Přeskočit na obsah

Proměnlivost koncentrace krevního cukru – častější, než se předpokládá

Pozornost věnovaná této problematice by se mohla uplatnit v prevenci diabetu a jeho komplikací. 

Popis studie k tématu výkyvů glykemie

Abnormální koncentrace cukru v krvi je typickým znakem diabetu. Běžně používané metody kontroly krevního cukru, měření glykemie nalačno a glykovaný hemoglobin (HbA1c), poskytnou řadu důležitých údajů, ovšem neodhalí konkrétní výkyvy glykemie v průběhu dne. Američtí odborníci se v rámci své studie soustředili právě na monitorování těchto výkyvů a na hodnocení výsledků a jejich rozdílů u osob, které konzumovaly stejná jídla. Do studie, která byla publikována v časopise PLOS Biology, zapojili 57 osob s věkovým průměrem 51 let, které neměly diagnostikovaný diabetes. Ke sledování glykemie autoři studie využili metodu kontinuálního monitorování krevního cukru, která zaznamenává hodnoty při pacientově běžném každodenním režimu. Odborníci měřili kromě glykemie také inzulinovou rezistenci. Celkově měli od všech účastníků za 2 až 4 týdny sledování k dispozici více než 500 000 údajů. Na základě získaných hodnot a variability krevního cukru rozdělili sledované osoby do tří kategorií, tzv. glukotypů.

Výsledky sledování

Osoby, jejichž glykemie během sledování výrazně nekolísala, byly zařazeny do kategorie „nízká kolísavost“. Naopak jedinci, u nichž docházelo k častým výkyvům glykemie, spadali do kategorie „výrazná variabilita“. Jednalo se o 25 % účastníků studie. Osoby, které nebylo možné zařadit ani do jedné z těchto skupin, byly označeny za glukotyp se „střední variabilitou“.

Výsledky studie odhalily v mnoha případech glykemie spadající do kategorie prediabetických až diabetických hodnot. Ve skupině s výraznou variabilitou glykemie dosahovalo 15 % osob prediabetických hodnot a 2 % osob hodnot svědčících pro diabetes. Tyto poznatky by mohly sloužit jako základ pro další zkoumání dysregulace a u některých zjištění by se dalo s jistou mírou spekulativnosti hovořit o předstupni prediabetu. Další údaje týkající se například souvislostí s fungováním některých orgánů by mohly být důležitým krokem v cílené prevenci diabetu a identifikaci rizikových osob.

Rozdílné reakce organismu a hledání mechanismů

Autoři studie se ve své práci soustředili také na to, jak osoby různého glykotypu reagovaly na stejná jídla. Pozorovali koncentraci glykemie například po konzumaci kukuřičných lupínků s mlékem či proteinových tyčinek. Z velmi individuálních reakcí bylo patrné, že zdraví jedinci metabolizují stejné jídlo různými způsoby. Konkrétně u kukuřičných lupínků se ovšem potvrdilo, že hladinu krevního cukru výrazně zvedají bez ohledu na glukotyp.

Model, který autoři vyvinuli na základě typizace, by měl být nápomocný při identifikaci mechanismů stojícími za glukózovou dysregulací. Američtí odborníci vytvořili také webový nástroj pro vizualizaci údajů z kontinuálního monitorování krevního cukru a pro jednodušší klasifikaci sledovaných osob do jednotlivých glukotypů, což může být dalším zdrojem relevantních informací.

Závěr

Zjištění amerických odborníků dokládají, že glukózová dysregulace je četnějším jevem, než se předpokládalo, a že se může týkat i osob, které jsou podle běžně využívaných měřítek považovány za normoglykemické. Jejich práce může vnést do problematiky výkyvů glykemie nový pohled a umožnit další poznávání fyziologických příčin této dysregulace.

Zdroj: https://www.medicalnewstoday.com/articles/322614.php

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Máme se bát chřipky?

29. 11. 2021

Máme se bát chřipky? Pod tímto názvem se 22. listopadu 2021 konal seminář organizovaný Medical Tribune v pražském ILF. Tématy byly onemocnění…