Prognóza lymfomu pokročila nejvíc ze všech nádorových onemocnění

Každoročně je tak diagnostikováno kolem 1 800 nových pacientů. V naší zemi v současnosti žije odhadem více než 11 000 obyvatel, kterým byl v minulosti lymfom diagnostikován.

Lymfom je společný název pro více než devadesát souvisejících nádorových onemocnění vznikajících v buňkách imunitního systému, která se liší svým průběhem, prognózou i léčbou. „Jde o nejčastější nádorové onemocnění krvetvorby. Pro lymfomy je charakteristické postižení mízních uzlin, které jsou často zvětšené, ale nebolestivé. Nemocný nemusí mít v úvodu žádné příznaky a onemocnění se ukáže například při jiném vyšetření. Celkové příznaky se nejčastěji projevují únavou, hubnutím, pocením, horečkou bez infekční příčiny. Lymfomy se také mohou prezentovat třeba bolestí břicha, zhoršeným dechem nebo kašlem,“ vysvětlil MUDr. David Belada, Ph.D., ze IV. interní hematologické kliniky FN Hradec Králové s tím, že zatímco jedna skupina lymfomů (Hodgkinův lymfom) se většinou týká mladší populace kolem 20.– 30. roku věku, druhá skupina, tvořící nehodgkinské lymfomy (NHL), častěji postihuje spíše starší pacienty. Ročně je v ČR nově diagnostikováno 250–300 pacientů s Hodgkinovým lymfomem a 1 500 s NHL. Úspěchem současné medicíny je, že velká část nemocných s pomalu rostoucími, indolentními lymfomy dnes přežívá více než deset let, a nemalá část nemocných s agresivními lymfomy je dokonce zcela vyléčitelná.

Incidence lymfomu ale setrvale mírně vzrůstá. „Úplně nevíme, proč tomu tak je. Svůj podíl má jistě lepší diagnostika, než byla například v 70. a 80. letech minulého století, a svoji roli zde určitě hraje životní prostředí a životní styl. Nedokážeme ale říci, co je klíčovým faktorem a proč incidence ročně až o čtyři procenta narůstá,“ říká MUDr. Belada. Ač se toto číslo může v meziročním nárůstu jevit jako nízké, z hlediska dlouhodobějšího jde již o nárůst znatelnější, což ukazuje i fakt, že od roku 1989 se incidence nádorových onemocnění u nás zdvojnásobila.

Co se týče diagnostiky a léčby, jsme na tom v porovnání s vyspělou Evropou srovnatelně. Jak pro pacienty, tak pro lékaře v ČR je ale důležité, aby zde existovaly národní standardy diagnostiky a léčby lymfomů, což je i jedním z bodů, kterými se v současné době zabývá Kooperativní lymfomová skupina (profesní uskupení odborníků zabývajících se diagnostikou, léčbou a výzkumem lymfomů). „Cílem skupiny je zajistit koordinovanou a kvalitní péči o nemocné s lymfomy v celé České republice. Podle klasifikace WHO máme již více než 40 různých typů lymfomů, jde tedy o velice rozmanité onemocnění s různou prognózou a léčebnými možnosti. S nástupem jednak nových molekul, jednak nových postupů by bylo nemožné, aby každé centrum léčilo jinak, a proto je třeba komunikovat a vytvářet jednotné léčebné postupy. Součástí naší práce je nejen tvorba národních standardů diagnostiky a léčby lymfomů a koordinace léčby v rámci klinických studií, ale i tvorba vlastních moderních léčebných postupů,“ popsal činnost skupiny doc. MUDr. Pavel Klener, Ph.D., z Ústavu patologické fyziologie a I. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. V rámci své činnosti tato skupina založila již v roce 1999 registr pacientů s lymfomem, který dnes patří mezi nejstarší registry na světě a díky jehož datům mohou lékaři například sledovat, jak se v čase mění účinnost léčby.

Projekt Naděje pro ostatní a Medikomiks

Kooperativní lymfomová skupina se podílela i na vzniku unikátního projektu s názvem Naděje pro ostatní nemocné s lymfomy, který vznikl na IV. interní hematologické klinice FN Hradec Králové, kde začali od roku 2016 na základě spolupráce s pacienty vystavovat před ambulancí příběhy vyléčených. Letos 30 příběhů pacientů úspěšně bojujících s lymfomy vyšlo knižně pod názvem Naděje pro ostatní. Projekt přibližuje životní osudy nemocných, kteří byli úspěšně léčeni a byli ochotni předat svoje zkušenosti dalším nemocným, a povzbudit je tak v nelehkém boji s tímto nádorovým onemocněním. „Pevně doufám, že kniha bude psychickou podporou pro velké množství nemocných, u kterých byl, je nebo bude lymfom diagnostikován. Musím přiznat, že až při čtení příběhů jsem si uvědomil, že samotná léčba v nemocnici je jen malým střípkem v často velmi složité a mnohdy dojemné mozaice lidských osudů a příběhů,“ dodal autor knihy MUDr. David Belada. „S radostí sleduji, jak se nemocní a jejich příbuzní seznamují s pacientskými příběhy na naší stálé výstavě před ambulancí, mnozí si pak tištěnou verzi příběhů berou s sebou domů,“ popisuje Monika Havrdová, edukační sestra ze IV. interní hematologické kliniky FN Hradec Králové.

Tento projekt je cenným pomocníkem zejména pro pacienty, kteří přijdou na odborné pracoviště úplně poprvé. „Po sdělení diagnózy zhoubného nádoru je v šoku každý a život se mu obrátí o 180 stupňů. V momentě, kdy máme k dispozici nějakou pomoc, ať formou těchto příběhů, nebo pomoc organizace Lymfom Help, pacient netápe a dokáže se zorientovat. Pokud tato knížka vlije do těla trochu optimismu a naděje, že boj s nemocí může být úspěšný, tak má určitě velký smysl,“ je přesvědčen MUDr. Belada.

Dalším edukačním prezentovaným projektem je i nový díl úspěšné řady komiksů Medikomiks s názvem Diagnóza lymfom – tyto Medikomiksy pro dospělé vznikají ve spolupráci s českými pacienty a českými lékaři, a dále edukační multimediální portál pro lékaře i pacienty www.mojemedicina.cz, kde se každý může v problematice lymfomů přehledně zorientovat. Na tomto portálu jsou vystaveny i Medikomiksy, tištěnou verzi komiksu bude pro pacienty zdarma distribuovat již zmíněná pacientská organizace Lymfom Help, pomáhající pacientům s tímto onemocněním již 14 let. „Pacienti mohou čerpat informace z našeho webu či informačních příruček, které vydáváme. Nabízíme jim také edukační setkání, kursy jógy nebo rekondiční víkendy s lidmi se stejným onemocněním. Velmi důležitou oblastí, ve které se stále více v poslední době angažujeme, je také důsledné naplňování práv pacientů a zajištění přístupu nemocných k moderní, efektivní léčbě,“ vyjmenovala aktivity spolku Ing. Kateřina Klásková s tím, že tento spolek je napojen na všechny velké nemocnice a centra.

Zhoubné dnes neznamená smrtelné

Jak upozornil doc. Klener, povědomí veřejnosti o lymfomech je i přes existující edukační aktivity extrémně nízké. Jak říká, zatímco leukémii zná téměř každý, slovo lymfom často nedokáží pacienti ani vyslovit. Zákeřnost onemocnění spočívá v tom, že nebolí, takže mu zpočátku není věnována pozornost. „Když se nemocný dostane na hematologii, zajímají ho jen dvě věci: zda je onemocnění zhoubné a jakou má šancí na vyléčení. Jakmile vyslovíte, že onemocnění je zhoubné, u většiny nemocných je okamžitá reakce, že zemřou. Avšak prognóza lymfomu se za posledních čtyřicet let zlepšila možná nejvíce ze všech nádorových onemocnění,“ zdůraznil doc. Klener. Jak vysvětlil, jsou typy lymfomů, které ještě před čtyřiceti lety byly v 90 procentech smrtné a dnes je v 95 procentech léčíme, příkladem je Hodgkinův lymfom. Platí to ale i o NHL, z nichž většina je léčitelná a řada z nich vyléčitelná. Pacient tedy absolvuje léčbu a nemoc se mu již nikdy nevrátí, jeho prognóza je úplně stejná jako u zbylé populace. To se týká nejčastějšího typu lymfomu – difuzního velkobuněčného B lymfomu, který představuje asi třetinu všech lymfomů. Zde dokážeme zcela vyléčit nadpoloviční počet nemocných, samozřejmě v závislosti na rozsahu onemocnění a dalších prognostických ukazatelích.

Stran léčby došlo v posledních letech k překotnému vývoji. Od chemoterapie ve 40. a 50. letech minulého století a zlaté éry chemoterapie v 60.–80. letech přes biologickou léčbu monoklonálními protilátkami, které umožnily imunitnímu systému rozpoznávat lymfomové buňky a ničit je, což významně zlepšilo prognózu pacientů, až po cílené léky, které mají menší toxicitu, protože míří přímo proti lymfomovým buňkám. „A nakonec je zde největší převrat, kterým je imunoterapie. Imunoterapeutické postupy pomáhají vlastní imunitě pacienta, která je z různých důvodů zablokovaná, pomohou ji reaktivovat a imunitní systém pak následně sám nemoc likviduje. Kombinace těchto přístupů a různé léčebné algoritmy dnes přinášejí u většiny lymfomů naději na dlouhodobý úspěch, u některých lymfomů na trvalé vyléčení,“ shrnul doc. Klener.

Zatím neexistují žádná prokázaná doporučení, díky nimž by bylo možno předejít tomuto onemocnění nebo zabránit jeho remisi. Nejlepší prevencí jsou podle odborníků pravidelné návštěvy u lékaře a preventivní prohlídky. Úplně jednoduchá, levná, základní vyšetření, jako je snímek hrudníku nebo ultrazvuk břicha, mohou pomoci včas odhalit nejen časné stadium lymfomů, ale i jiných nádorových onemocnění. A pro všechna nádorová onemocnění platí, že včasná diagnóza přináší nejlepší naději. Péče o pacienty s lymfomem je v ČR soustředěna do specializovaných centrech intenzivní hematologické péče, kterých v Česku funguje sedm, nebo alternativně do komplexních onkologických center. Ačkoli existují některé léky, které jsou vázány pouze na centra intenzivní hematologické péče, většinu léčivých přípravků a komplexní diagnostické nástroje mají k dispozici všechna zmíněná pracoviště.

Zdroj: MT