Přeskočit na obsah

Prof. Babjuk: Pro bezpečné odkládání péče bychom potřebovali vodítko

Koronarovirová pandemie zásadním způsobem ovlivňuje poskytování zdravotní péče napříč všemi obory, urologii nevyjímaje. Při určité míře zjednodušení lze říci, že pacienti jsou ohroženi samotným virem, ale i dopady na kvalitu a rychlost poskytování péče u jiných onemocnění, než je COVID-19. Nepříznivý průběh lze přitom očekávat u potenciálně letálních onemocnění, v urologii se to týká hlavně oblasti onkourologie.

Česká republika dokázala přijít po krátkém váhání s razantními opatřeními, která vedla, v kombinaci s až překvapivou solidaritou obyvatelstva, k relativně malému nárůstu počtu případů pozitivních na SARS-CoV-2. V době, kdy píši tyto řádky (na Velký pátek), se zdá, že ty nejhorší scénáře se v ČR neodehrají. Navíc se plně ukázaly výhody centrálně řízeného systému s páteřními nemocnicemi a stále ještě relativně dobrá kondice našeho zdravotnictví, takže v tuto chvíli ještě máme rezervy - alespoň dle toho, co mohu posoudit.

Horší je situace v poskytování ostatní zdravotní péče. Veškerou pozornost jsme zaměřili na boj se SARS-CoV-2, ale koordinaci jiné péče jsme prozatím ponechali stranou, což není úplně dobře. Negativně se zde navíc projevuje vliv médií, která mají tendenci stav virové pandemie spíše dramatizovat. Může proto docházet a skutečně někdy i dochází k oddalování léčebné péče v situacích, kdy například nádorové onemocnění ve skutečnosti představuje pro nemocného riziko vyšší, než je riziko potenciální virové nákazy.

Jednou z možností usnadňující práci konkrétním lékařům a oddělením by mohl být materiál přinášející vodítko, jak organizovat péči v období pandemie, a tím snižovat nepříznivé dopady omezených kapacit. Materiál by umožnil „triage“ pacientů tím, že bude stratifikovat onemocnění dle jejich rozsahu, prognostického typu a fáze léčby. Reakce pak může spočívat v oddálení aktivní léčby, v jejím zjednodušení, v náhradě jiným postupem, či dokonce v jejím zrušení. Léčba je definována jako urgentní („emergency“ - například nádory s život ohrožujícím krvácením), odložitelná o 6 týdnů („high priority“), o 3 měsíce („intermediate priority“) a o 6 měsíců („low priority“).

To vše připraví lékařům určité vodítko, jak postupovat, pochopitelně v závislosti na stádiu pandemie a konkrétní lokální situaci. Takový text by byl důležitý pro fázi vrcholící pandemie, kdy potřebujeme péči redukovat a zachovat její velkou část pro léčbu virového onemocnění, ale i pro fázi odeznívající pandemie, kdy bude systém přetížen nahromaděnou a odloženou péčí.

Podobný materiál již byl pro náš obor připraven Evropskou urologickou společností a stejná situace asi bude i v jiných oborech. Myslím, že by stálo za úvahu jej akceptovat nebo adaptovat na poměry v ČR.

Na závěr mi dovolte ještě jednu poznámku. Pandemie sice u nás zatím probíhá relativně příznivým způsobem, ale přesto vidíme, a bohužel asi i uvidíme její tragické dopady na některé zdravotníky a jejich rodiny. Chtěl bych vyjádřit svůj obdiv těm, kteří s koronavirem skutečně přišli do kontaktu, a těm, kteří pracují na COVID příjmech a odděleních. Neměli bychom na ně zapomenout ani v budoucnu.

 

MUDr. Marek Babjuk, CSc.

 

Čtěte další názory v anketě.

 

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Máme se bát chřipky?

29. 11. 2021

Máme se bát chřipky? Pod tímto názvem se 22. listopadu 2021 konal seminář organizovaný Medical Tribune v pražském ILF. Tématy byly onemocnění…