Přeskočit na obsah

Psychologická intervence je důležitá ve všech stadiích onkologického onemocnění

Kromě novinek v léčbě jednotlivých typů onkologických onemocnění byla řada přednášek zaměřena i na paliativní péči a nezbytnou psychologickou podporu nejen pacientů, ale i lékařů.

Vedle nových molekul a kombinací léčby byla letos velká pozornost věnována psychologickému efektu léčby, který zůstával po léta v pozadí. „Až dosud se naše pozornost zaměřovala na symptomy. Je ale zřejmé, že je něco třeba dělat i na poli empatie a psychologické intervence,“ řekl prof. Don S. Dizon, MD, FACP, Massachusetts General Hospital (MGH) Cancer Center.

Počet lidí, u nichž je léčba karcinomu úspěšná, se stále zvyšuje. Ale mnoho z těch, kteří toto onemocnění přežili, se obává, že se jim nemoc vrátí, i dlouho poté, co ukončili léčbu. Celých 50 procent všech pacientů, kteří onkologické onemocnění přežijí, a 70 procent mladých pacientek, u nichž byl vyléčen karcinom prsu, totiž trpí značnou obavou z relapsu onemocnění. Tento strach může závažně ovlivnit jejich zdravotní stav, chování, náladu, ale i vztahy, pracovní záležitosti a celkovou kvalitu života. Na ASCO byly prezentovány hned tři nové studie zabývající se touto problematikou – australská, kanadská a švýcarská.

Individuální relaxace zlepšuje kvalitu života

Australská randomizovaná klinická studie fáze II Conquer Fear ukázala, že psychologická intervence snižuje obavy z návratu onemocnění nejen bezprostředně po terapii, ale i tři a šest měsíců poté. Celková úzkost, tíseň, a dokonce i kvalita života se podle výsledků studie u skupiny pacientů s psychologickou intervencí výrazně zlepšily. Většinu účastníků studie tvořily mladé ženy s karcinomem prsu, ale účastnili se jí i pacienti s kolorektálním karcinomem nebo melanomem, kteří trpěli značnou obavou z návratu onemocnění.

Pacientům v kontrolní skupině byla školeným terapeutem pětkrát v průběhu deseti týdnů poskytnuta šedesátiminutová individuální relaxační terapie, která zahrnovala i svalovou relaxaci, meditaci a rychlé relaxační techniky. Obě skupiny dostaly instrukce, jak relaxovat doma. „Všechny nové způsoby léčby zvyšují naději na vyléčení, ale s tím narůstá i strach z toho, že se nemoc může kdykoli vrátit. Jde o první studii, která prokázala přínos něčeho tak jednoduchého, jako je psychologická intervence a relaxační techniky. V této studii poskytovali intervenci zkušení psychoonkologové. Je přitom možné, že by tuto terapii po potřebném zaškolení mohli provádět i psychologové nebo další profesionálové, kteří mají základní trénink v kognitivní terapii,“ uvedla dr. Jane Beith, University of Sydney, Austrálie.

Podobné výsledky přinesla i další studie CALM – Zvládání karcinomu a smysluplný život, která se zabývala psychologickou intervencí u pacientů s metastatickým a pokročilým karcinomem. Ten totiž znamená enormní tíži, která může být pro mnohé velmi těžko zvladatelná. Přesto se mnoha pacientům a jejich rodinám stále nedostává systematické podpory a pomoci, jak zvládat prakticky a emočně náročné podmínky onemocnění. „Diagnóza pokročilého karcinomu doléhá na pacienta a jeho rodinu velmi těžce. Právě tato studie ukazuje nový přístup, který může ulevit. Naší povinností jako onkologů není jen léčit fyzické symptomy našich pacientů, ale stejně důležité je poskytnout jim podporu ke zvládání nemoci a plánování budoucnosti,“ zdůraznil prof. Dizon.

Výsledky této randomizované klinické studie na 305 pacientech ukázaly, že i rychlá psychologická intervence může pomoci. Během tří měsíců došlo k redukci depresivních symptomů u 52 procent pacientů, kterým se dostalo rychlé psychologické intervence, oproti 33 procentům pacientů s běžnou péčí. Pacientům s intervencí se také zlepšila kvalita života v dalších třech a šesti měsících a byli lépe připraveni na konečnou fázi života.

Online pomoc

„Řekne‑li lékař slovo karcinom, často to s sebou přinese vlnu emocí, strachu a nejistoty. Onkologická péče ale musí jít ruku v ruce s psychologickou podporou. Novou excelentní metodou, jak toho dosáhnout u více pacientů, zejména u těch, kteří nemají možnost navštívit psychoterapeuta, je online pomoc,“ připomněl prof. Dizon. Právě stres způsobený sdělením diagnózy zásadně ovlivňuje kvalitu života, ale může mít i negativní vliv na samotné onemocnění a na schopnost pacienta snášet léčbu. Nová švýcarská studie STREAM ukazuje, že webový program pro zvládání stresu může pomoci snížit úzkost a zásadně změnit kvalitu života nemocných.

Více než 70 procent pacientů s onkologickým onemocněním dnes používá k vyhledávání informací internet. Ukazuje se, že internetová intervence pomáhá zdolávat mnohé bariéry a terapeutem vedená intervence je stejně účinná jako přímá „face‑to‑face“ terapie. „Poskytnutí psychologické pomoci v počátečním stadiu onemocnění naráží na nedostatečné odborné kapacity, málo času a možností jak na straně lékaře, tak i pacienta. S touto online intervencí se nám podařilo zacelit tuto mezeru,“ uvedla výsledky studie její vedoucí dr. Viviane Hess, MD, University Hospital, Basel, Švýcarsko.

Intervence STREAM je osmitýdenní webový program ke zvládání stresu vyvinutý onkology a psychology. Intervence je založena na kognitivně‑behaviorálních principech používaných v přímé – face‑to‑face terapii. Zahrnuje osm různých oblastí, jako např. tělesná reakce na stres, kognitivní redukce stresu, pocity nebo sociální interakce. Každý týden obdrží pacient jedno z témat v písemné a audio formě a vyplní cvičení a dotazníky, které jsou vždy součástí. Psycholog pak výsledky zhodnotí a každý týden zašle pacientovi prostřednictví zabezpečeného webového portálu konkrétní personalizované rady a odpovědi na případné dotazy.

Tato dálková terapie – terapeutem vedená online intervence – je celkem novou metodou, rychle se stává standardním postupem např. v případě úzkostných poruch, kde dosahuje obdobných výsledků jako tradiční face‑to‑face terapie. Jak se autoři těchto postupů shodují, jde o méně časově náročnou metodu pro terapeuta a mnohem výhodnější i pro pacienta, obzvláště v době, kdy prochází mnoha lékařskými vyšetřeními po stanovení diagnózy.

„Nové technologie nám otevírají nové možnosti. S touto intervencí můžeme zajistit tolik potřebnou psychologickou podporu a pomoc v pohodlí pacientova domova. Studie ukazuje, že i tímto online způsobem lze navázat dobrý kontakt mezi psychologem a pacientem,“ zdůraznila dr. Hess.

Studie trvající tři měsíce se zúčastnilo 129 pacientů, kteří byli rozděleni do dvou skupin, kdy jedna používala intervenční program a druhá nikoli. Většina zúčastněných byly ženy s karcinomem prsu v časném stadiu, ale zahrnuti byli i pacienti s karcinomem plic, vaječníků, gastrointestinálním karcinomem, lymfomem nebo melanomem. Již po dvou měsících došlo u pacientů ve skupině s intervencí k výraznému zlepšení kvality života. „Domnívám se, že význam psychologické pomoci online se ukáže zejména v příštích letech, až ‚digitální‘ generace dosáhne rizikového věku výskytu onkologických onemocnění. Pro ně bude naprosto přirozené používat online prostředky a komunikovat bez nutnosti setkávat se tváří v tvář s terapeutem. Takže právě nyní je čas se na to připravit,“ uzavřela dr. Hess.

