ministerstvo zdravotnictví slibovalo, že se od 24. září sníží četnost kontaktů o 50 procent a díky důsledné hygieně se sníží základní reprodukce viru o 50 procent. To by znamenalo, že se před koncem září prudce stoupající křivka počtu denních nově zjištěných případů zlomí, R klesne pod 1 a celkově za září zjistíme 68 tisíc nakažených a za říjen 89 tisíc nakažených.

Obr 1

 

 

To se ale nestalo. Týden po zavedení opatření by měl být znát jejich vliv na počet denní příbytky počtu případů. Místo toho 2. října odhadlo ministerstvo zdravotnictví R na 1,24. To je sice méně než před omezením akcí ke stání a zavíračky restaurací, ale stále to ještě značilo rychlý růst epidemie.

Od 5. října přišla proto další opatření, zákaz hromadných akcí nad 10 lidí uvnitř nebo 20 venku až na výjimky. Předpoklad těchto opatření byl, že se sníží od začátku října základní reprodukce viru dodržováním hygienických opatření o 50 procent a četnost kontaktů se sníží o 25 procent. To by znamenalo, že se na přelomu září a října křivka zlomí, R spadne pod 1 a počet nakažených za září bude 50 tisíc a za říjen 55 tisíc.

Obr. 2

 

Efekt nových omezení hromadných akcí by byl patrný opět po týdnu, tedy někdy 12. října. Na počtech denních přírůstků zjištěných případů ale vidíme další nárůst.

Co se tedy dozvěděla vláda v pondělí 12. října? To už se dostáváme k oné nezveřejněné prezentaci, která unikla na veřejnost. Celkové R pro celou republiku odhaduje ÚZIS v pondělí 12. října na 1,53. Místo aby zákaz hromadných akcí nad 10 lidí ve vnitřních prostorách šíření viru zpomalil, došlo podle výpočtů ÚZIS k dalšímu zrychlení. Co se stalo po druhém říjnu, že šíření epidemie zrychlilo místo očekávaného dalšího zpomalení, to zůstává otázkou.

 

Kolik je nyní skutečně nakažených lidí?

Podle uniklé prezentace ÚZIS z pondělí 12. října probíhá rozšířené a narůstající šíření nemoci COVID-19 v populaci, které má v mnoha regionech komunitní charakter. V září bylo zjištěno úhrnně více než 46 tisíc případů, a to neodvratně přinese ve druhé polovině října reálné riziko velkého tlaku na zdravotnický systém.

Zároveň je poměrně stabilně mezi zjištěnými případy vysoký podíl pozitivních (podle dat publikovaných na koronavirus.mzcr.cz ke 20 procentům). To naznačuje vysoký počet nezachycených případů. Podle modelu dlouhodobé predikce, který používá od jara, odhaduje ÚZIS skutečný aktuální počet nakažených minimálně 2,5krát až třikrát vyšší než počet diagnostikovaných.

Jestliže byl tedy podle dat z koronavirus.mzcr.cz za posledních sedm dní (6. 10. – 12. 10.) průměrný denní přírůstek případů o 5122, ve skutečnosti může být každý den nově nakažených 12800 až 15400.

 

 

Kolik pacientů mají očekávat nemocnice v nejbližších týdnech?

Prezentace shrnuje klinicky relevantní parametry onemocnění, kdy přes 75 procent případů probíhá s mírnými příznaky nebo bezpříznakově. Naproti tomu čtyři procenta nakažených zhruba za deset dnů od diagnózy musí být hospitalizována. Za dalších pět až deset dnů od hospitalizace rozvine pětina až čtvrtina hospitalizovaných komplikace. Zhruba 40 procent hospitalizací je lehkých bez podpory dýchání a s délkou trvání do pěti dnů. Průměrná délka hospitalizace je sedm dnů, u těžkých průběhů 14 dnů.

Aktuálně je hospitalizováno (ke 23.59 dne 9. 10.) více než 2106 pacientů s Covid-19, konstatuje ÚZIS. Z toho na JIP 350 pacientů, na umělé plicní ventilaci nebo ECMO 155 pacientů a na HFNO 62 pacientů. Denní průměrný počet nově hospitalizovaných je 250, propuštěných 129 zhruba 23 úmrtí. Každý den v průměru přibudou v českých nemocnicích 102 pacienti, uvádí se v prezentaci. Čistý nárůst počtu pacientů s Covid-19 na JIP je o 19 a na UPV nebo ECMO o devět.

Za prvních devět říjnových dní bylo zjištěno 5383 případů mezi seniory nad 65 let. Vysoké počty nakažených se nevyhýbají rizikovým skupinám, konstatuje prezentace.

ÚZIS proto v realistickém scénáři (s poklesem R na 1,2) očekává, že k 31. říjnu bude celkem 4539 pacientů s Covid-19 na lůžku v nemocnicích. Na intenzivní péči má ležet k 31. říjnu 982 pacientů, což je 2,5násobek stavu k 9. říjnu. A zároveň je to stejné množství, jako aktuálně hlášené volné kapacity intenzivních lůžek.

Obr. 3

 

Prezentovaný byl v pondělí na vládě i rizikový scénář, ve kterém by se R snížilo jen lehce, na 1,4. To by znamenalo, že by hospitalizaci s Covid-19 potřebovalo k 31. říjnu 8067 pacientů, z toho 1682 pacientů by potřebovalo intenzivní péči.

Celkem je v Česku zhruba 4000 lůžek intenzivní péče (ARO/JIP), zhruba čtvrtina jich je aktuálně volná.

Problém je, že při aktuálně vysokém celkovém počtu nakažených i poměrně nízká rychlost šíření (R nad 1,0) vede v absolutních číslech k vysokým nárůstům počtu hospitalizací. Krátkodobé predikce ÚZIS počítají v optimistickém scénáři se snížením reprodukčního čísla na 1,1. „Při stávajícím vývoji parametrů epidemie je úplné zastavení růstu málo pravděpodobné,“ konstatuje ÚZIS. Na základě toho nabídl vládě čtyři scénáře vývoje do konce října co do počtu nově diagnostikovaných. Pokud by vláda nic neudělala, tak by při zachování stávajícího R 1,53 bylo do konce října denně 38 tisíc nových případů prokázané nákazy Covid-19. Pokud se podaří snížit R na 1,1, bude na konci října denně bezmála osm tisíc nových případů. Aktuální optimistický scénář počítá s kumulativně 184 tisíci případy za měsíc říjen. To se projeví v počtech hospitalizovaných v dalších týdnech.

Obr. 4

 

Zvládnou to nemocnice?

Podle prezentace je nevyhnutelné, že si vývoj epidemie vyžádá omezování elektivní péče ve všech regionech. Vzhledem k očekávanému vývoji v druhé polovině října musí příprava volných kapacit nastat již přes 15. říjnem, konstatuje zpráva.

K 10. říjnu byl počet aktuálně dostupných lůžek JIP/ARO 983 z celkových zhruba 4000. Výše zmíněný realistický scénář predikce (R=1,2) očekává 982 pacientů na intenzivní péči k 31. 10. „Při hodnotě R = 1,2 (nejoptimističtější scénář při současném vývoji) lze na konci října očekávat cca 4500 hospitalizovaných pacientů Covid-19, přičemž cca 980 z nich bude vyžadovat intenzivní péči a více než 500 vysoce intenzivní podporu dýchání. Tyto hodnoty se rovnají vyčerpání dostupných kapacit hlášených nyní z nemocnic. Rizikovější scénáře již indikuje riziko překročení hlášené dostupné kapacity systému,“ uvádí se v prezentaci.

Nemocnice kromě lůžek JIP/ARO vykazují centrálnímu dispečinku intenzivní péče celkový počet lůžek s možností podávání kyslíku. Těch je celkem přes 23 tisíc, z toho zhruba 7400 volných. Nemocnice budou dál tlumit elektivní péči a tím si uvolňovat kapacity. Zároveň má kapacitu nemocnic doplnit 2500 lůžek ze státních hmotných rezerv.

„Dostupnost lůžek mohou významně ohrozit narůstající počty nakažených zdravotnických pracovníků,“ uvádí dále prezentace. Aktuální počet zdravotnických pracovníků pozitivních na SARS-CoV-2 se vyšplhal přes dva tisíce. Nezbytná opatření proti nákaze na pracovišti přitom nezabrání nákaze zdravotníků stoprocentně. Většina zdravotníků se podle oficiálních údajů nakazila mimo zdravotnictví.

 

Obr. 5

 

Připomeňme dřívější odhad prezentovaný národním koordinátorem intenzivní péče prof. Vladimírem Černým, že je český nemocniční systém připraven se vypořádat při omezení plánovaných operací se 120 tisíci nově diagnostikovanými za měsíc (cca 4000 za den). Při vyšším počtu bude potřeba aktivovat nouzové kapacity.

Scénář dlouhodobého modelu vývoje epidemie, prezentovaný 12. září na vládě s předpokladem výrazného zpomalení epidemie od 10. října, očekává za říjen 266 tisíc nových případů a v průběhu října pokles nových přírůstků.

Opatření ke zpomalení šíření nákazy se mohou projevit nejméně za sedm dní. „Během této doby lze očekávat jednorázové vysoké denní záchyty pozitivních jedinců až do výše mezi 6000 až 12000,“ konstatuje ÚZIS v prezentaci pro vládu.

 

Jak dlouho to ještě potrvá?

Ve svých krátkodobých modelech nepracoval v pondělí ÚZIS vůbec s možností, že by denní počet případů začal do konce října klesat. Nejoptimističtější varianta počítala s R 1,1. Pokud by do konce října počet nově nakažených rostl, bude přinejmenším v prvních deseti listopadových dnech dál narůstat počet hospitalizovaných pacientů a do 20. listopadu poroste počet hospitalizovaných s komplikacemi.

Další vývoj bude záležet na tom, jak zafungují přijatá opatření. Podle ministra zdravotnictví prof. Prymuly je cílem opatření, ze kterých je většina plánovaná na dva týdny, tedy do konce října, srazit reprodukční číslo R na 0,8. Pokud se to podaří, začne od 14. října počet nových případů klesat, mohly by klesat počty nově hospitalizovaných od 24. října a počty nových hospitalizovaných s komplikacemi od dalšího týdne.

ÚZIS vytváří i dlouhodobé modely, kde lze vytvořit různé varianty pro různé předpoklady. Prezentace zahrnuje dlouhodobý model vývoje epidemie při naprostém uvolnění všech stávajících opatření a nezavedení jiných. Zkrátka jak by se epidemie chovala přirozeně bez jakéhokoli brždění. Tento model uvádí, že by počet nových případů za den stoupal až do poloviny listopadu, kde by kulminoval. Za listopad by se nakazilo 2 miliony a 883 tisíc lidí. Do konce prosince by v Česku bylo kumulativně přes pět milionů nakažených. Nemocnicemi by za letošek mělo projít hrubým přepočtem čtyři procenta z nich, tedy 200 tisíc lidí. Autoři prezentace zdůrazňují, že se jedná o virtuální scénář, který neodráží již přijatá opatření.

 

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené