Přeskočit na obsah

Prof. Chlíbek: AstraZeneca je účinná proti závažnému průběhu na 100 procent

Vakcína proti COVID-19 společnosti AstraZeneca je stoprocentně účinná proti závažnému průběhu onemocnění COVID-19 a úmrtí v důsledku této infekce. Podle recentních dat by měl být odstup mezi první a druhou dávkou tři měsíce, přesněji 12 a více týdnů, což má velký dopad na efektivitu vakcinačního programu. Tak by se dalo shrnout hlavní sdělení prof. MUDr. Romana Chlíbka, Ph.D., předsedy České vakcinologické společnosti ČLS JEP z Univerzity obrany, na tiskové konferenci ministerstva zdravotnictví, jejímž jediným tématem bylo právě postavení adenovirové vakcíny AstraZeneca ve vakcinační strategii. Data, která zde prezentoval, ukazují, že na populační úrovni je tato očkovací látka mimořádně silnou zbraní. Nejprve připomněl, že vakcína je schválená pro všechny dospělé jedince ve věku 18 a více let – tedy i pro seniory. „Evropská léková agentura nestanovila žádnou horní věkovou hranici, tzn. že bude-li vakcína aplikována v jakémkoli věku, je to v plně v souladu s tím, jak byla schválena v celé Evropské unii včetně České republiky.“

Velkou výhodou vakcíny je, že ve srovnání se schválenými mRNA vakcínami je relativně nenáročná z hlediska dodržování chladového řetězce. „Použití této vakcíny v běžných ordinacích je daleko komfortnější z pohledu skladovacích a logistických podmínek.“ Jako jediná ze zatím dostupných očkovacích látek se skladuje po celou dobu při teplotě 2 až 8 °C. Každá jednotlivá lahvička obsahuje očkovací látku pro deset osob. „Lahvičku je přitom možné i po otevření skladovat až dva dny v běžné chladničce. To je určitě dobrá zpráva, že nemusíme v daný den využít všechny dávky pro deset pacientů.“ Načatá lahvička dokonce může být skladována až 6 hodin při pokojové teplotě.“ Dále profesor Chlíbek vysvětlil, v čem spočívá mechanismus vektorové vakcíny. Vektor, v případě této vakcíny speciální adenovirus, je nositelem příslušného genu kódujícího povrchový spike protein koronaviru, přičemž následně dochází k produkci daného glykoproteinu indukujícího imunitní odpověď na očkování. „Důležité je, že tato vakcína je tzv. nereplikující očkovací látka. To zaručuje, že adenovirus, který obsahuje, se v organismu nemůže množit. Gen pro replikaci tohoto adenoviru byl odstraněn, a místo něj byla vložena genetická informace, která ukazuje, jak se má vytvářet povrchový spike protein – tedy to, co stimuluje imunitní systém.“

Diskuse o nových vakcínách se někdy zužuje na jediný údaj – jak je látka účinná v procentech. Tato čísle je ale podle prof. Chlíbka nutné vidět v kontextu. „Jsme srozuměni s tím, že běžně používané vakcíny např. proti chřipce nebo pneumokoku nemají 90% nebo 100% účinnost, a to zvláště u seniorů. Účinnost vakcíny proti chřipce se pohybuje mezi 45 a 73 %, přesto má tato vakcinace obrovský význam. Podobně nepočítáme se stoprocentní ochranou u očkovacích látek, které lidé běžně dostávají před cestou do zahraničí. Účinnost očkování proti břišnímu tyfu je 72 %, přesto se cestovatelům do exotických destinací jednoznačně doporučuje.“

Jak profesor Chlíbek zdůraznil, vakcína AstraZeneca ve všech věkových skupinách, tedy včetně seniorů se 100% účinností zabraňuje závažnému průběhu onemocnění COVID-19, hospitalizaci z důvodu COVID-19 a také úmrtím v důsledku COVID-19 – a interval mezi dávkami by měl být tři měsíce.

Tato data pochází ze metaanalýzy čtyř studií publikované v časopise Lancet 19. února. Vstoupilo do ní více než 17 000 dobrovolníků, z nichž polovina byla očkována proti COVID-19 a druhá polovina nikoli. Po 14 dnech od aplikace druhé dávky bylo v očkované skupině dokumentováno 84 případů COVID-19, ani u jednoho nemocného nebyla přitom nutná hospitalizace. V kontrolní skupině se vyskytlo onemocnění COVID-19 u 248 probandů, z nichž 15 muselo být hospitalizováno. Z této práce vyplývá, že pokud se druhá dávka aplikuje s odstupem tří měsíců, respektive 12 a více týdnů, dosahujeme účinnosti 81 procent. Při odstupu mezi dávkami šest týdnů a méně je přitom účinnost pouze 55 procent,“ upozornil prof. Chlíbek. Tříměsíční rozestup mezi dávkami přitom neznamená, že by očkovaný jedinec v prvních 90 dnech nebyl dostatečně chráněn – účinnost po první dávce je v tomto případě 78 procent.

Účinnostní data kopíruje hodnocení koncentrace protilátek. Již po čtrnácti dnech od první dávky byla podle prof. Chlíbka tvorba protilátek srovnatelná s hodnotami po prodělaném onemocnění. I zde byl patrný benefit z oddálení druhé dávky. „Při aplikaci druhé dávky s odstupem tří měsíců byla zaznamenána dvakrát vyšší produkce protilátek, a to bez ohledu na věk. Z hlediska dlouhodobé ochrany je důležité, že očkování spouští i buněčnou odpověď a stimulaci imunity.“

Vzhledem k současné situaci je podstatné i to, že u vakcíny u AstraZeneca jsou k dispozici data o její účinnosti proti britské mutaci B.1.1.7. Ta je 75 procent, není tedy zásadně nižší než účinnost proti ostatním liniím viru, které zde cirkulovaly před touto mutací. Další mutace se budou intenzivně sledovat.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Máme se bát chřipky?

29. 11. 2021

Máme se bát chřipky? Pod tímto názvem se 22. listopadu 2021 konal seminář organizovaný Medical Tribune v pražském ILF. Tématy byly onemocnění…