Proč je u žen větší riziko GIT onemocnění než u mužů

Evropská gastroenterologická federace (UEGF) vydala informaci o znepokojujících statistikách, z nichž vyplynuly významné signály o zvýšeném riziku mnoha gastrointestinálních (GIT) onemocnění u žen. Nad příčinami, proč jsou tato onemocnění u žen častější, se zamýšlí profesorka Nurdan Tözϋnová z Acibadem University School of Medicine, která na základě těchto varovných údajů apeluje jménem UEGF, aby byla zlepšena edukace mladých žen, zvýšena dostupnost zdravotní péče i povědomí o screeningu a prevenci těchto onemocnění.

„Zdraví žen, hodnocené z gastrointestinálního hlediska, by mělo být jednou z priorit péče o ženy,“ upozorňuje prof. Tözϋnová a dodává: „Ženy jsou náchylnější k rozvoji určitých onemocnění zažívacího traktu, která se u nich mohou projevit mnohem výrazněji než u mužů. Je rovněž velice znepokojující, že více než 60 % pacientů s gastroenterologickými obtížemi představují právě ženy. „Existují důkazy o tom, že ženy častěji než muži trpí řadou onemocnění – například cholelithiázou, syndromem dráždivého tračníku, dyspepsií, celiakií, chronickou obstipací či autoimunitními jaterními chorobami. U mužů je naopak větší riziko vzniku análních píštělí, karcinomu jater a primární sklerotizující cholangitidy. Důvody rozdílného výskytu těchto onemocnění mezi oběma pohlavími dosud nejsou zcela jasné.

Odborníci se domnívají, že k rozdílnému výskytu GIT onemocnění mezi oběma pohlavími může přispívat účinek pohlavních hormonů, genetické faktory, ale i sociální podmínky a životní styl. „Ženy žijí v průměru o šest až osm let déle než muži,“ podotýká prof. Tözϋnová a dodává: „V některých částech světa však početné zdravotní a sociální faktory způsobují nižší kvalitu života u žen, nerovný přístup k informacím, ke zdravotní péči a základním zdravotnickým službám, což u nich zvyšuje riziko vzniku těchto chorob.“

Fyziologické rozdíly mezi muži a ženami

Mezi muži a ženami bylo popsáno mnoho rozdílů v gastrointestinálním traktu, které by částečně mohly vysvětlit rozdíly v riziku vzniku chorob zažívacího ústrojí. Ženy silněji vnímají hořkou a sladkou chuť a zdá se, že mají citlivější střevní sliznici, což je činí vnímavějšími k různým iritantům či k jakékoli jiné stimulaci střeva. U žen se žaludek vyprazdňuje déle než u mužů, což by u nich částečně mohlo objasnit častější výskyt dyspepsie (ženy podle těchto statistik častěji trpí nauseou, nadýmáním, pocity plnosti a abdominálním dyskomfortem). Rovněž průchod střevního obsahu je u žen pomalejší, proto mají výraznější tendenci k obstipaci. Bylo také zjištěno, že ženy mají nižší tonus análního sfinkteru, což může vést ke vzniku inkontinence stolice. Podle prof. Tözϋnové se mezi oběma pohlavími vyskytuje i řada rozdílů ve výskytu chorob hepatobiliárního systému. Některé se vyskytují pouze u žen (například v souvislosti s těhotenstvím), jiné choroby se u žen vyskytují s vyšší frekvencí než u mužů. Mezi taková onemocnění patří například primární biliární cirhóza a autoimunitní hepatitida. Ženy jsou rovněž náchylnější k toxickému poškození jater alkoholem. Riziko vzniku jaterní cirhózy je u nich významné již při denním příjmu alkoholu nad 20 g (oproti tomu obdobné riziko je u mužů při konzumaci alkoholu v dávce 40 až 60 g/den). Při hodnocení výskytu karcinomu tlustého střeva lze obecně konstatovat, že u žen je naopak riziko jeho vzniku nižší. Výjimku tvoří věková skupina žen mladších 55 let, pro kterou platí opak. Zajímavý je vliv podávání hormonů, jejichž užívání ženy zřejmě chrání před výskytem kolorektálního karcinomu. Perorální kontraceptiva u premenopauzálních žen snižují riziko vzniku tohoto karcinomu o cca 20 %, užívání postmenopauzálních hormonů snižuje riziko u starších žen dokonce o 40 procent. Prof. Tözϋnová však zdůrazňuje, že ženy bohužel podstupují screeningová vyšetření k včasnému záchytu karcinomu tlustého střeva mnohem méně často, na rozdíl od mužů. Tato vyšetření u žen velmi zaostávají za screeningy, které se týkají onemocnění děložního čípku či prsu. Proto je důležité, aby ženy od 50 let věku dodržovaly doporučené postupy i v oblasti gastroenterologie a pravidelně docházely na screeningová vyšetření určená pro záchyt kolorektálního karcinomu, přičemž v rodinách, kde se toto onemocnění vyskytuje, je doporučeno pravidelné screeningové vyšetření již v mladším věku.

Větší postižení žen i při epidemii EHEC

Zajímavá fakta vyplynula i z analýzy nedávného hromadného výskytu průjmových onemocnění, způsobených enterohemorrhagickým typem Escherichia coli (EHEC), z nichž některá probíhala pod klinickým obrazem hemolyticko‑uremického syndromu. Bylo zjištěno, že mezi postiženými pacienty byla v rámci této epidemie výrazná převaha žen. Tento trend byl pozorován v Německu, ale i v jiných evropských státech. Podle informací, publikovaných v New England Journal of Medicine (NEJM), bylo v Německu mezi všemi případy gastroenteritidy a hemolyticko‑uremického syndromu 59 %, resp. 68 % žen. Rovněž ve výskytu úmrtí měly převahu ženy – podíl zemřelých pacientek činil v těchto dvou skupinách 58 %, resp. 78 procent. Proč se tyto rozdíly vyskytly, není dosud zcela jasné. Někteří odborníci však nabízejí velmi jednoduché vysvětlení. Ženy mají obecně lepší stravovací návyky a konzumují více zeleninových salátů, proto pravděpodobnost konzumace kontaminovaných potravin u nich byla vyšší. Prof. Tözϋnová je přesvědčena, že také životní styl a sociální úroveň hrají roli v rozvoji gastrointestinálních chorob u žen. Nevhodné stravovací návyky, nedostatečná fyzická aktivita, konzumace alkoholu nebo kouření, nadváha či obezita u žen nad 40 let – to všechno jsou rizikové faktory, které mohou přispívat ke gastrointestinálním a hepatobiliárním onemocněním. Proto jménem federace UEGF apeluje na zavedení opatření, která budou zaměřena již na dívky v adolescentním věku a budou zahrnovat zejména edukaci o rizicích těchto chorob, šíření informací o zdravých stravovacích návycích, o negativním vlivu alkoholu i tabáku a o významu fyzické aktivity. Rovněž doporučuje aktivně a systematicky zvyšovat povědomí mladých žen o nutnosti provádění screeningových vyšetření a o prevenci gastrointestinálních chorob.

Zdroj: Medical Tribune