Pro dermatovenerologii je vzorem německý model

Obě akce, v jejichž čele jako předseda stál prof. MUDr. Petr Arenberger, DrSc., MBA (předseda České dermatovenerologické společnosti ČLS JEP), organizačně zabezpečují výbory české a slovenské odborné společnosti – ČDS a SDS. Dějištěm mezinárodního dermatovenerologického svátku se stal Hotel THERMAL v Karlových Varech. Z aktuálního vydání odborného týdeníku Medical Tribune.

Téměř 1 800 účastníků ze 74 zemí světa absolvovalo skutečně bohatý program odborný i společenský. Česko‑slovenský kongres se uskutečnil ve Velkém a Malém kinosále, vystřídalo se na něm přes 60 řečníků v 10 odborných sekcích a 12 satelitních symposiích, skladbu doplnily postery českých a slovenských autorů. Idea uspořádat v České republice 8. jarní symposium EADV vzešla už v roce 2007, kdy se podala u mezinárodní organizace přihláška, provedla prezentace Karlových Varů a Čechy zvítězily nad protikandidující Veronou. Následovala čtyřletá intenzivní práce, díky níž se podařilo sestavit atraktivní program složený z plenárních přednášek a dalšího programu, probíhajícího paralelně v osmi sálech, satelitních symposií a workshopů. Součástí akcí byly i diskuse nad kontroverzními tématy v dermatologii, prezentace novinek v oblasti estetické dermatologie a laserové medicíny či přímý přenos z operačního sálu karlovarské nemocnice, při kterém kolegové z Dermatovenerologické kliniky FN KV operovali maligní melanom se sentinelovou uzlinou. Z mnoha zajímavých přednášek, jež na kongresu zazněly, upoutalo sdělení prof. de Gruijla z Leidenu, který hovořil o změnách klimatu a jeho vlivu na kůži. Prof. Grantzow z Mnichova přednášel o dětských hemangiomech z pohledu, kdy vyčkávat a kdy léčebně zasahovat. Prof. Luger z Münsteru se zaměřil na neurozánět ve vztahu ke kožním chorobám. V sekci „Co je nového“ se diskutovalo o mikrobiálních kožních nemocech, prof. Czarnecka‑Operacz z Poznaně například hovořila o tom, co je nového v imunoterapii zaměřené specificky vůči konkrétním alergenům. Je třeba pochválit i české a slovenské kolegy, kteří přednesli své příspěvky, byť někteří další si zatím na anglickou prezentaci netroufli. V dermatovenerologii se paralelně s rozvojem hlavního oboru velmi dynamicky rozvíjí i estetická dermatologie. Jde o podobor, jejž je třeba respektovat a zároveň dávat pečlivý pozor, aby dermatovenerologie nedopadla jako v USA, kde je synonymem pro botox a výplně. V našem regionu je třeba následovat rakouský a německý model, kde základem zůstává dostatečně dimenzovaná samostatná ambulantní a lůžková dermatovenerologie včetně diagnostiky, farmakoterapie a korektivní a nádorové operativy. Dnes však už nestačí vyléčit kožní nemoc, je třeba navrátit kůži původní vzhled. K tomu patří moderní technologie – lasery, výplně nebo botulotoxin. Problému věnoval prezident kongresu svou plenární přednášku na téma „Život s kožní chorobou“, kde ilustroval, že kožní onemocnění se týká celého organismu i psychiky, protože změna vzhledu jedince často společensky handicapuje. Podtitulem letošního symposia EADV bylo také moto „Caring for skin and well being“, zdůrazňující, že se dermatovenerologie jako obor zabývá nejen léčením kožních nemocí, ale rovněž kvalitou života pacientů. Farmakoterapie je nadále integrální součástí dermatovenerologie a oba kongresy rychlý vývoj této disciplíny potvrdily. Základem zůstává zevní léčba, která má výhodu v tom, že tolik nezatěžuje organismus pacienta, na druhé straně léčbu středně těžkých a těžkých stadií kožních chorob, například psoriázy, si už dnes bez léků, jako je methotrexat, cyklosporin, retinoidy, moderní biologická léčba či imunoterapie nelze představit. Na obou kongresech zazněly i přednášky ukazující, že antipsoriatická biologika velmi úspěšně léčí nejen kožní a kloubní projevy onemocnění, ale dovedou snadno vyřešit i letité, úporné a handicapující až invalidizující trable nemocných s nehtovými deformacemi, pustulózní formou psoriázy na dlaních a chodidlech, ale mohou i prodloužit život při snižování cytokinové zátěže kardiovaskulárního systému. Moderní biologika jako ipilimumab se pak v rámci specifického léčebného programu s úspěchem uplatňují také u maligního metastazujícího melanomu, kde významně prodlužují přežití. Mění se i forma podání léků, k dispozici jsou předplněná pera, pomocí nichž si pacient snadněji aplikuje lék. Na kongresu bylo velkým odborným, ale i kulturním zážitkem vystoupení profesorů Argenziana z Itálie a jeho rakouské kolegyně prof. Zalaudek, kteří prezentovali své zkušenosti s dermatoskopií. Jedná se o metodu velmi dobře etablovanou i v České republice. Využívá se v diagnostice maligního melanomu a umožňuje jeho zachycení v časných stadiích. Díky dermatoskopii se podstatně zvýšila kvalita vyšetření kožních pigmentových znamének. Ve spojení s digitalizací lze průběžně v čase sledovat vývoj těchto kožních afekcí a rozhodovat o dalším postupu. Při hodnocení dermatoskopických obrazů se ovšem nelze stoprocentně spoléhat na výsledky digitální analýzy. Afekce je třeba hodnotit vzhledem ke klinickému obrazu, fototypu pacienta, stavu a struktuře ostatních znamének. Z klinických sledování, prezentovaných na obou kongresech vyplývá, že zkušený dermatolog může zabránit často zbytečné klasické chirurgické excizi seborrhoických veruk či jiných útvarů, jež digitální dermatoskop vyhodnotí chybně jako maligní melanom. Pro účastníky karlovarských kongresů i jejich doprovod byl rovněž připraven zajímavý společenský program (návštěva sklárny Moser, Mariánských Lázní, Plzeňského pivovaru, kurs golfu). Takováto setkání jsou přínosná nejen pro načerpání nových zkušeností v odborné oblasti, ale i k prohloubení dobrých vztahů mezi českými a slovenskými dermatovenerology a jejich kolegy z Evropy i ze světa.

Zdroj: Medical Tribune