Počátky webového self‑reportingu

Přínos moderních technologií potvrdila i další klinická studie, jíž se zúčastnilo 766 pacientů. Ta ukázala, že jednoduchá intervence pomocí webu umožní pacientům hlásit symptomy v reálném čase. Pacienti s metastazujícím onemocněním, kteří použili tento webový portál k pravidelným hlášením symptomů v době, kdy byli léčeni chemoterapií, měli medián přežití o pět měsíců delší než ti, kteří této možnosti nevyužívali. „Pacienti na chemoterapii trpí často problémy, o nichž lékař ani sestra z více než poloviny nevědí. Ukázali jsme, že použití jednoduché webové aplikace na hlášení symptomů upozorní lékařský tým na problémy, na něž tak mohou ihned reagovat, což zkrátí strádání pacienta a celkově zlepší výsledky léčby,“ upozornil prof. Ethan M. Basch, MD, MSc, University of North Carolina.

„Online moderní technologie změnily komunikaci v téměř každém aspektu našeho života. Nyní se stáváme svědky toho, že umožňují pacientům zaujmout aktivní roli v péči o sebe sama a získat okamžitý přístup ke svému lékaři,“ uvedl Harold J. Burstein, MD, PhD, Dana‑Farber Cancer Institute, Boston, s tím, že je impozantní, jak něco tak jednoduchého může nejen zlepšit kvalitu života, ale i pomoci pacientovi prodloužit život.

O svoji psychickou pohodu musejí dbát i lékaři

Data ukazují, že do budoucna bude třeba 40procentní nárůst počtu onkologů, avšak počet lékařů, kteří vstupují na pole onkologie, roste jen o 25 procent, což znamená, že do roku 2025 jich bude jen v USA chybět téměř 2 500. Situaci neusnadňují ani rostoucí nároky na tuto specializaci. Nejenže lékař musí držet krok s množstvím nových terapií, které se objevují pro různé typy onkologických onemocnění, ale také se od něho očekává, že bude plnit úlohu psychologického poradce, dávat pokyny týkající se správné výživy nebo rady ohledně vyjednávání sazeb s pojišťovnami. V době, kdy přibývá lidí, kteří žijí s onkologickým onemocněním déle, onkologové potřebují být vybaveni širokou škálou strategií – od různých způsobů komunikace až po různé terapeutické přístupy. Například dr. Arden M. Morris, MD, MPH, Stanford School of Medicine v Kalifornii, se ve své přednášce zaměřila na to, jak zapojit pacienty do rozhodování o léčbě, včetně strategie, jak maximalizovat jejich angažovanost a pomoci jim nacházet jejich léčebné cíle. „Jednou z největších výzev, kterým čelíme, je zjistit, jak mluvit s lidmi, kteří chtějí být vyléčeni, ale my víme, že pravděpodobně nebudou. Jde o to, jak být realistický a zároveň nevzít naději,“ řekl prof. Anthony Back, MD, University of Washington School of Medicine.

Ačkoli 80 procent onkologů říká, že by si své povolání zvolili znovu, přičemž uvádějí úzké vztahy s pacienty a kolegy, intelektuální stimulaci, smysl povolání a vzrušení z rychlých změn, kterými jsou strůjci, je určitě obtížné překonávat problémy a složitosti této profese. Bez adekvátní péče o sebe sama tak obzvláště u onkologů může dojít k vyhoření, tedy stavu vyznačujícímu se emočním vyčerpáním, depersonalizací a ztrátou pocitu smysluplnosti práce. Na 45 procent amerických onkologů oznámilo alespoň jeden ze symptomů vyhoření. I proto byl na programu letošního ASCO jednou z priorit rozvoj intervencí podporujících wellness u lékařů a např. prof. Back se v rámci vzdělávacích lekcí zaměřil jak na akademické otázky wellness, tak na praktické strategie, které mohou pomoci lékařům zvládat stres.

Výroční zasedání ASCO se v mnoha směrech vymyká měřítkům obvyklým u jiných odborných kongresů. Z českého pohledu je tedy potěšitelné, že kontinuálně po řadu let tu má své zřetelné zastoupení i společnost SOTIO a. s. Odbornou veřejnost tu seznamuje především se svým programem vývoje protinádorových vakcín, který se jí podařilo dotáhnout až do třetí fáze klinického zkoušení. Svým partnerům přináší návrhy na spolupráci i v dalších oblastech.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené