Přeskočit na obsah

Riziko přetečení nemocnic trvá, ministr má plán

Nejen regionálně, ale i v celorepublikovém měřítku je zátěž nemocnic v únoru vyšší než v listopadu. V listopadu bylo na lůžkách ARO a JIP včetně reprofilizovaných intenzivních lůžek zhruba 3 500 lidí, 19. února jich bylo 4011. Pouze část z toho tvoří pacienti pozitivní na COVID‑19, už jen proto, že po dvaceti dnech od testu obvykle pacienti ze statistiky pozitivních vypadávají.

Pokud se podíváme na statistiky covid pozitivních hospitalizovaných lidí, i ty odrážejí vysokou zátěž nemocnic. K 15. únoru počet covid pozitivních na intenzivních lůžkách vyrovnal dosud rekordních 1 200 ze 3. listopadu. Nadále prudce rostl. K 19. únoru bylo v těžkém stavu nebo na vysoceintenzivní péči hospitalizováno 1317 covid pozitivních osob. .

Výhled do příštích týdnů není příliš optimistický. Jak upozornil ve středu 17. února na zasedání sněmovního zdravotního výboru ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR prof. Ladislav Dušek, riziko překročení celkové kapacity nemocnic je stále velké. Obavy aktuálně vzbuzuje kromě Karlovarského a Královéhradeckého kraje zejména vývoj v Plzeňském kraji. „Problém zrychleného šíření nákazy se týká zejména severní a západní části Čech, kde je vysokými počty nakažených postupně zasahováno větší množství okresů. Situace je epidemiologicky nejrizikovější v okresech Trutnov, Náchod, Cheb a Sokolov. Zvýšené počty nově diagnostikovaných pacientů postupně zasahují další oblasti, nově zejména Plzeňský kraj,“ uvedl prof. Dušek a varoval před prudkým rozvolněním protiepidemických opatření. „Máme zavedena velmi silná opatření. A i když se částečně nedodržují, tak brání zrychlené reprodukci nové formy. Zřejmě ovšem s výjimkou nejvíce nakažených okresů. Při prudkém rozvolnění může být návrat epidemie k prudkému růstu otázkou sedmi až deseti dnů. Již nyní je reprodukční číslo 1,09,“ uvedl Dušek. Prudký růst epidemie by mohl zvýšit potřebu nemocniční péče až o 40 procent, a to si kapacity intenzivní péče podle Duška dovolit nemohou, osm krajů je s kapacitou ARO a JIP na hraně.

Podle náměstka ministra prof. Vladimíra Černého nebude mít případné rozvolnění současných protiepidemických opatření významný dopad na zátěž nemocnic. „V klinické skupině na to není jednotný názor. Osobně jsem přesvědčen, že nedodržování základních opatření je tak velké, že rozvolňování nebude mít na nemocnice zásadní vliv. K obchodům – pokud se zajistí důsledné dodržování protiepidemických opatření, obavy z rozhodujícího dopadu na nemocnice bych neměl,“ řekl prof. Černý pro Deník N.

Ministr zdravotnictví doc. Jan Blatný 17. února uvedl, že podle něj do tří týdnů může být epidemická situace v celé zemi stejně vážná jako v zavřených okresech Cheb, Sokolov a Trutnov. Ministr zároveň představil plán pro případ zhoršení situace a dalšího nárůstu počtu pacientů, kteří vyžadují péči JIP/ARO:

- Pokud klesnou volné kapacity JIP/ARO lůžek v Česku pod deset procent, bude aktivována zahraniční pomoc. To ale ministerstvo vnímá spíše jako symbolický akt. Aktuálně bylo v den ohlášení plánu volných 14 procent těchto lůžek v celém Česku, tedy 579 lůžek z celkových 3 965.

- Péče v nemocnicích by se omezila jen na akutní stavy, ohrožující bezprostředně život, ať u covid pozitivních, nebo covid negativních pacientů.

- Plánuje se využití nemocnic, které dosud nebyly do péče o pacienty s novým koronavirem zapojeny, jmenovitě například Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM), Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie (CKTCH) nebo Nemocnice Na Homolce.

- V úvahu připadá další omezování mobility v nejvíce zasažených regionech, tedy částečné uzavírání dalších okresů.

- V nemocnicích se plánuje vznik „pracovišť neodkladné pomoci“ jako míst pro první ošetření podobně jako při hromadných neštěstích.

- Zvažuje se uvalení pracovní povinnosti na mediky, zdravotníky z ambulancí nebo další profese.

- Nemocnice se připravují na fungování v systému nedostatku vzácných zdrojů ve smyslu prioritizace pacientů jako při hromadných neštěstích.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Karcinom pankreatu by měl zachytit screening

6. 1. 2022

Karcinom pankreatu postihne v ČR ročně 2 300 lidí, většinou starších 45 let. Většina z nich do roka umírá a jen osm procent přežije s nemocí více než…