Přeskočit na obsah

Protonová a fotonová radioterapie v léčbě nemalobuněčného karcinomu plic

Všeobecně zvýšený zájem o protonovou terapii i nárůst počtu zdravotnických zařízení specializujících se na tento typ léčby vychází mimo jiné z nízké toxicity protonové radioterapie. Článek přibližuje dvě studie srovnávající fotonovou a protonovou terapii v léčbě nemalobuněčného karcinomu plic.

Z rozboru studií zabývajících se fotonovou a protonovou léčbou pacientů s nemalobuněčným karcinomem plic vyplývá, že tyto dva způsoby léčby vykazovaly podobné výsledky a protonová terapie neměla jednoznačnou převahu nad fotonovým zářením s ohledem na omezení radiační pneumonitidy. Tento poznatek může narušovat důvěru v přínosy protonové terapie, je ovšem nutné podotknout, že se jednalo o studie malého rozsahu a že protonová terapie se neustále vyvíjí a zdokonaluje. Výsledky nesvědčí o zásadních nedostatcích protonové terapie jako takové, ale spíš o nedostatcích v designu daných studií.

Radiační pneumonitida po radioterapii

Výsledky randomizované studie bayesovského typu zveřejněné na začátku roku 2018 v časopise Journal of Clinical Oncology by mohly být považovány za zpochybnění úspěšnosti protonové terapie. Daná studie srovnávala radioterapii s modulovanou intenzitou (IMRT) a protonovou terapii s pasivním rozptylem (PSPT) u pacientů s nemalobuněčným karcinomem plic (NSCLC). U hlavního sledovaného cíle (radiační pneumonitida třetího a vyššího stupně či lokální poškození) nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly mezi jednotlivými způsoby radioterapie.

Do studie bylo zapojeno 149 pacientů obou pohlaví s věkovým průměrem 66 let. Většina z nich uvedla v osobní anamnéze kuřáctví, necelých 10 % pacientů byli nekuřáci. Třemi nejčastějšími diagnózami byl adenokarcinom (53 %), dlaždicobuněčný NSCLC (32,2 %) a nespecifikovaný NSCLC (10,7 %). Radioterapie s modulovanou intenzitou byla aplikována u 92 pacientů, protonová terapie s pasivním rozptylem u 57 pacientů. Průměrné dávky záření u jednotlivých typů radioterapie byly následující:

  • IMRT: plíce 16,6 Gy; jícen 23,9 Gy; srdce 10,1 Gy;
  • PSPT: plíce 16,1; jícen 23,6; srdce 5,9.

U 12 pacientů (6 v každé skupině) došlo k rozvoji radiační pneumonitidy třetího stupně. Pozdní radiační pneumonitida byla po roce evidována u 6,5 % pacientů po IMRT a 10,5 % pacientů po PSPT. U dvou pacientů ze skupiny IMRT se jednalo o pátý stupeň radiační pneumonitidy, zatímco mezi pacienty po PSPT nebyl žádný případ klasifikován jako pátý či čtvrtý stupeň. Průměrná doba přežití byla 29,5 měsíců u pacientů postupujících IMRT a 26,1 měsíců u pacientů léčených pomocí PSPT.

Diskuze

Komentáře k této studii rozebírají možné důvody, proč výsledky neprokázaly nižší toxicitu protonové terapie. Onkoložka Feng-Ming Kong z Indiana University School of Medicine v Indianapolisu to připisuje dávkám záření, omezením v počtu a zaměření paprsků souvisejícím s nově zaváděnou protonovou terapií v zařízení, kde PSPT probíhalo, či možným rozdílům v účinku protonové terapie oproti modelovým výpočtům.

Další srovnání radioterapie

V další studii prezentované v časopise Radiotherapy and Oncology se stejný tým autorů soustředil na posouzení stavu plic u pacientů s nemalobuněčným karcinomem plic léčených fotonovou a protonovou radioterapií. K posouzení byla využita pozitronová emisní tomografie s aplikací FDG. Parametry založené na standardizovaných hodnotách vychytávání (SUV) odpovídaly klinickým symptomům radiační pneumonitidy, která se rozvinula během 12 měsíců po terapii. Rozdíly mezi IMRT a PSPT nebyly statisticky významné. Naopak srovnání pacientů s radiační pneumonitidou a bez ní vykazovalo statisticky významné rozdíly a potvrzuje tak vhodnost využití SUV jako ukazatele hodnotícího míru poškození plic.

Závěr

Chystaná studie RTOG 1308 (Radiation Therapy Oncology Group) přinese podle autorů zmíněných dvou studií nové a potřebné poznatky k protonové terapii při léčbě rakoviny plic. Zapojeno by do ní mělo být více než 500 pacientů a srovnávány při ní budou opět dvě metody radioterapie, fotonová a protonová, za současného podávání chemoterapie.

Zdroj: https://www.medpagetoday.com/reading-room/asco/lung-cancer/71478

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Máme se bát chřipky?

29. 11. 2021

Máme se bát chřipky? Pod tímto názvem se 22. listopadu 2021 konal seminář organizovaný Medical Tribune v pražském ILF. Tématy byly onemocnění…