Přeskočit na obsah

Prof. Češka: Nepřímé zdravotní dopady koronaviru možná převýší přímou morbiditu

Musím přiznat, že jsem koronavirovou epidemii na počátku trochu nerozvážně podceňoval. Dnes mám snad již (po krátkém období opravdu velkých obav) trochu reálný názor. A snad i více informací. Z běžného života, z odborného tisku a konečně i z oficiálních údajů.

Na položenou otázku je jednoznačná odpověď. Samozřejmě ano. A nejde jen o obavu, je to pravděpodobnost hraničící s jistotou. Bohužel přicházejí z některých zemí, výrazně postižených COVID-19, zprávy, že počet hospitalizací pro akutní koronární syndrom se snížil až o 80 procent. Přitom země je v „celonárodním stresu“. A my víme, že už jen při stresu z fotbalového mistrovství světa dochází k nárůstu infarktů. Pacient prostě nejde ani s bolestí na hrudi do nemocnice. Někteří zemřou doma, někteří svůj infarkt přežijí, s následnými komplikacemi.

Tak zle snad u nás zatím není. Alespoň pokud jde o hospitalizace. I když i zde pracují oslabené a přeskupené týmy na odděleních pracujících v atypickém režimu (observace, izolace…). Důvodů ke zhoršení výsledků léčby chronické je ale dost. Zkratkovitě.

  • Pacient nepřijde na plánovanou kontrolu
    • Obává se infekce
    • Ambulance je zavřená
    • Nejsou laboratorní výsledky
    • Dostane jen elektronický recept formou SMS (bez vyšetření! – když jsem psal tenhle vykřičník, udělal jsem překlep a objevil se mi jiný znak, §, tak nevím, jestli to není varování)
    • I komplement pracuje v nouzovém režimu
    • Lékařské kapacity jsou obecně omezené a nasměrování je přeci jen více směrem k řešení průběhu i důsledků pandemie. A také shánění ochranných pomůcek…

Zejména u chronických onemocnění platí, že pokud nemá nemocný obtíže, kontrolu (někdy vitální) odsune. Platí to pro hypertenzi, diabetes, dyslipidémii, ale také pro osteoporózu a další. Pandemická krize může někdy u nemocného nastartovat dlouhodobější období ignorování potřebných kontrol.

Navíc se začínají objevovat zaručené zprávy typu: Vysazujte statiny! Odborné doporučení přitom je nepřerušovat léčbu, naopak, pacienti třeba s familiární hypercholesterolémií mohou být v době akutní virové infekce senzitivnější ke vzniku aterosklerotických lézí v důsledku zánětu cévní stěny! K tomu připočtěme nejistotu rozpoutanou okolo podávání ACE-i a sartanů. Odborné doporučení opět hovoří o nepřerušování léčby a o tom, že není nutno převádět nemocné na jinou terapii. S výjimkou těch, kteří jsou kampaní neurotizováni.

Samozřejmě. Snažíme se všichni, lékaři, sestry i pacienti (většina) „škody“ minimalizovat. Přesto se domnívám, že „nepřímé“ dopady koronavirové pandemie na zdravotní stav populace možná převýší přímé důsledky spojené s virovou morbiditou a mortalitou. A to úplně opomíjím škody ekonomické. Nejsem si jist, jestli některé ambulance neukončí svoji činnost prostě proto, že ekonomický propad nezvládnou. A 70letý kolega se nechá raději na dva dny někde zaměstnat, než se nervovat ve vlastním zařízení. Jistě podobný scénář platí i pro nemocnice. Chci věřit, že se ale společnost podívá na zdravotnictví ještě stále prizmatem pandemie a nedovolí, aby náš zdravotní systém „klekl“. A my se vrátíme ke standardní péči o všechny naše nemocné.

 

 

prof. MUDr. Richard Češka, CSc, předseda České internistické společnosti ČLS JEP

 

 

Čtěte další názory v anketě.

 

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Máme se bát chřipky?

29. 11. 2021

Máme se bát chřipky? Pod tímto názvem se 22. listopadu 2021 konal seminář organizovaný Medical Tribune v pražském ILF. Tématy byly onemocnění…