Remise u časné, aktivní RA je realistickým cílem léčby
Stav, kdy je choroba prakticky nepřítomna, nazýváme remisí onemocnění. Při spontánním průběhu onemocnění je remise vzácná (5 až 10 %), při použití konvenčních chorobu modifikujících léků (DMARDs) je remisí jen mírně více (10 až 20 %).
Zcela novou kvalitu přinášejí do léčby RA tzv. biologické léky, které blokují TNFα. Při použití anti TNF léků je dosahováno rychlé klinické odpovědi u 70 % pacientů, kteří neodpovídali na konvenční léčbu. Neméně významný je i fakt, že po anti TNF léčbě dochází ke zpomalení až zastavení rentgenové progrese revmatoidní artritidy, jak např. prokázala studie TEMPO s etanerceptem. Jak je to však s navozením remise po anti TNF léčbě? Určité signály o možné úspěšnosti anti TNF léčby prokázaly některé již dokončené studie. První studie, která si dala za primární cíl dosažení remise, byla až studie COMET (publikovaná P. Emerym a spol. v on line vydání Lancetu 16. července 2008). Do mezinárodní, multicentrické, randomizované, dvojitě slepé studie bylo zařazeno 542 pacientů, kteří měli vysokou aktivitu revmatoidní artritidy a trvání nemoci bylo kratší než dva roky a jednalo se tudíž o tzv. časnou artritidu (early arthritis). Pacienti obdrželi léčbu etanerceptem (50 mg jednou týdně) plus methotrexát (MTX) oproti kontrolní skupině, která byla léčena pouze methotrexátem. Primární cíle – navození klinické remise a zastavení rentgenové progrese byly vyhodnoceny po 52 týdnec h. Po kombinační léčbě etanercept plus methotrexát bylo dosaženo remise u 50 % pacientů, oproti 28 % u skupiny pacientů léčených pouze methotrexátem, což je vysoce signifikantní rozdíl (p < 0,001). Zastavení rentgenové progrese bylo u pacientů léčených etanerceptem plus methotrexátem dosaženo u 80 % pacientů, oproti 59 % pacientů po monoterapii MTX (p < 0,001). Výsledky sekundárních ukazatelů podporují výsledky ukazatelů primárních. V závěrech studie je uvedeno, že při časném nasazení biologického léku (etanercept) je realistickým cílem dosažení jak klinické remise, tak zastavení rentgenové progrese. Co z toho vyplývá pro praxi a např. léčbu pacientů s RA v České republice? V souladu s výsledky těchto nových studií i s doporučením mezinárodních i domácích odborných společností je nutno modifikovat naše terapeutické snažení u RA v tom smyslu, že je na místě časná, intenzivní léčba a to včetně aplikace biologických léků u časných, aktivních forem. Většina zatím u nás léčených pacientů měla již dlouhotrvající průběh devastující RA s trváním kolem deseti let. Aplikace biologické léčby u časných forem, které často ještě nemívají deformity a změny jsou reversibilní, je logická. Navíc dle studie COMET je šance na remisi a plnohodnotný život zcela realistická. Nezbývá než doufat, že se po jednání odborné společnosti s pojišťovnami podaří tyto principy prosadit a rozšířit dostupnost těchto léků i pro tyto pacienty.
Zdroj: