Přeskočit na obsah

Příroda vstupuje do biochemických laboratoří


V pořadí 34. kongres FEBS není první, který se v Praze konal. Čím si Praha zasloužila možnost jej uspořádat?

Biochemie, molekulární biologie a lékařská genetika jsou obory mající v České republice mnohaletou tradici a naše výsledky výzkumu v těchto oblastech patří ke konkurenceschopných ve světovém měřítku. V Praze proběhl jeden z prvních kongresů FEBS, a to pátý, konaný v letních měsících roku 1968, bylo na něm přítomno kolem 4 000 účastníků. V roce 1998 se zde konal 14. kongres Světové unie biochemiků, který v té době patřil k největším kongresům konaným v Československu. Před pěti lety jsme předložili návrh s kandidaturou Prahy, aby se zde konal 34. kongres FEBS, a v konkurenci několika evropských měst jsme uspěli.

To znamená, že příprava kongresu vám zabrala více než čtyři roky?

Ano, je to tak. Na přípravě se podílela celá řada pracovníků jak z vysokých škol, lékařských a přírodovědeckých fakult, tak pracovníků Akademie věd ČR. Snažili jsme se postihnout hlavní oblasti biochemie, připravili jsem celkem osm velkých symposií, v nichž bylo celkem 42 bloků.

Kolik vědců se účastnilo letošního kongresu?

Přijelo na něj více než 2 000 odborníků ze 68 zemí všech kontinentů, z nichž více než třetinu tvořili mladí vědci.

Součástí kongresu je i samostatné fórum pro mladé vědce...

V rámci kongresu se konala dvoudenní konference, tzv. Youth Scientific Forum, kde 120 mladých vědců prezentovalo svoje výsledky a zároveň zde zazněly přednášky předních evropských biochemiků. Součástí činnosti FEBS je mimo jiné i systematická podpora mladých vědců. Federace organizuje projekty pro mladé, uděluje několikaleté granty, zajišťuje mladým vědcům působení v prestižních laboratořích v Evropě, pořádá různé vzdělávací kursy, několik z nich se konalo také u nás.

Mohl byste z velkého množství témat vybrat ta nejzásadnější?

Mezi tři základní témata, jimiž jsme chtěli naplnit motto konference "život jsou interakce molekul", patří rostlinná biochemie, na kterou se v poslední době na kongresech CeNS (Center for NanoScience) zapomínalo. Přitom existuje řada špičkových prací od nás i ze zahraničí, které se věnují problematice rostlinných enzymů a hormonů a jejich možného třeba i terapeutického využití. Druhým významným tématem byla oblast moderních technologií. Je to problematika čipů, proteinových čipů, genových čipů, nanotechnologií, jež budou v budoucnu hrát roli nejen v diagnostice a vyšetřování na malé ploše, ale také v transportu léčiv, třeba cytostatik, dovnitř buňky za použití právě nanonosičů. A v neposlední řadě došlo i na oblast vztahu biochemie, molekulární biologie a medicíny, kde byly předneseny např. práce pojednávající o problematice podocytů, nových poznatcích z oblasti diabetu atd. Nejvíce sdělení bylo z oblasti základního výzkumu.

Dokončení na str. B2

Dokončení ze str. B1

V souvislosti s kongresem se hodně hovoří o molekule p53...

Myslím, že se její význam v souvislosti s kongresem FEBS medializoval až příliš, kongres rozhodně nebyl pouze o ní. Je pravda, že zahajovací přednáška prof. Lana se věnovala molekule p53, ovšem důvod byl prostý a logický: prof. Lane, jenž patří mezi velké osobnosti na poli výzkumu buněk nádorového bujení, je jejím objevitelem. U nás se této problematice na špičkové úrovni věnuje prof. Vojtěšek z Brna, který připravil symposium se špičkami v dané oblasti.

Hovořil jste o nových poznatcích z rostlinné biochemie. Znamená její využití v medicíně návrat k přírodě?

Neřekl bych, že jde přímo o návrat k přírodě. Jedná se spíše o hledání látek, které se v přírodě běžně vyskytují, a o jejich možné využití v medicíně a v jiných odvětvích lidské činnosti.

V jakém časovém horizontu se nové poznatky dostanou i do klinické praxe?

Některé jsou využívány již dnes, např. poznatky strukturální biologie využívají některé farmaceutické firmy v oblasti klinického výzkumu. Klinické studie probíhají i v oblasti oxidačního stresu a diabetu, poškození ledvin a dalších témat přednesených na kongresu - léčba nádorů apod. Otázkou melanogeneze se aktivně zabývá pracoviště na naší fakultě již po desetiletí a spolupracuje s řadou předních světových pracovišť. V některých oblastech byly publikovány výsledky, které bylo již možné aplikovat v praxi a vyvozovat z nich další konsekvence, některé klinické studie s novými látkami spatří již brzy světlo světa.

Naproti tomu nelze očekávat, že nové látky např. z rostlinné biochemie budou k dispozici v několika nadcházejících letech. Vývoj léku nebo léčebného postupuje vždy běh na dlouhou trať. Velmi se urychluje diagnostika a klasifikace nádorů pomocí čipů, takže lze předpokládat, že v krátké době bude možno nádor geneticky charakterizovat a případně i popsat rozsah postižené tkáně pomocí molekulárněbiologických technik v průběhu operace či ve velmi krátké době po ní a podle toho volit operační postup a cílenou léčbu. Je možné předpokládat i transport látek s využitím nanonosičů na místa uvnitř buněk.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Český startup Carebot získal certifikaci

10. 4. 2024

V Evropě sílí trend využití umělé inteligence při čtení snímků ze zobrazovacích metod. Mezi prvními se ho chápe i česká společnost Carebot. Během…