Přeskočit na obsah

Průzkum ukazuje třetinový nárůst depresí a úzkostí

Až třetinový nárůst nových pacientů trpících depresemi a úzkostmi zaznamenala v průběhu pandemie covid-19 většina psychiatrů ve svých ambulancích. Ukazuje to průzkum provedený v období od 10. 5. do 1. 6. 2021 mezi členy Psychiatrické společnosti ČLS JEP, kteří poskytují ambulantní psychiatrickou péči.

U sedmdesáti procent pacientů, kteří již depresemi nebo úzkostmi trpěli, psychiatři zaznamenali zvýšenou potřebu kontaktů. Přibližně třetina lékařů konstatovala zvýšení počtu nemocných, kteří dostatečně nereagovali na podávanou léčbu antidepresivy. Z průzkumu také plyne, že většina lékařů registruje pacienty, kteří se nedostavovali ke kontrolám zdravotního stavu kvůli obavám z nemoci COVID-19.

Příčiny zvýšeného výskytu duševních onemocnění souvisí podle přednosty Psychiatrické kliniky VFN v Praze doc. MUDr. Martin Anderse, PhD., s pandemickou situací. „Situace, v níž se celá společnost nachází kvůli pandemii, klade na lidskou psychiku obrovské nároky – jednak jsou to obavy z nemoci samotné a jejích důsledků, kterými mohla být i ztráta blízkých nebo přátel. Stejně závažné jsou sociálně-ekonomické aspekty, obavy ze ztráty práce, nejistoty příjmu, velmi náročné slaďování pracovního života například se školní docházkou dětí nebo oslabené sociální vazby,“ vyjmenoval doc. Anders.

 

Nárůst depresí a úzkostných poruch vnímá více než 80 procent lékařů

Nárůst pacientů trpících poruchami nálady, tj. depresí, v rozmezí 20 a 30 procent uvedlo v průzkumu 82 procent psychiatrů. S vyšším výskytem úzkostných poruchu, a to nejčastěji s 30 až 40 procenty se ve své praxi setkalo 88 procent lékařů. Kromě toho, že mnozí pacienti kvůli obavám z COVID-19 nedocházeli na návštěvy do psychiatrických ordinací, vnímalo 20 procent lékařů také zvýšený počet pacientů, kteří předčasně přerušili léčbu.

Mezi možnostmi léčby, u nichž psychiatři vnímají omezenou dostupnost, je jednoznačně nejčastěji uváděna psychoterapie. „Nedostupnost psychoterapeutické péče je dlouhodobý dluh našim pacientům, na jehož řešení se snaží odborná společnost ve spolupráci s dalšími odborníky a MZ ČR spolupracovat,“ doplnil prof. Pavel Mohr, předseda Psychiatrické společnosti ČLS JEP.

Pokud jde o farmakoterapii, u úzkostných poruch lékaři vesměs neuváděli farmakologické možnosti léčby, které by v současné době postrádali. U depresivních poruch uváděli především potřebu nových, účinnějších antidepresiv, a především léčiv s rychlým nástupem účinku. Dále pak léky pro dětskou populaci. Mezi novými léky byl nejčastěji zmiňován esketamin, o kterém se již v odborných kruzích debatuje jako o velmi nadějné metodě terapie především rezistentních depresivních poruch.

Na možnost zvýšeného výskytu duševních onemocnění psychiatři upozorňovali již po první a druhé vlně COVID-19. Kromě toho se přibližně u pětiny lidí, kteří onemocnění prodělali, objevují psychické následky, které se mohou objevit s různým odstupem od prodělané nemoci.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Nemocné srdce a vliv psychofarmak

24. 1. 2022

Téměř každý pátý pacient se srdečním onemocněním užívá léky na duševní zdraví. Podle výzkumu zveřejněného v European Journal of Cardiovascular…